Totalitní režimy jsou zrůdné

9. 6. 2010

Jaroslav Čejka ve svém článku brojí proti černobílému vidění naší minulosti. Pominu, že jeho tvrzení "Protože za socialismu, jak jsme byli zvyklí říkat realitě, ve které jsme žili, my, se také podařilo skoncovat s krizemi z nadvýroby a s nezaměstnaností, uražení a ponížení dělníci a drobní zemědělci se dočkali své lidské důstojnosti." je vysoce diskutabilní. Pominu také citově zabarvená slova "uražení a ponížení", píše student historie Jiří Karen.

Způsob uvažování Jaroslava Čejky by se dal charakterizovat větou: "Hitler nebyl tak špatný, protože měl rád pejsky." Obávám se, že musím nesouhlasit. Přestože Hitler měl rád pejsky, jednalo se o kreaturu, jejíž jednání je třeba z morálního hlediska bezpodmínečně odsoudit.

Stejně tak je to s obdobím tzv. normalizace. Ano, existovala imaginární společenská smlouva mezi mocí a společností, která zajišťovala lidem určitou existenční úroveň v případě, že se vzdají podílu na moci. Na druhé straně se jednalo o totalitární režim, který pronásledoval své odpůrce a soustavně koncentrovaným perzekučním tlakem způsobil řadě lidí vážné životní potíže (a nejen úzké skupině disidentů). Nehledě na pokroucení morálky společnosti, které zasahuje až do současnosti.

Takže nehledíme na naši minulost černobíle, řádně ji prozkoumáme a uděláme závěr: Jednalo se o totalitární režim a totalitární režimy jsou zrůdné. Totalitu je třeba jednoznačně odsoudit a zločiny totality je nutno zkoumat. Podle mého názoru je právě morální relativismus jeden z největších problému současného západního myšlení.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 10.6. 2010