Firma Intel postavila ve Vietnamu továrnu na čipy v hodnotě miliardy dolarů

8. 11. 2010 / Miloš Kaláb

Titulek ve zprávě Johna Boudreaua z agentury McClatchy-Tribune News z Ho Chi Minh City sice zněl přátelštěji, totiž "Intel říká 'Hello, Vietname' miliardovým závodem na čipy" s podtitulkem, že se jedná o čistou místnost o rozloze 5 fotbalových hřišť, jakou by Čína jistě nerada ztratila. Článek ja ukázkou toho, oč jde západním firmám, které outsourcují svou výrobní činnost: v první řadě se jedná o co nejlevnější pracovní sílu - na místní politické poměry se nehledí a podobně ani na úroveň vzdělání. Své dělníky si firmy samy od základu vychovají. Nízké mzdy a daňové úlevy jim za to stojí.

Američani jsou známí jako velcí vlastenci, kteří si při hraní hymny dávají ruku na srdce, rádi vyvěšují americké vlajky kde se dá, a kde se nedá, aspoň s nimi rádi mávají, případně se do nich oblékají. Nad vlajku jsou jim ale mnohem milejší peníze i když se k jejich získání musí chovat nevlastenecky. Co se tím myslí? V situaci, kdy jsou miliony amerických občanů bez zaměstnání, to může být stavba podniku, který zaměstnává 85 tisíc Vietnamců. O tom ale CEO Paul Ottelini nemluvil v posluchárně plné vietnamských vládních úředníků, zástupců zaměstnanců a různých jiných hodnostářů poté, co místní ženy v tradičních úborech ao dais zatančily dračí tanec. Vyzvedl skutečnost, že příchod kalifornské obří společnosti na výrobu čipů do Vietnamu dal tuto zemi na mapu špičkové technologie. Vyslovil přesvědčení, že přítomnost Intelu povede další investory k podobnému kroku.

Zatímco jsou výrobní pásy na iPhones a osobní počítače v Číně ještě bez konkurence, Vietnam se snaží utrhnout, co se dá a získat významný počet světových poboček technologických firem. Rozhodnutí Intelu začít stavět v r. 2006 velký závod v zemi, která nemá jedinou světově proslulou univerzitu, místo toho, aby jej stavěla v Číně nebo v Indii, prý vyvolalo v technologických kruzích malé zemětřesení. "To je přesně to, co by Čína nerada ztratila", řekl pan Gene Tyndall, odborník u poradenské firmy Thompkins Associates. "Nemají velký zájem o nepříliš důležité věci, ale snaží se udržet to, co mají a získat větší podíl ve špičkové technologii".

Jakmile bude pracovat vietnamský závod na plné obrátky, zdvojnásobí se kapacita Intelu. Jak je ale vidět, nebudou se na tom podílet vlastní američtí zaměstnanci. Čínští dělníci požadují vyšší platy a výrobní náklady v této zemi tedy rostou. Vedení Intelu hlásá, že je Vietnam skvělou alternativou. "Námluvy" začaly tajně na setkání vedení Intelu s vietnamskými vládními úředníky z Hanoie v kalifornském městě Santa Clara. Tajně proto, aby nevyvolaly protesty antikomunistických vietnamsko-amerických skupin v Silicon Valley. Takže se podařilo vybudovat v tichosti závod o rozloze půl milionu čtverečních stop, který je co do velikosti dvakrát větší než druhý největší závod Intelu v Malajsii. Vietnamský závod se stavěl na 8800 pylonech, které se zarážely pískovým podložím do hloubky 6 poschodí než se narazilo na skálu.

Intel měl nedostatek pracovních sil. Vietnamci jsou sice známí jako pracovití a chytří lidé, ale země má své školství zaměřeno spíš na všeobecné vzdělání včetně teoretických znalostí, ale nikoliv na praktické schopnosti. Přede 2 roky vyzkoušela firma Intel 2000 maturujících studentů a jen 90 jich shledala schopnými splnit firemní požadavky aspoň na 60%. Polovina z těch, kteří neuspěli, neuměli dosti dobře anglicky. Od té doby zahájila firma Intel velkou vzdělávací kampaň a zasloužila se o výchovu 87 tisíc učitelů.

Podle názoru analytiků se budou nadnárodní firmy nadále rozhlížet po málo rozvinutých oblastech, kde by stavěly své závody. Paní Jennifer Daniell Belissentová, analytička u firmy Forrester Research, sdělila, že už skončilo období, kdy firmy přenášely své pobočky do jediného místa: "V globálním světě se bude šířit diverzifikace. Vietnam je právě jednou ze zemí, které těží ze situace". Firma Hewlett-Packard začala vybírat místní softwarové inženýry pro svůj závod v Ho Chi Minh City, kde má investice v hodnotě 18 milionů dolarů. Západní softwarové firmy ve Vietnamu, které vyvážejí pracovní příležitosti ze svých mateřských zemí formou známou i v České republice pod názvem outsourcing operations dostávají mnoho dotazů na místní poměry od firem, které mají dosud svoje pobočky v Indii a v Číně. Pan Rick Yvanovich, zakladatel a CEO firmy TRG International se sídlem v Ho Chi Minh City řekl, že je Vietnam levný a že "hladoví" po technologických firmách. Vždyť je ve Vietnamu průměrný roční příjem pouze 2900 dolarů, čili méně než polovina průměrného platu v Číně. Vietnam nabídnul firmě Intel přímou linku (hot line) na nejvyšší vládní úředníky! Pan Rick Howarth, generální manažer závodu firmy Intel na ploše 115 akrů v novém prostředí Saigon Hi-Tech Parku má otevřené pozvání navštěvovat vedoucí vládní činitele kdykoliv přijede do Hanoie. Pan Tyndall si pochvaluje, že je Vietnam všemi deseti pro byznys a dělá všechno, aby získal podniky špičkové technologie, bezpochyby i tím, že dává firmám navíc velice dobré daňové úlevy. Jako mnoho záležitostí kolem tohoto druhu podnikání, nejsou ovšem ani tyto "transparentní". Mohly by vyvolat protesty amerických dělníků a to by si američtí investoři určitě nepřáli. Není ale pochyby, že se budou kapitáni velkých podniků znova rozhlížet po zemích s levnější pracovní silou (např. Severní Korea?), jakmile i ve Vietnamu začnou stoupat příjmy tak, jak k tomu dochází v Indii a v Číně. Jak je vidět z usilovného outsourcování do Vietnamu a Číny, není na překážku okolnost, že v obou státech jsou u moci "komunisti". Je na čase, aby si američtí nezaměstnaní našli co nejrychleji práci, aby si levné počítače, mobilní telefony a jinou technologii z Vietnamu mohli kupovat, ačkoliv to není nezbytně nutné, třeba se budou dobře prodávat v Indii a v Číně.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 8.11. 2010