Vyvolal Fed právě novou investiční bublinu v Asii?

8. 11. 2010

Scénář vypadá takto: Tsunami levných dolarů zaplaví asijské burzy a trhy se všemi druhy aktiv, vyžene ceny vzhůru a vyvolá spekulativní bubliny, které nakonec prasknou a způsobí další zničující recesi podobnou té z doby asijské finanční krize v roce 1997.

Pokud teď asijské centrální banky zvýší úrokové míry, aby absorbovaly nadbytečný kapitál, budou tyto míry muset být zřejmě vyšší než v USA a Evropě, což zase způsobí další příliv levných peněz. Pokud nechají pracovat "neviditelnou ruku trhu", riziko vážného šoku vzroste. Krátkodobé spekulativní peníze rychle přicházejí, ale stejně rychle i odcházejí.

V asijských ekonomikách právě doznívá efekt jejich vlastních fiskálně stimulačních opatření z let 2008-2009, a opatření Fedu je něco jako jeho opakování.

Obavy z rizika vyvolaného spekulacemi s nemovitostmi panují v Číně, Malajsii i v Singapuru. V Jižní Koreji burzovní indexy dosáhly nejvyšší úrovně za poslední tři roky a vláda oznámila úmysl výrazně zdanit zahraniční investice do svých dluhopisů. Thajsko toto opatření zavedlo již v říjnu.

Úřady asijských zemí si jistě přejí, aby se USA ekonomicky vzpamatovaly, protože jsou jejich hlavním odbytištěm. Nicméně intervence Fedu podtrhuje americký unilateralismus, je ukázkou snahy Ameriky zachránit se bez ohledu na to, jak to zasáhne druhé.

Intervence Fedu způsobují oslabování dolaru a posilování asijských měn. Jak se to vlastně liší od praxe Japonska nebo Číny, které Američané tak nahlas kritizují? Peking právě získal nejlepší argument pro obranu vlastní měnové politiky. Existuje vůbec ještě nějaký způsob, jak zabránit měnovým válkám?

Směnné kurzy měn velkých exportních ekonomik jako je japonská, jihokorejská a thajská už dosáhly mnohaletých rekordů. Produkty těchto ekonomik se tím na světových trzích zdražují a ztrácejí konkurenceschopnost. Dodatečný příliv kapitálu trend dále posílí.

Existují známky toho, že by asijské centrální banky mohly podniknout koordinované akce zaměřené na regulaci přílivu zahraničního kapitálu. Nepřežily přece v posledních patnácti letech dvě vážné finanční krize jen proto, aby teď nečinně očekávaly další. Koordinované akce by ovšem mohlo komplikovat Japonsko, jehož ekonomický vývoj se podobá spíše americkému než vývoji v ostatních asijských zemích, a které samo uvažuje o kvantitativním uvolňování.

Otázka nyní zní: Do jaké míry se asijští představitelé společně prosadí proti americkému dolaru na jednání G20 v Soulu, která proběhnou ve dnech 11. - 12. listopadu?

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout