Kalouskovská reformní supermystifikace: soukromý důchodový pilíř jako "letadlo"

29. 3. 2011 / Michael Kroh

Slýcháme to neustále kolem dokola. Stávající průběžný důchodový systém je dlouhodobě neudržitelný, dnešní mladí lidé se musejí bát o svůj důchod, bez druhého, čistě soukromého pilíře to zkrátka nejde. "Alternativou nejsou nižší důchody, alternativou je žádný důchod", pronáší pateticky "velký mystifikátor" Miroslav Kalousek.

Jenže jak se už mnohokrát ukázalo, čertovo kopýtko je ukryto v detailech. Tím čertovým kopýtkem v případě druhého dobrovolného spořícího pilíře, spravovaného soukromými fondy, je odlišná demografická křivka pravděpodobných střadatelů. Ti se budou alespoň zpočátku rekrutovat především z řad občanů s nadprůměrnými příjmy (odborníci udávají hranici zhruba 35 000 Kč), kteří však žijí díky kvalitnější zdravotní péči v průměru déle než ostatní populace. S tím ovšem penzijní fondy ani reformní plány nepočítají. Jak upozornil v Hospodářských novinách 28.3. expert na demografii Tomáš Kučera, pokud budou penzijní fondy vycházet z dnešních zprůměrovaných demografických tabulek, může se lehce stát, že "přestřelí" výši vyplácených důchodů a po čase se celý systém rozsype. Důchody pro starší účastníky pilíře budou zprvu dotovat mladší, ale jen do té doby, dokud bude z čeho vyplácet. Propagovaný "bezpečný" systém soukromého spoření se přemění v prachobyčejné letadlo. Na rozdíl od toho dnešního průběžného garantovaného státem nebude totiž nikdo, kdo by vyrovnal vzniklý deficit.

Díky vzniklé diskusi také víme, že druhý spořící pilíř bude vlastně také průběžným systémem. To může být pro mnohé střádaly zvyklé na komerční připojištění ve třetím pilíři nemilým překvapením. Představa o "vlastních" penězích bezpečně uložených na individuálních účtech pravděpodobně vezme rychle za své. Účty budou sice individuální, ale peníze na nich nemusejí zůstat žádné, protože se spotřebují na výplatu důchodů předchozích generací v případě, že tito budou žít déle než předpovídají demografické tabulky. A stát zase bude řešit dilema, zda pomoci na účet daňových poplatníků či nechat soukromé střadatele bez důchodu.

Bude to skutečně ruleta se sázkou na délku dožití, jak nám předestřel velký guru českých financí. Jenže v té ruletě mohou časem dojít žetony. Dobrou zprávou pro Kalousky, Bezděky, Rusnoky atd. ovšem je, že k této situaci může dojít nejdříve tak za dvacet až pětadvacet let. Mezitím si mohou s kumulovanými úsporami v rámci dohodnutých pravidel hrát oni. Dobrou zprávou pro autora těchto řádků je skutečnost, že se jej to už netýká. A až mne nějací nepoučitelní teenageři budou zase přemlouvat k volbě vlády finanční odpovědnosti, pošlu je nikoli do háje, ale do soukromých penzijních fondů druhého pilíře. Ať si tu odpovědnost pořádně užijí.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 29.3. 2011