Boris Cvek je zastydlým posttotalitním antikomunistou

10. 6. 2010 / Karel Dolejší

V Norsku žijící politolog a pražský sociální demokrat Lukáš Kraus se prostřednictvím sociální sítě Facebook na své "uvědoměle debolševizující" stranické kolegy právě obrátil textem, který zde rozhodně stojí za to položit vedle aktuálního vyjádření Borise Cveka pro Britské listy.

Drazí antikomunisté, přátelé,

až mi vlasy hrůzou vstávají, když někteří členové ČSSD používají termín "zásadový antikomunista". Podobných zásadových lidí bylo 20.století plné, a to z levé i z té pravé strany. Jistě se shodneme, že následný pokrm takto uplácaný nebyl pro občany příliš poživatelný, tím méně pro humanisty. Několik totalitních vln, masové vyvražďování ostatně hovoří za vše.

Již delší dobu popisuji logické důvody příklonu minimálně 10% občanů k radikální levici. Je to následek asociální politiky, neoliberalismu, neúcty k bližnímu svému, doktríny preventivních válek atd. Autenticky radikálně levicovou stranu v ČR nemáme, ale existuje zde KSČM. Stále se ozývá volání po vyluxování, přebrání voličů, zakázání, zásadovosti, apelování na historii atd.

Pravda je ale méně zabahněná a ideologizovaná. Jestli chce ČSSD tyto občany zásadově ideologicky likvidovat, ČSSD není levicovou stranou, ale stranou bolševického typu. Základní hodnotou, filozofií, srdcem demokratické levice je totiž svoboda - a to jak svoboda vyznání, svoboda projevu, svoboda přístupu ke vzdělání atd.atd., ale i svoboda shromaždování, svoboda v občanské společnosti. Ať někdo chce či nechce, KSČM patří do svobodné občanské společnosti, je-li ČR svobodnou zemí. Je to politická strana, která má mnoho slabin, v tisíce a jedné věci s jejich směřováním nemusím souhlasit, ale tato strana je demokratická, jelikož se nalézá v demokratické společnosti a důkazem, indikátorem tohoto stavu je její nezakázání a nerozpuštění Nejvyšším správním soudem.

ČSSD stále dokola řeší otázku vztahu k levému křídlu politického spektra. Pravdou je, že bez úkroku k radikálněji levicovému programu klíčové segmenty pro KSČM sociální demokracie neosloví. Těžko si totiž dovedu představit např. voličku soc.dem., která nemá ani na regulované nájemné schválené a prosazené za vlád ČSSD.

ČSSD musí být široce rozkročena a s já s tím velmi souhlasím. Patřím ostatně k ekologické platformě a snažím se vytvářet program i pro středového, autentického voliče. Nikdy se ale soc.dem. nepodaří rozkročit se natolik, aby s programem takové strany souhlasil dostatečný počet středových segmentů a ještě k tomu celé levicové spektrum. Prostor pro radikální levici zde tedy bude z logiky stratifikace společnosti a neudělá s tím nikdo nic. V nejbohatší zemi na světě jsou komunisté ve vládě a to je jasný důkaz, že ani v nesmírně bohaté společnosti nedochází k oslabení elektorátu radikální levice.

Ideálním řešením je proto kultivovat radikální levici, ne jí likvidovat nějakým primitivním mediálním či svazáckým antikomunismem, zahánět do kouta a tím jí radikalizovat, bolševizovat, ale dialogem přivést do 21.stol. To je skandinávská cesta, drazí přátelé.

Pevně věřím, že takto napsané to budete konečně chápat i v posttotalitní České republice.

Proto nabízím podanou ruku k dialogu, ne represe, zákazy, nelevicové autoritářské směřování.

Hezký den.

Jak vidno, mladší generace sociálních demokratů nemá nutně pocit, že je třeba tomu, co bývá označováno za českou pravici, v zoufalé snaze vypadat přijatelně "skočit na špek" antikomunismu. To jenom ve smrdutém českém rybníčku pořád zaujímáme nějaké postoje, místo abychom stáli. Jistě, v ČSSD jsou lidé, kteří z nedostatku schopností řešit záležitosti opravdu podstatné - a někteří možná i kvůli veřejně dostatečně známým sympatiím k lidem, jako je ultrapravičák Daniel Landa - považují za vhodné svézt se na módní vlně antikomunismu a signalizovat, že jsou "přijatelní" pro strany typu ODS či TOP 09. Ne všichni členové ČSSD v tom však vidí pro svou stranu přijatelnou budoucnost a hodlají si nechat radit či aplaudovat zrovna od takových odborníků na politiku, jako je Kalouskovou radikální pravicovostí nesmírně překvapený Boris Cvek...

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 10.6. 2010