Německo bez jádra -- dějství II.

27. 3. 2011 / Kay Čejka

Celý průšvih odstartoval ministr průmyslu Rainer Brüderle (FDP), když při schůzce se svazem německého průmyslu (BDI) v pondělí po japonském zemětřesení označil vládní rozhodnutí týkající se atomových elektráren za iracionální. Podle tajného protokolu schůze vysvětloval vládní kroky předvolebním tlakem ze strany veřejnosti a opozice.

Vskutku je náhlý obrat koalice ve věcech atomové bezpečnosti dosti zarážející. Angela Merkelová a další sice pilně dementují a tvrdí, že učiněné kroky jsou pouze a jedině důsledkem jaderné havárie v Japonsku, avšak němečtí voliči, média a hlavně opozice jsou skeptičtí.

Stranická šéfka levicové PDS Gesine Lötzschová: „Pan Brüderle nahlas vyslovil to, co každý volič i volička v Německu věděli. Kancléřka se více bojí voleb než radiace“. Její stranický kolega Klaus Ernst se dokonce vyjádřil takto: „ Nyní zde jsou pouze dvě možnosti. Buď kancléřka Merkelová propustí ministra Brüderleho, anebo ho podrží a postaví se jako přiznávající podvodnice voličům.“ Předsedkyně strany Zelených poznamenala: „Kdo by u této vlády hledal pravdu, najde jí za zavřenými dveřmi při jednání s (průmyslovými) bossy.“

Brüderle své tvrzení okamžitě dementoval a předseda BDI, Werner Schnappauf, mu přispěchal na pomoc s vysvětlením, že Brüderleho slova byla zapsána a reprodukována chybně. Naneštěstí pro tyto dva pány a celou vládu, nejmenovaní účastníci schůze potvrdili, že slova pana ministra byla zachycena sice zkráceně, ale zcela správně.

Dopady těchto událostí jsou opravdu dalekosáhlé. Ministr Brüderle je za svou výřečnost ostře kritizován z vlastních řad a z řad koaličních partnerů a předseda Schanppauf tento pátek rezignoval na svůj post. Svou rezignaci odůvodnil takto: „Přebírám politickou zodpovědnost za následky indiskrétnosti, které jsem se sám nezúčastnil, abych zamezil možným škodám ve vztahu mezi politikou a průmyslem.“

Pravý důvod pro odchod bývalého bavorského ministra životního prostředí a politika CSU je spíše ten, že zprávu rozeslal širokému okruhu lidí bez předešlé důkladné kontroly. Také se v kruzích průmyslníků šeptá, že na něho byl vyvíjen nátlak ze strany vládních představitelů.

Každopádně je tato aféra noční můrou nejen pro Angelu Merkelovou, ale i pro ministerského předsedu Baden-Württembergu Stefana Mappuse (CDU). Rezignace Wernera Schnappaufa 48 hodin před volbami tuto kauzu opět rozvířila a rozhodně vládním tvrzením o pohnutkách pro moratorium na důvěryhodnosti nedodává.

Stuttgartská CDU sází na „furiózní finiš v pouličním předvolebním boji“ a nechce celou kauzu vůbec komentovat. Do neděle 18.00 se vše nepříjemné vytěsní...

Tamější frakce FDP se k celé věci vyjadřuje jen stroze: „Nevěříme, že tyto zvěsti odpovídají skutečnosti.“ Musím říci, že mi toto chování připomíná afrického běhavého ptáka, který problémy řeší podobně.

Jak zdánlivě nepřetržitá smršť afér vládní koalice (počínaje kauzou nyní již bývalého ministra obrany Guttenberga, přes japonské neštěstí a překvapující obrat Angely Merkelové a aférou kolem výroků ministra průmyslu konče) ovlivnila německé voliče, nedokáže nikdo s jistotou říct. Názory voličů se brzy dozvíme a vládním stranám se nejspíše vůbec nebudou líbit.

Autor je studentem 2.ročníku VOŠ CR. Článek je psán v rámci odborné praxe z mediální komunikace, kterou autor provádí v Britských listech.

Vytisknout