Jsou vlády České republiky odborně na výši?

5. 4. 2011 / Boris Valníček

Je možné uvést některé příklady,kdy mohlo být přijato podstatně efektivnější řešení za méně peněz. Takovým příkladem je zavádění mýtného.Ačkoliv mohl být zaveden vysoce efektivní satelitní systém,používaný v Německu,byl zvolen systém mýtných bran dodaný rakouskou firmou Kapsch. Německý systém už tenkrát dával možnost zavedení celoplošného systému,navíc při přechodu navigace na systém Galileo by se to odbylo přeprogramováním vozových jednotek.Ačkoliv byl na tuto okolnost tehdejší ministr dopravy upozorněn,byl přijat nákladný a komplikovaný systém Kapsch. Když se v současné době ukázala nutnost zavést mýto prakticky v celé silniční síti,dostala zakázku opět firma Kapsch,která v tichosti chce zavést satelitní systém,obdobný německému.Budeme tak mít hybridní systém mýtného,za podstatně vyšší pořizovací náklady a s komplikacemi při přechodu na systém Galileo.

Dalším takovým příkladem je zákon o obnovitelných zdrojích energie,který měl za následek celou záležitost se sluneční energetikou. Byla přitom zcela zanedbána základní otázka (o které ví každý astronom amatér), tzv. denního oblouku Slunce,tj. že když Slunce vychází, je výkon elektrárny nulový,přes poledne je maximální a večer při západu klesá opět na nulu.Je zřejmé,že pokud není vyřešeno skladování takto získávané energie (to se zatím dařilo pouze v Kocourkově,kde si pořídili sluneční hodiny a přes den chytali sluneční energii do pytle,aby s ní v noci na hodiny svítili), je praktický význam slunečních elektráren velmi omezený,neboť plný energetický výkon musí být stejně k dispozici v klasických elektrárnách.

Z poslední doby pak známe záležitost Promopro,kdy by bezpochyby běžný provozovatel potřebné technologie a překladatelských služeb dokázal záležitost ozvučení a překladů nabídnout za slušný zlomek té půlmiliardy.

Podobných záležitostí vyplouvá stále více. Všechny mají společného jmenovatele:nedostatek odbornosti, tj.řešení přijímaná diletantsky,ať už z hlouposti a neznalosti vládních činitelů,nebo se skrytými úmysly,za nimiž je obvykle korupce.Je obtížné věřit,že příslušné resorty jsou obsazené samými pologramotnými diletanty,kteří nepoznají, jestli uvažované řešení daného problému je skutečně to nejlepší. Že to nepozná příslušný ministr,je celkem pochopitelné,ale každý má přece náměstky, kteří by měli být kvalifikovanými odborníky, i další úředníky,aby mohli navrhnout odborně správné a ekonomicky vhodné řešení. Pokud je to jinak,hledejme za tím hloupost a nedostatek kvalifikace,a nebo korupci a snahu po obohacení.

V ideálním případě by měli být členové vlády pro své funkce podle oborů kvalifikovaní. To je ovšem těžko uskutečnitelné, zejména v systému politických stran,kdy hledání vhodných odborníků není vždy jednoduché.V tomto systému ale dochází při změně politické funkce také k výměně řady osob na funkcích podřízených,ke škodě kvality práce resortů.

Celá záležitost souvisí asi s tím,že rozhodující není snaha po odborně kvalitním řešení. Rozhodující jsou sobecké cíle jednotlivců,kteří považují funkci ve vládě a státním aparátě za příležitost k obohacení,za cestu "ke korytu".Pokud tomu tak bude,vždy potečou státní prostředky do temných,neprůhledných kanálů, z nichž budou vycházet další milionáři a zmetková řešení.

Vytisknout