Tak daleko by ČT s úpravami textu chodit neměla!

A nesouvisí to jen s Japonskem...

5. 4. 2011 / Miloš Dokulil

Teď když celý svět sdílí s Japonskem tu starost o konečně definitivní zvládnutí katastrofických následků především v souvislosti s atomovou elektrárnou ve Fukušimě, někdy se psalo i mluvilo o elektrárně "Fukušima-1". Bereme-li v úvahu, že japonština se nepíše latinkou, měli bychom být opatrní při přejímkách japonských výrazů v latinské grafice třeba podle angličtiny. Problém tu zřejmě bude s tím číslem "1" , přičemž ten výraz byl v ČR také automaticky přepisován bez mrknutí oka jako "Dai iči". Pak se objevil přepis "daiči"; tj. jako jedno slovo, v němž dokonce zmizelo z druhého slova "i". Posléze v ČT o víkendu jako doprovod mluveného slova byl ten výraz přepsán v podobě "dajči".

Mělo by být asi zbytečné tu připomínat, že bychom měli být všichni opatrnější s neověřenými přepisy. Výraz "Dai iči" je v Japonsku zřejmě nemálo běžný. Doplňuje názvy také třeba obchodních domů a bývá pak v anglickém přepisu uváděn v podobě "Dai ichi". Jde tu ve vlastním smyslu o označení řadové číslovky "první". (To mě inspirovalo v textu http://www.blisty.cz/art/57949.html v podtitulku jako možného "synonyma" k uplatnění slova "nejlepší". I ty názvy různých obchodních domů, z nichž každý inzeroval, že "je první", mě k tomu zviklaly.)

Proč nepsat "dajči"? Také třeba proto, že "dai ni" (a opět dvě slova) znamená česky "druhý". Jako kdyby také nebyla "Fukušima-2"!

Jakmile ovšem se v kterémkoliv jazyku něco ujme (jako "inovace"?), kdekdo se toho pak chytí a cesta zpět se stává nemožnou. --- Víme asi málem všichni, že dnes píšeme už jen o "tsunami", ačkoliv (jak ve svém mailu správně upozornil čtenář BL a náš japonský krajan D. Frolló) bychom měli psát "cunami"? (Totéž se týká např. přepisu "c" z hebrejštiny do češtiny. Také mnozí -- podle okolností -- mezi námi volí přepis podle angličtiny: tedy "ts". Nebudeme to teď rozvádět. Samozřejmě; kdo by nám chtěl rozkazovat, že?)

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 5.4. 2011