Všechno je vždycky běh na dlouhou míli

7. 10. 2012 / Boris Cvek

Aniž bych četl všechny příspěvky diskuse o tom, zda volit, nebo nevolit, a aniž bych chtěl přijít s nějakou takovou prázdnou floskulí, jako je, že každý musí začít sám u sebe, nějak se mi spojuje s nedávným pohřbem anarchisty Jakuba Poláka, že společnost může změnit pouze občanská aktivita a že tato aktivita je náročná, musí čelit protivenstvím a pro ty, kdo čekají od volby, či nevolby velké systémové změny jako lusknutím prstem, musí její plody vypadat velmi skromně.

Nicméně domnívám se, že volba, ať už kohokoli, ani nevolba, nemohou vůbec nic změnit.

Společnost dělá jinou kvas a sůl lidí, kteří to nechtějí mít lehké a usilují o podstatné změny, i když jsou třeba dlouho sami.

Doporučování snadných řešení a snadných změn je iluzí a má za cíl spíše pouhé zviditelnění se. Instituce a systémy mají tendenci degenerovat, zplošťovat se, skrývat se za floskule a mechanické fungování.

Udržovat jejich činnost smysluplnou vyžaduje často jít proti proudu, něco dlouho a namáhavě prosazovat, a pak se třeba stát obětí vlastního úspěchu a lidí, kteří se přiženou, aby na něm parazitovali (nestalo se třeba právě to V. Havlovi?).

Na tom není nic nového, dnes jsme pouze velmi netrpěliví a povrchní a chceme všechno rychle a zadarmo, bez úsilí, jedním volebním aktem, nebo neaktem.

Volit, či nevolit?
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 5.10. 2012