"Svobodná Libye" údajně pořádá štvanice na černé Afričany

28. 3. 2011

"Žoldáci" je slovo, které dnes mezi protikaddáfíjovsky smýšlejícími Libyjci patří k nejpoužívanějším. Je stále častěji používáno k popisu kohokoliv loajálního ke Kaddáfího režimu, přičemž většina lidí je vztahuje na černé Afričany, kteří jsou údajně ve službách režimu.

Jak je jedno město za druhým "osvobozováno", většinou v důsledku dezercí libyjských armádních a policejních jednotek, civilisté a libyjské jednotky se shodnou v tom, že přestanou hovořit o nedávných bojích mezi libyjskými státními příslušníky. Nepřítelem byli a jsou "žoldáci".

Zkušená novinářka norské NRK Sidsel Woldová, která se nyní nachází v al-Bajdě, má s touto rétorikou zkušenost z první ruky. Bylo jí řečeno, že velká bitva o východolibyjské město byla svedena u armádních kasáren, o nichž každý hovořil jako o objektu bráněném "žoldáky".

Bylo jí dovoleno zajaté "žoldáky" natočit a většina byla arabského vzhledu. Několik málo osob, které vypadaly na subsaharské Afričany, mělo na sobě bez výjimky civilní šaty. Bylo zřejmé, že několik těchto afrických "žoldáků" bylo chyceno teprve po boji.

Paní Woldová byla také svědkyní výslechu zajatého čadského občana armádním důstojníkem, který dezertoval, a natočila jej. Občan Čadu v civilním oděvu trval na tom, že je normálním "civilistou, dělníkem". Když dostal otázku, proč on a čtyři další Afričané byli spatřeni, jak prchají, řekl, že byl "vyděšen střelbou".

Důstojník prostě prohlásil, že mu "nevěří". Pokus skupiny pěti subsaharských Afričanů utéct z města byl sám o sobě "podezřelý". Skupina byla držena ve vězení - nicméně v na pohled humánních podmínkách - kvůli podezření, že jde o "žoldáky".

V al-Bajdě probíhá štvanice na subsaharské Afričany a jejich bezdůvodné věznění. Paní Woldová hovořila se skupinou libyjské mládeže, která po dohodě s provizorními úřady složenými z civilistů a uprchlých armádních důstojníků hlídala ulice. Mladí jí otevřeně řekli, že jsou venku proto, aby se snažili "chytat žoldáky a předávat je úřadům".

Zprávy z jiných "osvobozených" libyjských měst jsou podobné. V Benghází občané minulý týden zaútočili na budovu, v níž bylo ubytováno 36 občanů Čadu, Nigeru a Súdánu, a zničili ji. Afričané byli obviněni, že jsou "žoldáky" a následně uvězněni, řekli místní obyvatelé západním novinářům.

Stateční protikaddáfíjovští Libyjci informující o svém boji proti režimu prostřednictvím sociálních médií na internetu nebo telefonicky vysílají všichni stejnou zprávu. "Hnutí libyjské mládeže", které je v trvalém telefonickém kontaktu s Libyjci nacházejícími se v zóně bojů a prostřednictvím sociálních médií zveřejňuje zprávy a videa, obecně referuje o těch, kdo se lidové revoluci dosud staví na odpor, jako o "žoldácích".

Tyto zdroje často hovoří o tom, že provizorní úřady v "osvobozených městech" ozbrojují místní mládež, aby pátrala po "žoldácích". Existují četné zprávy o "žoldácích prchajících před protestujícími" a mládeži, která "chytila žoldáky" psané ve vítězném duchu.

Stejně tak znepokojující a nejděsivější scény, včetně vraždění libyjských žen a dětí, jsou vždy připisovány "žoldákům", zjevně kvůli přesvědčení, že Libyjec by se takových barbarských činů nikdy nedopustil. Nikdy není předložena žádná dokumentace o pachateli.

S růstem veřejné nenávisti vůči "žoldákům z černé Afriky" už není se všemi arbitrárně zadrženými Afričany zacházeno tak humánně, jako v případě přechodných úřadů v al-Bajdě. Roste počet zpráv o subsaharských Afričanech zabitých v "osvobozené Libyi" lynčujícím davem.

Například minulý týden řekl turecký stavební dělník BBC: "Měli jsme asi sedmdesát až osmdesát lidí z Čadu, kteří pracovali pro naši společnost. Byli pobiti zahradnickými nůžkami a sekyrami, a útočníci tvrdili: 'Poskytujete vojáky Kaddáfímu'. Súdánci byli také zmasakrováni. Viděli jsme to na vlastní oči."

Dělník ze Sierry Leone pracující v Tripolisu informoval svého přítele: "Všichni černí Afričané se stali terči. Píšu ti, abych tě informoval, že se podmínky v Tripolisu rychle zhoršují, zejména pro černé Afričany, vůči nimž bylo použito násilí a byli obviněni, že stojí na straně režimu."

"Somálci v Tripolisu říkají, že je na ně pořádán hon kvůli podezření, že jsou žoldáky," hlásila nedávno mluvčí UNHCR Melissa Flemingová, a dodala, že agentura vyjadřuje "zvýšené znepokojení".

Novinářka časopisu Time Abigail Hauslohnerová, která je teď v Benghází, hovořila s dobrovolníky Hajánem Salámou a Idrísem Šebanim, kteří tvrdí, že se obávají útoků na Afričany. Dělníci na útěku byli napadáni. Dělník z Ghany dodává: "Jakmile Libyjci uvidí černochy, zabijí je."

Několik tisíc Afričanů prchá z Libye do Nigeru. Ti, kdo už dorazili do Agadézu, informovali Mezinárodní organizaci pro migraci o "tisících subsaharských Afričanů uvězněných uvnitř domů bez jakékoliv pomoci, na různých místech včetně Múrsúku, Sabahu, Misuráty, Tripolisu a Benghází, zoufale shánějících vozidla, aby unikli hrozícímu násilí".

Počet subsaharských Afričanů usazených v Libyi je nejasný, nicméně zdroje z prostředí občanské společnosti hovoří o "několika stech tisících" legálně registrovaných Afričanů. Navíc je v zemi velké množství ilegálních imigrantů a žadatelů o azyl.

Existuje široce sdílené přesvědčení, že v Libyi rozhodně působí žoldnéřské jednotky, ačkoliv předložené důkazy jsou chabé. Několik zdrojů hovoří o tajném rekrutování žoldnéřů mezi několika povstaleckými skupinami, které Kaddáfího režim během své historie podporoval; zejména z probíhajícího konfliktu v Dárfúru.

Nicméně nebyl nalezen žádný spolehlivý zdroj, který by to dokumentoval. Libyjská liga pro lidská práva prohlásila, že v Libyi je kolem 6 000 žoldnéřů, a "3 000 z nich se nachází v Tripolisu". Ale nepředložila žádnou dokumentaci.

Na internetu koluje několik videí a fotografií údajně dokumentujících žoldnéře v Libyi. Většina jich o původu těchto prokaddáfíjovských jednotek, které také mohou být původem libyjské, vypovídá jen málo. Několik málo jich ukazuje jedince s tmavou kůží - v civilním oděvu nebo v uniformě - zřejmě afrického původu.

Těch několik málo Afričanů dopadených se zbraní, se kterými hovořili západní novináři, tvrdilo, že nejsou žoldnéři, ale sháněli v Libyi práci. Tvrdili, že byli vybráni úředníky a byla jim slíbena práce v Tripolisu. V hlavním městě byli posláni do armádních kasáren; dostali zbraně a velkou částku peněz a bylo jim nařízeno, aby stříleli do protestujících.

Ale většina subsaharských Afričanů svévolně zadržovaných v "osvobozené Libyi" popírá i to, že by se zúčastnila bojů, a tvrdí, že jsou dělníky shánějícími práci.

Objevují se stále silnější pochybnosti o existenci afrických žoldnéřů. Dnes vystrašení Ghaňané, kterým bylo konečně dovoleno utéci do Egypta, říkají, že byli donuceni "pózovat jako žoldnéři" pro Libyjce, kteří pak nahráli jejich fotografie na sociální média jako YouTube a Facebook.

Žádná africká vláda, natož Africká unie, na tvrzení ohledně afrických žoldnéřů v Libyi nereagovala - s výjimkou Čadu. Tamní vláda popřela, že by posílala nebo rekrutovala žoldnéře pro Libyi.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout