Zločin v Karlových Varech

8. 11. 2010 / Petr Vařeka

Ač nerad, přece jen zase musím usednout k PC a začít psát, přestože, snad z vrozené lenosti, spíš hledám inspiraci v tom, co napsali jiní. Začnu tím, že vím, že nic nevím. Nevím kdo to napsal; myslím si, že to byl Descartes, ale to je jedno.

Předně nevím několik věcí: 1) Zda BL jsou tím pravým periodikem, kde bych měl napsat, to co dál hodlám napsat.

2) Zda v případě uveřejnění toto budou číst ti, kterým je následujících pár řádků určeno.

3) Dále to, že si nejsem jist tím, zda se ti, pro které je toto psáno, se takříkajíc chytí za nos a že se naopak nezatvrdí. Čili, řečeno jinými slovy, zda tento, řekněme fejeton, bude obecně prospěšný.

Možná nevím ještě další věci, ale to je teď jedno.

Včera, asi před 19 hodinou, jsem byl svědkem okradení asi desetiletého chlapce skupinou mladistvých cikánů před knihkupectvím v Karlových Varech v Zeyerově ulici (Není příliš korektní používat slova "cikán", ale já nehodlám být v tomto příspěvku korektní). Sebrali mu mobil značky Nokia.

Jelikož, jsem byl jediná dospělá osoba poblíž, naříkající chlapec se obrátil na mě, ať zjednám nápravu. Octl jsem se tváří v tvář partě smějicích se výrostků. Pokřikovali na mě: "Ten zasranej zmrd kecá." "Jestli chcete, pane, můžete si mě prošacovat." Apod.

Bezmocně jsem se díval, jak nastupují na autobusu č. 2 směrem do Tuhnic a vesele přitom na sebe pokřikují. Začal jsem vytáčet číslo 158, ale než se mně ozvala policie, tak jsem volání zrušil. Nebylo mi totiž jasné, jakou užitečnou informaci bych mohll službu konajícím operačním důstojníkům poskytnout, a dále jsem měl špatné zkušenosti s jejich akceschopností, kdykoliv jsem po nich chtěl, aby účinně zasáhli proti motorkářům terorizujícím již leta lesy ve zdejším regionu.

Celý večer jsem měl z tohoto incidentu zkaženou náladu a i ještě teď, když si jej vybavím, se chvěji rozhořčením.

Mladým zločincům, případně jejich rodičům, bych chtěl položit tuto otázku, jakkoliv jim třeba připadne hloupá, a přestože vím, že oni si zřejmě otvírat BL nebudou: "Uvědomujete si, že jste v podstatě komplicové hnusných činu podobných tomu, kdy ve Vítkově byla skoro upálená a zmrzačená maličká Natálka? Svými činy totiž rozdmýcháváte nenávist proti romskému etniku, a ta pak nachází výraz v tom, že se ve společnosti formují nacistické bojůvky.

Podobnou otázku bych ale chtěl položit i naším zákonodárcům. Proč ještě nebyl přijat antidiskriminační zákon? Romové mají ztížený přístup ke vzdělání a následně pak i výrazně horší pozici při shánění zaměstnání. Před několika lety byla při shánění zaměstnání romská figurantka odmítnuta, a to i přestože měla kvalifikační předpoklady.

Případ je známý - byl kvůli tomu soud, který dal odmítnuté uchazečce za pravdu. Zaměstnavatelé už totiž automaticky předpokládají, že každý Rom je asociál.

Těm pak skutečně často nezbývá, než se uchýlit ke kriminalitě.

Je to začarovaný kruh, který by snad rozťalo právě přijetí citovaného zákona. A přitom se zdaleka nejedná jen o Romy.

Každý člověk, který se jakkoliv vymyká představám personálních manažerů majících na starost nábor nových zaměstnanců, je na tom podobně.

Lidé kteří jsou na prahu stáří, matky s malými dětmi a dokonce i nekonformní jedinci (vedle odlišnosti politických názorů od mainstreamu, vadí dokonce i celkově odlišný styl projevující se např. v oblékání), jsou hlavními postiženými.

Jakékoliv svinstvo, které uděláme, se neztratí, ale zasáhne jako neřízená střela někoho dalšího. Tím je narušována elementární mezilidská důvěra, na které stojí každé společenství. Když udělám podraz já (a může jít jen o "maličkost", třeba někoho při prodeji ošidím na váze), nemohu očekávat, že ho neudělá i někdo jiný proti mně.

Fyzika zná různé zákony zachování; snad ten nejdůležitější je zákon zachování energie. Podobně však platí i to, co bych nazval zákonem zla, který se sice nedá kvantitativně vyjádřit, nicméně nepochybně platí a jeho důsledky přežívají celá staletí, ať už jde např. o konflikt vyvolaný jednostranným vyhlášením státu Israel, či od středověku trvající nenávist mezi katolíky a protestanty v Irsku, atp.

Nechápu slepotu nejen davu, ale ani jeho politických představitelů. Zákon nesmlouvavě platí, lidé trpí již staletí, ale přesto jen málokdo jej respektuje.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 8.11. 2010