Fakt, že v zahraničí je zboží levnější, není žádná záhada

23. 8. 2010

Rád bych reagoval na polemiku ohledně cen spotřebního zboží v ČR a v zahraničí, která zde na Britských listech proběhla. Ač se sám nechci stavět do role ekonomického experta, dovoluji si tvrdit, že tento cenový rozdíl je naprosto logický a jednoduše odůvodnitelný, Jan Neuman z Vysoké školy ekonomické v Praze.

Koncové maloobchodní ceny jsou v současnosti tvořeny tržním způsobem a právě velikost trhu je prioritní pro výši cenové hladiny. Jednoduše platí čím větší konkurence -- tedy větší trh, tím nižší cenová hladina. Toto pravidlo platí ale pouze pokud je trh liberalizován. Důkazy přinesly Britské listy samy, popřípadě se stačí podívat do zahraničí. V současnosti je nejnižší cenová hladina spotřebního zboží v USA, což odpovídá největšímu volnému trhu na světě. Samozřejmě nelze do tohoto započítat například čínský trh, kde je elektronika (tam vyráběná) ještě levnější než jinde na světě, ale jiné než čínské produkty tam jsou drahé, neboť kurz čínské měny je centrálně stanovován a trh není plně liberalizován. Stejně tak nemůžeme počítat některé daňové ráje či bezcelní zóny.

Je sice možno říci, že ČR je nepřímou součástí celosvětového trhu, ale nikoliv už přímou součástí trhu EURozóny či tradičně velkého trhu britské libry. Každá česká importní firma pak musí vytvářet určité kurzové rezervy (na pokrytí kurzových pohybů -- neboť jinak bychom měli každý týden jiné ceny v obchodech) a ty se dle velikosti firmy a typu zboží pohybují od 5-30%, tedy už jenom naše měna přináší určité navýšení ceny. Dalším faktorem ceny je o něco nižší DPH v Británii a podstatně nižší v USA. Důležitým prvkem tvorby ceny ale je též celková míra zdanění a administrativní náročnost obchodování v dané zemi. ČR se dle projektu Světové Banky, nazvaném Doing Business a který zahrnuje nejen výši daní, ale i dobu a administrativní náročnost úkonů nutných pro plnění daňových povinností, umístila až na 121. místo (oproti roku 2008 si o tři místa pohoršila) v žebříčku hodnocení jednotlivých zemí. Časová náročnost (tedy cena) k plnění všech daňových povinností je i přes slibované reformy druhá nejnáročnější v EU (a to celkově země EU patří k těm náročnějším) což obchodníci zahrnují do svých marží.

Tedy cenová úroveň na určitém trhu odpovídá velikosti tohoto trhu a daňové náročnosti. Je přímým a nezpochybnitelným ukazatelem základní konkurenceschopnosti dané země. Závěr ať si čtenář utvoří sám.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 23.8. 2010