Boj ekoaktivistů za motýla modráska a zabetonovaná oranžová verbež

4. 8. 2010 / Štěpán Kotrba

V okurkové sezóně se potřeboval zviditelnit nový stínový ministr životního prostředí za ČSSD Václav Zemek. Vydal proto obsáhlé stanovisko o tom, kterak "stavba jezů na Labi může nenávratně poškodit unikátní ekosystémy ". Proti tomu nic, kdyby... Kdyby podporu jezům a dalším vodním stavbám na Labi opakovaně a dlouhodobě nevyslovovaly krajské rady v Ústí, Hradci i v Pardubicích, pro výstavbu jezů jsou i hejtmani (všichni za ČSSD). Kdyby souhlasné stanovisko nevyslovila i Špidlova vláda... Kdyby... Kdyby si nováček mezi stínovými ministry Václav Zemek alespoň přečetl, co vše už k výstavbě jezů sociálně demokratičtí politici řekli . Takhle to totiž vypadá, že stínový ministr nic netuší či je ve funkci za úplně jinou stranu. Třeba za německý BUND.

Kroky nové trojkoaliční vlády v oblasti životního prostředí budí čím dál větší obavy. Dokazuje to i jeden z posledních vytčených cílů -- prosazení stavby jezů na Labi, o kterém píše MF Dnes. Je to další z řady kontroverzních projektů, jímž vévodí dnes již proslulý obří ekotendr na likvidaci starých zátěží, které mají sporný ekonomický přínos.

Kauza kolem jezů na Labi má dvě polohy, na jedné straně jsou unikátní ekosystémy s celou řadou zvláště chráněných druhů, na straně druhé je zájem provozovatelů říční dopravy o zprovoznění řeky. Důležitá otázka ale zní -- jaký je zájem naší společnosti? A hájí ho skutečně stát?

Říční doprava patří bezesporu mezi nejčistší, v tomto případě má však několik zásadních ALE. Především vybudování jezů poškodí zmíněné přírodní stanoviště; není také jisté, že skutečně dojde k přesunu zboží z kamionů na lodě a především -- říční trasu kopíruje vybudovaná a funkční železniční síť. Varovným příkladem pro nás může být sousední Německo, kde jsou podmínky pro dopravu na Labi mnohem příznivější a kde byly investovány nemalé finanční prostředky do splavnění. Výsledek? K žádnému výraznému nárůstu říční dopravy nedošlo, ta naopak stagnuje!

Alarmující je také objem peněz, který by na vybudování jezů směřoval. Cena se pohybuje ve výši několika miliard korun. Opravdu je vhodné v době plošných škrtů vůbec přemýšlet o takto nákladném projektu se zcela nejistým výsledkem? Není lepší místo drahého přizpůsobování řeky přizpůsobit spíše lodě dané řece? Je zde navíc možný konflikt s mezinárodními úmluvami, jichž je ČR signatářem, např. Bernskou [Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť - pozn. ŠOK] či Ramsarskou [Úmluva o mokřadech mající mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva - pozn. ŠOK] úmluvou.

Důležité budou nyní výsledky procesu posuzování vlivu případných stavebních zásahů na životní prostředí (EIA). Vedení ministerstva životního prostředí by proto mělo zachovat jednoznačnou nezávislost rozhodování a žádným způsobem do tohoto procesu nezasahovat. Výsledky poté napoví, jak v této otázce dále postupovat.

Václav Zemek, stínový ministr životního prostředí za ČSSD

Veřejně přístupné zdroje už ale léta hovoří jinak, než Václav Zemek... Pardubický kraj (pod vedením hejtmana Radko Martínka za ČSSD) věří stále tomu, že se znovu podaří prosadit splavnění Labe z Přelouče do Pardubic. Pro prodloužení vodní cesty o 24 kilometrů měly vzniknout více než tříkilometrový kanál souběžné s hlavním tokem Labe, plavební komora s vraty a nová přemostění, celkem za zhruba dvě miliardy korun. Dřívější záměr vybudování plavebního kanálu přes takzvané Slavíkovy ostrovy zastavil nesouhlas ministerstva životního prostředí s vydáním výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny.

"Nyní by však plán mohl mít naději na úspěch," řekl koncem července 2010 novinářům krajský radní pro dopravu Jan Tichý (ČSSD). Projekt splavnění Labe do Pardubic souvisí s plánem následně vybudovat koncový veřejný přístav na Labi včetně navazujícího dopravně logistického centra (překladiště) a poté propojit Labe s Dunajem a Odrou plavebními kanály. Tím by Česká republika získala levnější přístup k zámořským trhům a poo trase by se mohl rozvíjet průmysl. Odhad investičních nákladů jenom na výstavbu části Dunaj-Odra se v roce 1998 pohyboval kolem 370 miliard Kč.

Pro dostavbu jezů a splavnění Labe je i ODS. Nejen nový ministr životního prostředí Pavel Drobil. "Podporuji vše, co oživí život na řece Labi. Dnes je Labe od našeho zdymadla ve Vaňově směrem na Děčín ve chvíli, kdy přijdou taková sucha, fakticky mrtvý úsek řeky. Poklesy hladiny nesvědčí ani fauně a flóře v okolí řeky a zcela jistě se to dá využít i pro sportovní účely. Je potřeba, aby řeka žila," zdůraznil primátor Ústí n. L. Kubata (ODS).

Nejvyšší správní soud v březnu 2010 zrušil čtyři rozhodnutí krajského soudu zakazující výstavbu nového zdymadla v Přelouči. Verdikt tak znovu otevřel cestu k dokončení letitého projektu, který mimo jiné podpořili už tři čeští ministři životního prostředí: Ivan Dejmal (Strana Zelených), Libor Ambrozek (KDU-ČSL) a Ladislav Miko (nestr. ministr úřednické vlády, od roku 2005 působil jako ředitel odboru pro ochranu přírodních zdrojů a biodiverzity Generálního ředitelství pro životní prostředí Evropské komise). V současné krajské koaliční smlouvě je dosplavnění Labe jednou z priorit, což opakovaně potvrdili všichni členové Zastupitelstva Pardubického kraje či v roce 2008 i rada sousedního Královéhradeckého kraje (hejtman Lubomír Franc, ČSSD). "Předpokládá, že se schválí nové zákony, které do budoucna zabrání u podobných staveb obstrukcím," řekla novinářům hejtmanka Ústeckého kraje Jana Vaňhová (ČSSD), která je z titulu funkce i členkou dozorčí rady Povodí Labe. Zakladatele tohoto státního podniku zastupuje Ing. Jiří Havlíček, vrchní ředitel ekonomické sekce Ministerstva zemědělství (předseda odborné komise ČSSD pro průmysl a obchod). Zastupitelstva statutárních měst Ústí nad Labem, Děčín i Zastupitelstvo Ústeckého kraje se k výstavbě jezů na Labi vyjádřila kladně včetně všech zastupitelů za ČSSD.

Německá vláda dala české straně slib, že dodrží celoročně plavební hloubku 1,60 m / 1,50 m v německé části Labe. Naplánována a vypočítána byla v 70. a 80. letech minulého století. Skutečné stavy vody však v uplynulých dvaceti letech této hloubku nedosáhly ani po dobu sta dnů v roce. Rentabilitu nákladní lodní dopravy je možné zajistit při hloubce plavební dráhy 2 - 2,50 m. Výstavba jezů na Labi se plánuje několik let. Původně mělo být Labe přehrazeno dalšími dvěma jezy: u Ústí nad Labem a u Děčína. V současné chvíli se mimo Přelouče jedná o projekt jednoho jezu u Prostředního Žlebu poblíž Děčína (oficiálně nazvaný Plavební stupeň Děčín). Ve hře je i jez v Malém Březně, kde je ovšem stále platné zamítavé stanovisko MŽP z roku 1997.Spor s ekologickými aktivisty o jezy na Labi se ale datuje už od roku 1993. Právě ústecký úsek je ovšem kritickým místem, které v době většího sucha brání využívat Labe jako vodní cesty až do Hamburku. Labe už je vyjmuto ze soustavy evropsky významných lokalit ochrany přírody Natura 2000. Ústečtí zastupitelé souhlasili sice, aby se Labské údolí stalo součástí soustavy Natura 2000, ovšem její součástí se nestane samotný tok řeky Labe. Právě proto, aby bylo možné zde začít stavět vodní díla. Situace okolo stavby jezů na Labi dostává stále větší spád. Nová vláda je zahrnula mezi své priority, a tak se po téměř dvou dekádách odkladů rozjíždí příprava stavby mnohem rychleji. Důležitým prvek strategických úvah je i zadržování co největšího množství vody na území státu.

Nicméně Ústavní soud vydal v červenci 2005 kontroverzní nález, že stavbu jezů na Labi nelze zákonem označit za veřejný zájem. Jde přitom o strategický zájem České republiky - přístup k moři a světovému obchodu po jediné nezávislé vodní cestě. Lodní doprava je mimo jiné patnáctkrát čistší než kamionová. "Nemělo by být možné, aby jeden úředník, v tomto případě ministr životního prostředí trvale bránil zahájení stavby, o které se vláda několikrát usnesla, že je to veřejně prospěšná stavba, že je to velmi významné pro naše rejdaře, pro naše loděnice, pro naše výrobce. Zastupitelstvo kraje se usneslo, že je to veřejně prospěšná stavba, obce tu stavbu chtějí. A něco jí přesto brání. Je tady tedy důvod, aby se zákonodárce touto věcí zabýval", konstatoval tehdy poslanec a bývalý ministr dopravy Jaromír Schling (ČSSD).

V první fázi by měl vyrůst jez v Prostředním Žlebu, který by stál asi čtyři miliardy korun, částečně hrazených z evropských fondů. Labe je součástí transevropské sítě, takže možnost získat peníze z EU je poměrně veliká. Obě stavby na Labi by spolu s úpravami dna a revitalizací řeky mohly stát až 20 miliard korun.

Německá nevládní organizace Bund für Umwelt und Naturschutz Deutschland, která proti jezům na Labi dlouhodobě protestuje vedle českých ekoaktivistických organizací, figuruje přitom jako člen německé "Aliance pro kolejovou dopravu". Čili je součástí lobbistické sítě, mající upřednostnit zájmy železnice. Spřátelil se s ní středočeský komunální politik a poslanec Václav Zemek, anebo se stal trojským koněm radikálních Zelených v ČSSD?

V článku jsou citovány mediální výroky politiků z let 2005-2010

03. 08. 2010 Jaroslav Ungerman: Temelín, kanál a východisko pro českou ekonomiku ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 4.8. 2010