Opravdu potřebujeme v České republice důchodovou reformu ?

2. 8. 2010 / Jiří Hofman

Byl přijat zákon 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění a zrušen zákon 188/1986 Sb.. Byly nově definované invalidní důchody. Byl určen správce soc.pojištění ČSSZ jeho práva a povinnosti - zákon 589/1992 Sb.. Tímto vznikl komplexní, jednotný systém zákonů a správy důchodového zabezpečení, který nemá žádné výjimky (mimo žen matek), má jasně definované podmínky nároku a výše důchodu, platí pro všechny druhy důchodů a všechny občany České republiky.

Český důchodový systém jako kompletní bez výjimek je ojedinělý v Evropě a v různé podobě ho převzaly mnohé státy jako vzor pro důchodovou reformu nebo pro zavádění penzijního systému, (Japonsko,ČLR,Indie...).

Pro koncepci reforem důchodového systému, doporučovaných Světovou bankou, byl náš systém nepřijatelný, protože je koncipován jako veřejný statek bez účasti soukromého finančního sektoru.

Principy průběžně financovaného penzijního systému vycházejí z koncepce kancléře Bismarcka, realizované v Německu na základě mezigenerační solidarity. Začátkem devadesátých let minulého století začala Světová banka, finanční kruhy a zejména soukromé penzijní fondy prosazovat zejména východní Evropy okleštění průběžného veřejnoprávního nebo státního penzijního systému o část vybraného pojištění a jeho převedení do správy soukromých penzijních společností (tak zvaný "druhý pilíř").

Přitom vyvedení části příjmů z průběžného systému důchodů neřeší stárnutí populace, ani počet vyplácených důchodů, ani počet v budoucnu vyplácených důchodů. Jen se zvyšuje riziko z finanční nerovnováhy průběžného systému. Není možné snížit stávající vyplácené důchody. Propad příjmů by se pak musel řešit zvýšením obecných daní a snížením výše budoucích důchodů.

Povinné převedení části vybraného sociálního pojištění neřeší ani jistotu garance přiměřené dávky v nominální hodnotě za dvacet let. Ve skutečnosti je vzkaz budoucím důchodcům: dávejte nám peníze, my vám v budoucnosti něco dáme, ale nemůžeme vám garantovat ani výši dávky ani její nominální hodnotu, ledaže by nám stát garantoval vaši budoucí dávku. Ale to tady již jednou bylo... Nepletu-li se, za bankovního socialismu Václava Klause.

Zkušenosti ze současné finanční krize

Penzijní fondy ztratily v průměru 30% své hodnoty. Tato musí být nahrazena buď oddálením výplaty dávky nebo jejím snížením. V zemích, kde bylo zavedeno - na doporučení a pod dozorem Světové banky - povinné kapitálové fondové spoření, jsou výsledky po 25 letech velmi problematické – například v Chile jen 60% střadatelů splnilo podmínky pro poskytnutí důchodu. Přitom důchody byly vlivem inflace nízké. Dávka, kterou občan dostává, je totiž definována při jejím vzniku a vyplácena ve stejné výši po celou dobu pobírání. Po těchto zkušenostech Chile připravuje rozšíření průběžného státního systému důchodového zabezpečení na všechny občany, protože státní zaměstnanci a vojáci do fondového kapitálového spoření pro jejich velký odpor nebyli zařazeni.

Současná situace v ČR

Za vlád, na kterých se podílela ČSSD, byl příjem důchodového účtu stabilizován po zásazích předchozích Klausových vlád. Ty převedením 1,5% soc. pojištění na státní politiku zaměstnanosti vylepšily bilanci státního rozpočtu, ale za cenu rostoucího deficitu účtu soc. pojištění. Po zpětném převedení 1,5% do soc. pojištění se účet vyrovnal a začaly se tvořit mírné přebytky.

Závěry první Bezděkovy komise byly, že důchodový účet bude mírně přebytkový do roku 2025. Při parametrech 1,8% růstu HDP a 9,6% nezaměstnanosti. Zásahy, které udělala do důchodového systému Topolánkova vláda, jsou popsány v kapitole "Změny, které přinesla reforma veřejných financí". Možnosti, jak ještě i po těchto zásazích doopravdy stabilizovat důchodový účet, najdete v kapitole "Stabilizace příjmů důchodového účtu".

Druhá Bezděkova komise byl jen spolek lobbistů penzijních fondů a bank za přihlížení MPSV. Jejich závěry nemohly být jiné, zadání bylo dáno jejím složením. Bylo mi v posledních 5 letech trapně. Jednak proto, že se k tomuto lobbyistickému divadélku propůjčil bývalý ministr Zemanovy vlády Rusnok, jednak proto, že Paroubkova garnitůra v ČSSD (mimo soc. komisi ÚVV ČSSD a Z. Škromacha), tomu včetně poslanců a senátorů nevěnovala takřka žádnou pozornost. Většina z nich na mezigenerační solidaritu nejspíš nevěří.

Česká republika má velmi moderní důchodový systém, který je potřeba doladit, jak na příjmech, tak zvýrazněním zásluhovosti. Česká republika si nemůže dovolit během jedné generace dvě důchodové reformy. Rozvrátilo by to jak státní finance, tak mezigenerační solidaritu, tak důvěru v jakýkoli systém zabezpečení ve stáří. Na úplný závěr v parodii na Paroubkovo "Kdo z vás na to má?"

Základní data: Chci důchod ve výši 10 000 Kč. Chci ho pobírat 20 let.

Vzorec pro výpočet částky, která je nutná naspořit: 10000 Kč × 12 měsíců v roce × 20 let = 2 400 000 Kč

A to je bez inflace... Kdo z vás na to má ?!!!!

Změny, které přinesla reforma veřejných financí (Topolánkův batoh a Janotův stabilizační balíček) v sociální oblasti

• ruší automatické valorizace všech sociálních systémů mimo důchodového
• ruší zvyšování minimální mzdy
• ruší se valorizace redukčních hranic pro výpočet dávek nemocenského pojištění

Přídavek na dítě
Před reformou	nárok na přídavek do příjmu 4,0 násobku životního minima,ve výši od 256 Kč do 850 Kč
Po reformě	nárok na přídavek do příjmu 2,4 násobku životního minima ve výši od 500 Kč do 700 Kč.
	O dětský přídavek přišly po reformě 2/3 rodin, ve kterých pracovali oba rodiče nebo když pracoval jen jeden a měl příjem vyšší než 2,4 násobku živ. minima (souhrn příjmů rodičů nebo rodiče při jednopříjmové domácnosti přesáhne 17.000 Kč).
Rodičovský příspěvek
Před reformou	7.582 Kč na čtyři roky (7582×12×4=363936)
Po reformě	7.600 Kč do 21 měsíce věku dítěte, poté 3.800 Kč (7600×21+27×3800=307800)
Porodné
Před reformou	17.760 Kč
Po reform	13.000 Kč
Pohřebné
Před reformou	5.000 Kč
Po reformě	jen pro sirotky
Nemocenské pojištění
Před reformou
1-3.den	25% redukovaného denního vyměřovacího základu
4.-30.den	69% redukovaného denního vyměřovacího základu
31.-60.den	69% redukovaného denního vyměřovacího základu
od 61. dne	69% redukovaného denního vyměřovacího základu
Ošetřovné	69% redukovaného denního vyměřovacího základu
Peněžitá pomoc v mateřství	69% redukovaného denního vyměřovacího základu
Po reformě
1.-3.den	0
4.-14.den	60% náhrada mzdy
15.-380. den	60% redukovaného denního vyměřovacího základu
Ošetřovné	60% redukovaného denního vyměřovacího základu
Peněžitá pomoc v mateřství	Nemění se - 69% redukovaného denního vyměřovacího základu
Negace: značné opožďování výplaty nemocenské, až 60 dní, úsporná opatření ministra Nečase na ČSSZ (materiální i personální)
Pojistné na sociální zabezpečení
Před reformou	pojistné se platí z celé výše příjmu pojištěné osoby v daném roce.
Po reformě	pojistné se platí jen do výše 72násobku průměrné mzdy v daném roce
Snížil se odvod pojištění pro zaměstnavatele o 2% body a zaměstnance o 0,5% bodu. Výsledek: ztráta 30 miliard v příjmech sociálního pojištění. Sleva na pojistném pro zaměstnavatele ve výši 3,3% rozdílu mezi 1,15 násobkem průměrné mzdy (v r. 2009 činí 27.000,- Kč měsíčně) Výsledek: ztráta 18 miliard v příjmech sociálního pojištění. Radikální pokles platební morálky plátců pojištění. V r. 2006 vybráno 99,9%, v r.2009 pouze 98,4% proti předpisu pojištění. Výsledek: ztráta 12,4 miliard v příjmech sociálního pojištění. FAKTA: v roce 2006 přebytek na inkasu sociálního pojištění 23 miliard a v roce 2007 18 miliard. Předpoklad deficitu v r.2009 cca více jak 60 miliard. Celá tato devastace systému sociálního pojištění byla udělána proto, aby se dokázala neudržitelnost průběžného financování důchodů a připravila pozice pro jeho privatizaci formou povinného spoření na důchod v soukromých penzijních fondech.
Důchody
Před reformou	důchodový věk 63 let u mužů a bezdětných žen, potřebná doba pojištění pro nárok 25 let.
Po reformě	důchodový věk postupně zvyšuje u mužů a žen které vychovaly jedno dítě na 65 let,64 let pro ženy které vychovaly dvě děti,63 let pro ženy které vychovaly tři děti,62 let které vychovaly čtyři děti a více. Potřebná doba pojištění pro nárok se postupně prodlužuje na 35 let.
Jedná se o výrazné zhoršení podmínek pro nárok na starobní důchod. U předčasných důchodů se výrazně zvyšuje sankce ve formě snížení procentní výměry důchodu. Odstranila se ochrana invalidů, pobírajících plný invalidní důchod, starších 55 let před jeho oduznáním. Také se zrušila možnost odejít do předčasného, dočasně kráceného starobního důchodu.
Invalidní důchody
Před reformou	invalidní důchody se dělí na částečné invalidní důchody- pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33%,plný invalidní důchod-pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66%.
Po reformě	invalidní důchody byly rozděleny na tři kategorie,invalidita prvního stupně pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti o 35%-49%,druhého stupně o 50%-69%,třetího stupně 70% a více. Následně byla taky upravena posudková hlediska.
Ve skutečnosti to znamená, že invalida prvního stupně bude hodnocen jako zdravotně postižený s nárokem na dávku ze zákona o sociálních službách,invalida druhého stupně je na úrovni bývalé částečné invalidity a invalida třetího stupně je na úrovni bývalého plného invalidy. Tato úprava invalidit je ještě větší revolucí v invalidních důchodech než Vodičkova úprava v roce 1995, zákonem 155/1995 Sb.Stávající úprava je zaměřena na výraznou redukci invalidit a úsporu. V žádném případě to není optimalizace systému invalidit. Pro rok 2010 se vláda na návrh min. Janoty rozhodla z úsporných důvodů nevalorizovat starobní,sirotčí,vdovské a invalidní důchody. To se stalo poprvé od vzniku samostatné České republiky.Sdělovací prostředky mlčely a tím potvrdily tvrzení pravice a některých finančníků,že dědeček a babička nám ujídají chlebíčka.
Příspěvek na provoz motorového vozidla osobám zdravotně postiženým
Po reformě	snížen od 1.1.2010 na polovinu

Za celé dva roky nebyl zvládnut náběh zákona o sociálních službách, tím vznikla nejistota u poskytovatelů sociálních služeb, státních i nestátních. To bylo zapříčiněno mnoha faktory a změnou toku financí. Obrovským zmatkem a zneschopněním posudkové služby, při přesunu z úřadů práce, kde měla posuzovat žadatele o příspěvek na péči ze zákona o sociálních službách,na ČSSZ, tím se stalo, že mnoho žadatelů nebylo včas posouzeno, nedostalo dávku, která připadla před účinnosti tohoto zákona poskytovatelům těchto služeb (např.pečovatelské službě, charitě apod.) a nemělo je jak zaplatit.

REFORMNÍ ÚSPORY ve výdajích státní sociální podpory

výdaje před reformou (2007)	výdaje po reformě 2008 (top batoh)	úspora
Přídavek na dítě
10.321 mil.	8.442 mil.	1.879 mil. Kč
Sociální příplatek
4.688 mil.	4.211 mil.	477 mil. Kč
Rodičovský příspěvek
31.348 mil.	23.752 mil.	7.596 mil. Kč
Porodné
1.847 mil.	1.438 mil.	409 mil. Kč
Příspěvek na školní pomůcky
84 mil.	0	84 mil. Kč
Pohřebné
532 mil.	0	532 mil.Kč
Výdaje na dávky sociální péče pro osoby se ZP
4. 600 mil.	4. 214 mil.	386 mil.Kč

Celkově TOP. batoh „ UŠETŘIL“ na dávkách státní sociální podpory a sociální péče 10 miliard 875 milionů Kč.

Současně utraceny veškeré přebytky sociálního pojištění z minulých let, vytvořených za vlád ČSSD.

Všechny údaje uvedené v tomto materiálu byly čerpány z důvodových zpráv k zákonům novelizovaných TOP batohem, z důvodových zpráv k Janotovu stabilizačnímu balíčku, z internetových stránek MPSV a ČMKOS.

Na závěr musím uvést ještě věci, o kterých se mi špatně píše. Připomenu marný boj o zrušení „stabilizačních poplatků" ve zdravotnictví... Počet bezdomovců se v letech 2007-2009 zdvojnásobil. Mnohé změny, které jsou uvedeny v tomto materiálu jsou nevratné, výrazně připravily půdu k privatizaci sociálních systémů.

Je mi smutno. Nicméně ještě vše není ztraceno. Teoreticky lze příjmy důchodového účtu stabilizovat. Doopravdy stabilizovat.

Stabilizace příjmů důchodového účtu

Každý tento bod může být realizován samostatně.

• Zrušení stropů v sociálním pojištění.
• Navýšení příjmů pojištění přesunem 1,2% z odvodu na státní
• politiku zaměstnanosti do sociálního pojištění (výpadek příjmu
• nahradit z daní z příjmu právnických osob která by se dále nesnižovala nebo ji zvýšit o 1-2%.)
• Určit ve změně rozpočtových pravidel jako příjem sociálního pojištění výnosy z akcií vlastněných MPSV a příjem z výnosu akcií společnosti ČEZ.
• Zrušit hrazení provozních nákladů ČSSZ z vybraného pojištění a hradit provozní náklady stejně jak jsou hrazeny u ostatních státních úřadů (z rozpočtu ČR).
• Zvýšit sazbu sociálního pojištění o 1,5% u zaměstnavatelů a 0,5% u zaměstnanců.
• Hradit náhradní doby pojištění obdobně jako jsou do zdravotního pojištění hrazeny platby za státní pojištěnce,(děti, důchodci).
• Rozdíl proti platbám ve zdravotním pojištění by byl ten, že hrazená částka za náhradní doby na důchodový účet by se rovnala součtu náhradních dob pojištěnců, kteří odešli do starobního důchodu v předešlém roce. Jednotka platby za náhradní dobu (nejlépe měsíční-30 dnů) by se vypočítala z průměru odvedených plateb pojištěnců odcházejících do starobního důchodu v roce za který je hrazena.
• Náhradní doby by nadále sloužily pro nárok, ale ne pro výpočet výše důchodu, mimo jediné výjimky a tou by byla péče o osobu blízkou.
• Úročit vybrané pojištění ¾ průměrné úrokové sazby v bankovním sektoru v předešlém roce.

Ochrana důchodového účtu

• Musí být znemožněna možnost přesunu peněz z výdajové části důchodového účtu při schvalování státního rozpočtu.
• Příjmy a výdaje důchodového účtu musí být schvalovány zvlášť v prvním čtení státního rozpočtu bez možnosti přesunů v dalších čteních státního rozpočtu.
• Vyúčtování příjmů a výdajů důchodového účtu by mělo být zvláštní kapitolou státního závěrečného účtu.
• Přebytky důchodového účtu by byly vedeny ve zvláštním fondu důchodových a sociálních rezerv, jehož příjmem by byly přebytky důchodového účtu,účtu nemocenského a úrazového pojištění. Tento by pracoval v režimu daném zákonem o fondu důchodových a sociálních rezerv.
• Stav fondu důchodových a sociálních a jeho případné výdaje pro krytí schodku důchodového účtu by byly také schvalovány v prvním čtení státního rozpočtu bez možnosti přesunů v dalších čteních státního rozpočtu.

Autor je bývalý náměstek MPSV pro sociální pojištění a příjmovou politiku

Vytisknout