Nedělní cestování -- od Řecka a Afghánistánu do Francie a zpět do ČR

8. 11. 2010 / Miloslav Štěrba

O věcech veřejných se v neděli před obědem přeli ministr Vít Bárta a ex-ministr Milan Urban. Televizní konzument se mohl dohadovat, co může očekávat od politiků "středu", když je nutno zdejší rozhazovače "umravnit", aby se ještě více "neprojedlo", a zmenšil se "obludný" dluh. Náš konzument, většinově, už opustil plán trávit dovolenou v Řecku, a možná i v Toskánsku. Vždyť i tak průměrně placení poslanci zredukovali zahraniční cesty, s výjimkou jen těch nejpotřebnějších, mám na mysli cesty do Afghánistánu. Kam o víkendu zamířil nejen ministr obrany Alexandr Vondra Do Kábulu odletěl i ministr zahraničí, ba i senátor Jiří Dienstbier. Proč? Aby poslouchal nápad A. Vondry, že v budoucnu musí být z koláče národního důchodu vyčleněn pro armádu předem stanovený díl, nejlépe 4 - 5 %.

Nicméně si dovolím pár výhrad k textu rovněž obranně zaměřenému od Karla Dolejšího, který zde publikoval pod titulkem "Pravidla obrany". Např. nejsem přesvědčený, že by francouzští socialisté věděli, že "stávající důchodový systém je nadále neudržitelný" Z tabulky je zřejmé, že k dosažení plné penze je nutno ve Francii odpracovat více než 40 let, zatímco ve Velké Británii, Německu a Itálii daleko méně. (30, 35, 36 let). A také bych současné demonstrace proti důchodové reformě nesrovnával s Pařížským jarem 1968. K němu měla blíže nedávná povstání imigrantů vyvolaná policejním zásahem na pařížském předměstí Clichy sous Bois ZDE

Možná měl na Karel Dolejší na mysli jiné souvislosti, zcela domácí, jak účinně bránit další proletarizaci většinového obyvatelstva - v této zemi. Abychom našli způsob, jak předejít nezvratným krokům aktuální vládní koalice, která nemá v současnosti účinnou opozici a může tak bez problémů "odplevelit" existující právní systém.

V našem parlamentu totiž schází zástupci levicových stran, jakou mají ve Francii např. v GDR (Gauche démocrate et républicaine). Poslanec za GDR Jean-Pierre Brard ve svém vystoupení např. ocenil roli francouzského lidu, který si za "jeho statečnost cení i lid EU".

V příspěvku stojí za povšimnutí jeho argumentace proti asociálním poměrům ve Francii: V letech předcházejících krizi -- 2004-2009 - se navýšil počet bohatých, kteří mají měsíčně více než 500 tis. Euro o 80 %, a současně se navýšil počet sociálně potřebných o 70 %. Vládu prezidenta Sarkozyho označil za vládu vyrábějící nezaměstnané. Hovořil o fiskálních dárcích akcionářům, o nárůstu dividend. Přítomné počastoval "uznáním", že kvalitně pracují v zájmu bohatých.

Jeho výsost Sarko (v příspěvku titulují prezidenta jako krále Slunce či hovoří o "volební monarchii") se také těší pozornosti médií. Když už museli zmizet ze svých míst příliš dotěrní novináři z Paris Match, je pro Francouze šokující, že se do televize nesměl dostat pořad švýcarské TSR (Télévision Suisse Romande).

Jenže, copak my máme za humny Švýcary? A kteří by navíc mluvili česky? To nám "odvážný" Moravec nabídne k nedělnímu obědu "moudrosti" amerických generálů, a můžeme ocenit vůni připravovaného oběda ve věznici v Logaru.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 8.11. 2010