Mrtví už sociální dávky nepobírají

23. 8. 2010 / Vít Klíma

Bohatí a jimi ovládaný stát mají klíčový problém s tím, co s nezaměstnanými, starými a zdravotně postiženými, kteří jim nepřinášejí žádný zisk a jen zbytečně zatěžují státní rozpočet. Nejjednodušší a nejúspornější recept nabízejí fašisté: jejich smrt, neb mrtví už sociální dávky nepobírají. Mohou se tyto recepty prosadit i v ČR? Domnívám se, že ano. Vládu rozpočtové odpovědnosti už máme a "fyzická likvidace" půl miliónu "socek" vyjde stát zhruba natolik, co postavení půl až kilometru dálnice. Víte snad o nějakém "rozpočtově úspornějším" řešení?

Evropa a fašismus

Z historie víme, že fašismus byl nastolen v Evropě v zemích zmítaných chudobou, sociálními a národnostními nepokoji. Typickým příkladem byly Německo, Rakousko, Itálie, Španělsko, Portugalsko, Maďarsko, Chorvatsko a Slovensko. Jak říkají filozofové, historie se opakuje. V současné době se Evropa začíná dělit na bohaté jádro, jehož součástí jsou Německo, Rakousko, Francie, Velká Británie, severní část Itálie, Norsko, Dánsko, Švédsko, Finsko a země BENELUXU) a chudou periférii, kam patří všechny ostatní evropské země, včetně ČR Právě na chudé periferii vidím řadu kandidátů na vznik polofašistických či fašistických režimů.

Periférii začne MMF "léčit" stejným způsobem, jako dříve Latinskou Ameriku: "šetřit, škrtat, privatizovat". Výsledek bude stejný: škrty podvážou zdroje hospodářského růstu a tím i příjmovou část státního rozpočtu, firmy budou propouštět a bankrotovat, čímž jen poroste počet nezaměstnaných a tím i příjemců sociálních dávek, což zase zvýší státní dluh. Pro ilustraci jen pár čísel ze současného Řecka: v důsledku snížení platů a penzí Řekové šetří a díky tomu se jen v tomto roce čekává bankrot 40 až 60 000 firem, jejichž produkty jsou zaměřeny na vnitřní trh a okolo 150 000 obchodníků.

Díky bankrotům a propouštění se počet nezaměstnaných oproti minulému roku zvýšil na více než dvojnásobek. Ke konci roku se odhaduje až na 20% z celkového počtu práceschopného obyvatelstva. Výkonnost řecké ekonomiky neustále klesá a místo očekávaného růstu příjmů do státního rozpočtu ve výši 13,4% dosahuje jen 4,1%.

Chudá Evropa se chytí, stejně jako před tím Latinská Amerika, do dluhové pasti. Každá další půjčka na splacení předchozího dluhu bude finančními trhy poskytována za stále horších a horších podmínek. Výsledkem bude zbídačení obyvatelstva a následné sociální bouře, případně i pokusy o revoluci. K jejich potlačení bude povolána armáda a policie vedená nějakým evropským Augustem Pinochetem. Je to už to ze strany bohatých praxí ověřený, fungující scénář a nebudou mít důvod jej měnit.

Nástup fašismu už začal

Z historie víme, že nástup fašismu je pozvolný a nenápadný. Nejprve je nutné vytvořit obraz nepřítele, kterého je nutné zlikvidovat, aby se ve společnosti obnovil blahobyt a pořádek. Pro bohaté a jimi sponzorované strany jsou úhlavními nepřáteli všichni ti, co jim nepřinášejí zisk.

Samozřejmě takto otevřeně nepřítele označit nelze, takže se musí volit nepřímý způsob: uměle vytvořit "vážnou situaci" ohrožující samu podstatu existence společnosti. Strašák státního bankrotu posloužil k danému účelu přímo ideálně! A aby byla hrozba účinnější, konkrétnější a reálnější, uvede se případ Řecka, které za svůj "státní bankrot" údajně vděčí "žití na dluh" a štědré sociální politice.

A na závěr už stačí položit zcela nevinnou otázku: "občané, skutečně chcete žít v zbankrotované zemi"? Odpovíte-li "NE", pak je už snadné za nepřátele českého "lidu" označit nezaměstnané, staré, nemocné, Romy, zkrátka a dobře všechny příjemci nejrůznějších sociálních dávek. Oni jsou tou hlavní negativní zátěží státního rozpočtu, zhoršující zadlužení země a přivádějící ji k bankrotu. I hesla k označení nepřítele jsou jednoduchá, srozumitelná a logicky neprůstřelná, typu: "bez práce nejsou koláče", "kdo nepracuje, ať nejí", "čím méně výdajů na socky, tím více zbude na ostatní" a podobně. Bohatí jsou líčeni jako ti dobří , kteří nám v potu tváře zajišťují práci a příjemci sociálních dávek, jako ti zlí, co žijí na nás úkor. Dobro a zlo je pojmenováno. A zlo se musí porazit. Nepůjde-li to po dobrém, pak to holt půjde po zlém.

Nepřítel a zlo je jasně identifikováni a co teď? Boj se "sockami" začíná nejprve nenápadnými klipy typu "přemluv dědka, přemluv bábu", zasívajícími mezigenerační nenávist, přes hon na bezdomovce a jejich uzavření do ghetta v Praze, odstraňováním cikánských táborů ve Francii a končí koncentračními tábory v Chile. Nástup fašismu už začal! Zda jej odvrátíme, záleží na každém z nás, jak účinně se mu postaví na odpor a jak dobře organizovaný bude. Druhá světová válka, nechť je nám všem varovným mementem!

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 23.8. 2010