"Založit novou politickou stranu nejde, protože nám to Moravec nedovolí." - Skutečně?

7. 10. 2012 / Jan Čulík

• Nepromyšlené rozhodnutí trhat volební lístky či nejít k volbám je nesmírně nebezpečné. Jak jsme se tu pokusili vysvětlit, neúčast ve volbách povede k výraznému posílení vlivu těch lidí, kteří k volbám půjdou. Je mi jasné, že trhání volebních lístků či neúčast ve volbách zahřeje srdce každého zhrzeného anarchisty či revolucionáře, avšak je to nesmírně nezodpovědný postoj. Snížením počtu voličů nahráváte vzniku diktatury, protože dáte malému počtu občanů právo rozhodovat o celé společnosti.

  Jako velmi úsměvná mi připadá představa, že neúčast určité části voličů přivede dnešní vládnoucí politické rutinéry k pokání.

  Už to vidím. Česká televize bude informovat, že při volbách o příštím víkendu byla menší volební účast než jindy a někteří voliči přetrhli volební lístky. Už vidím Miroslava Kalouska, jak ho to přiměje k naprostému politickému přerodu. Půjde do televize, před kamerami se bude kát a rozhodne radikálně změnit celý český politický systém k lepšímu.

  Vidíte, jak je to směšné? Co si jako aktivisté představují, že se stane, až vyjde najevo, že pár procent národa zpřetrhalo volební lístky?

  Lidé, kteří dnes vládnou, musejí být volbami odstraněni. Neúčastí ve volbách toho nedosáhnete. :)

  Vždyť dnešní čeští politici jsou rádi, že ti, kdo s nimi nesouhlasí, se voleb účastnit nebudou. Dává jim to daleko větší moc, než kdyby zhrzení občané k volbám šli. Opakuji, pro pomalu myslící: Ti, kdo se neúčastní voleb, dávají svou moc lidem, které odmítají volit.

• Náprava je samozřejmě možná. Výmluvy, že "nám to Moravec nepovolí", jsou směšné.

  Naštěstí v dnešní době nemají establishmentová média zdaleka monopol. Situace byla daleko horší za komunismu, kdy jsem bolestně pociťoval - pamatuju si to jako dnes - že nebyly prostředky, jak se s lidmi spojit. Dneska máme facebook, internet, sociální sítě. Ty jsou daleko mocnější než jakýkoliv Moravec. :) Problém je, že se s nimi nesmí pracovat diletantsky. Výmluva na to, že mou novou stranu nikdo nevolí, je lichá. Asi to nebude špatnými voliči, nebo proradnými médii, ale prostě tím, že moje strana nedokázala voliče zaujmout.

  Víte velmi dobře, že to, co zaujme, se po internetu začne šířit virálním způsobem. Když zhlédlo klip "Přemluv bábu" 813 000 lidí, to, že informace o mé politické straně na internetu nikdo nesleduje, bude nejspíše znamenat, že se chovám nekompetentně. Chybou veřejnosti to nebude, je to chybou mou.

  Efektivní opoziční koalice dokáže komunikovat s národem prostřednictvím sociálních sítí i kdyby si to pan Moravec nepřál... :)

• Odstraňte roztříštěnost. Občané nespokojení s politikou dnešního establishmentu zakládají nejrůznější strany, straničky a seskupení. Každý ješitně zakládá svou vlastní. Nikdy to nemůže mít úspěch, pokud se lidi nedají dohromady. Rozčarování z dnešní politiky v ČR má obrovského společného jmenovatele. Nemělo by být zase tak těžké sloučit všechny ty desítky straniček, které vznikly po vlastech českých, do jedné protivládní koalice, která by se dokázala dohodnout na obecném protivládním programu. I pracovníci agentur, zjišťujících veřejné mínění, opakovaně poukazují na to, že česká veřejnost pořád zoufale očekává, že se v politice objeví někdo nový. Vládní rutinéři to vědí, a právě proto chytře přejmenovávají své strany, když se jejich předchozí strana z diskreditovala. Jak je možné, že se nikdo nepokusil efektivně využít onen obrovský hlad v české společnosti po něčem novém? Nově založená strana nebo hnutí musí ovšem působit přesvědčivě, nikoliv jako spolek excentriků či profesionálních revolucionářů. Koalice desítek nejrůznějších straniček, které by se dohodly na společném programu, do jejíhož čela by se postavili v zájmu společnosti její uznávaní a schopní členové, nikoliv politici, tak, jak to v Británii organizuje Andreas Whittam Smith, by zřejmě fungovala.

• Protesty musejí být velké. K velké protivládní demonstraci došlo v České republice jen jednou, letos v dubnu. Jen ta jediná demonstrace pořádně otřásla jistotou vládnoucího establishmentu. Jenže občané se už nikdy nezmohli na nic podobného. Takové demonstrace, aby měly nějaký efekt, by se musely konat každý týden, po mnoho týdnů. Lidé by se jich ve velkém počtu účastnili pouze v tom případě, kdyby jasně viděli, že to bude mít efekt a smysl. Demonstrace by musely být podpořeny strukturou výše zmíněné koalice opozičních stran. Ta by musela mít jasný a z mnoha částí České republiky a z mnoha společenských vrstev schválený program. Lze přece začít docela jednoduše. Příklad. Zřejmě většina lidí v českém národě, s výjimkou vládnoucích politiků, je proti korupci. Proč by nemohla jako první princip svého programu přijmout opoziční koalice efektivní boj proti korupci, např. i se zavedením policejních agentů provokatérů natáčených skrytou kamerou, nabízejících úplatky (to je jediný efektivní způsob, jak korupci vykořenit).