7 x Japonsko: něco od roku 1995 tutlalo u svých atomových elektráren?

5. 4. 2011 / Miloš Dokulil

V prosinci 1995 unikla chladicí kapalina z reaktoru (Monžu). Pustošivé následky byly ze strany manažérů vyloučeny. -- V březnu 1997 byl registrován oheň a výbuch na zařízení k opětnému zpracování paliva (Tokaimura). Tehdy radiační zamoření mělo 10 x převýšit údaje, které byly uvedeny pro veřejnost. Bylo navíc registrováno, že sedm pracovníků údržby bylo v kritické době na golfovém hřišti. -- V září 1999 došlo (na stejném místě!) k nehodě, která mohla skončit obdobně, jako tomu bylo v Černobylu. Nastala neúmyslně situace, při níž hrozilo nahromaděním kritického množství radioaktivního uranu, že dojde k nekontrolované řetězové reakci. Dva lidé přitom zemřeli, šest manažerů bylo obžalováno z nedostatečné péče o svěřený provoz. -- Až zase v září a o tři roky později (roku 2002) byly hromadně evidovány případy z 90. let jako "90 nedostatků", týkajících se bezpečnosti. Čtyři elektrárenské společnosti připustily, že se snažily ty problémy utajit. -- Srpen 2004: unikala pára z jedné turbíny (Mihama). Čtyři lidé byli přitom zabiti, dalších sedm bylo raněno. Závada vznikla na potrubí. -- Před pěti lety, v březnu 2006, byla diplomatickou cestou z velvyslanectví USA v Tókju předána zpráva o soudním příkazu jedné společnosti k uzavření jednoho reaktoru (Šika; zpráva prošla díky WikiLeaks). Důvodem byly obavy z toho, že by reaktor nemusel vydržet nároky, jaké klade silné zemětřesení na bezpečnost takových zařízení. Zatím -- alespoň podle podkladového textu -- se zdá, že ani vláda, ani zmíněná společnost provozující tu elektrárnu nemusely soudnímu rozhodnutí vyhovět. -- V červenci 2007 byla ukončena činnost tří reaktorů v areálu největší atomové elektrárny světa (Kašivazaki-Kariva; doplňme: v prefektuře Niigata, se sedmi bloky, dva jsou novější konstrukce). Ty tři reaktory byly zavřeny po zemětřesení o síle 6,8. Společnost spravující elektrárnu nejdříve měla tvrdit, že po zmíněném zemětřesení nedošlo k žádným únikům radioaktivní vody nebo páry, ale o několik dní později připustila, že 1 200 litrů radioaktivní vody odtamtud uniklo do moře. -- Až na zmíněnou adresu Wikileaks v jednom případě nebyly v podkladovém a shora citovaném příspěvku britského vědeckého časopisu uvedeny zdroje, z nichž autoři čerpali.

Pochopitelně v tomto kontextu nebylo možné se hned šířit o tom, zda ještě mají atomové elektrárny nějakou budoucnost. Týž časopis mimochodem uváděl, že uhlí je nesrovnatelně ničivější než nukleární energie. Také se zmiňoval o tom, že tu jsou pro konstrukci atomových elektráren k dispozici technologie, které by měly zabránit vodíkovým explozím (technologie na základě thoria).

Vytisknout