Proč se nepoučit z historie?

8. 10. 2012 / Daniel Řezníček

Zdá se mi, že když doporučuje nevolit, si pan Sládek plete pojmy "systém" a "současný stav". Neuspokojivý je snad současný stav. Ten ale přeci není ustanoven zákony, není to "systém". Není navěky dáno, které konkrétní osoby mají být u moci. Pokud se mi tyto konkrétní osoby nelíbí, musím využít cest, které systém nabízí (volby), abych se jich zbavil. Konec konců je jedno, jak to nazýváme, základním faktem ale zůstává, že neúčastí ve volbách ke změně nepřispěji.

Podobné strategie tu už jednou byly. Jak to dopadlo?

Staročechům se ve druhé polovině 19. století nelíbil systém a seznali, že nejlepší způsob jak mu vzdorovat bude v něm neparticipovat. Svým politickým protivníkům ve Vídni tak vše jen usnadnili. V roce 1867 to navíc nebyli pasivní Staročeši, ale aktivní Maďaři, kteří si vymohli vyrovnání. Staročeši dosáhli akorát rozštěpu své strany a pasivní rezistenci museli po letech tak jako tak opustit jako totálně kontraproduktivní.

Proč se nepoučit z historie?

Vytisknout