BRITÁNIE:

Zavedení univerzitního školného vedlo k likvidaci akademického charakteru britských vysokých škol

10. 6. 2010 / Jan Čulík

Ve středu 9. června 2010 se konala v souvislosti s hrozbou agresivní restrukturalizace, kterou se snaží proti vůli akademických pracovníků prosadit nové, nevolené, manažerské vedení University of Glasgow, dramatická odborová schůze. Účastníci v přeplněném sále schválili navrhované rezoluce, totiž:

• Vyjádřili nedůvěru rektorovi
• Protestovali proti snahám vedení univerzity propouštět univerzitní učitele
• Požadovali, aby byl snížen horentní plat rektora z nynějších 280 000 liber ročně (cca 700 000 Kč měsíčně) na průměrný profesorský plat
• Požadovali, aby byl obnoven systém demokratické odpovědnosti vysokých funkcionářů univerzity a aby se univerzita navrátila k demokratické volbě svých vedoucích pracovníků. V posledních letech byl totiž tento demokratický proces pod tlakem peněz zrušen a vedoucí pracovníci jsou nedemokraticky jmenováni shora kabalou skupinky jiných manažerů.

Univerzitní učitelé v Glasgow budou v následujících dvou dnech písemně hlasovat o tom, zda jsou ochotni vstoupit na ochranu svých zaměstnání do stávky.

V dramatické a rozhořčené diskusi odborové schůze, vyšlo najevo, že učitelé z Glasgow University jsou doslova zděšeni novým manažerským étosem této vysoké školy. V důsledku zavedení vysokého školného především za postgraduální kursy (za PG kurs v oboru lékařství či zubařství se platí až 20 000 liber, tedy 600 000 Kč, ročně) univerzita v Glasgow zcela opustila akademická kritéria, argumentovali přítomní, a senior management se ji snaží proměnit v mlýnek na peníze, v komerční podnik, jehož účelem bude jedině vydělávat, a to jen v několika málo nejlukrativnějších oborech.

Veřejná výzva budoucí vládě: Převezměte odpovědnost za reformu vysokého školství

10. 6. 2010

Studentská komora Rady vysokých škol vyzývá budoucí vládu, aby se v otázkách vysokého školství zaměřila především na kvalitu vzdělání a stabilitu, otevřenost a nezávislost vzdělávacího systému. Vyjednávání tří stran, které pravděpodobně sestaví vládní koalici, skončilo shodou -- školné na veřejných vysokých školách by vláda ODS, TOP 09 a VV zavedla v horizontu několika málo let.

Jde o krok, který je v souladu s návrhem reformy vysokého školství, jak jej nastínila Bílá kniha terciárního vzdělávání. Ta však nebere v úvahu rizika spojená se zavedením školného, která se naplno projevují v zemích, kde bylo školné zavedeno -- například ve Velké Británii nebo v Nizozemí.

Prohlášení SOS Student k obnoveným snahám o zavedení školného na vysokých školách

10. 6. 2010

V úterý 8. června 2010 v odpoledních hodinách přinesla média informace o tom, že se budoucí vládní koalice shodla na zavedení školného na vysokých školách. SOS Student v minulosti vedl několik úspěšných kampaní proti zavedení školného na VŠ. Studenti i veřejnost se několikrát jasně vyslovili proti tomuto asociálnímu opatření ze strany vlády, které je namířené proti mladé generaci a proti vzdělanosti v naší republice.

Britský konzervativní ministr pro vysoké školství:

Univerzitní školné "bude nutno zvýšit"

10. 6. 2010

David Willetts, náměstkek britského ministra školství pro vysoké školy, naznačil, že angličtí studenti budou brzo muset platit dále zvýšené univerzitní školné.

Univerzitní školné v Anglii zavedl premiér Tony Blair, nejprve ve výši 1125 liber ročně (cca 33 000 Kč), pak bylo zvýšeno na 3225 liber ročně (cca 97 000 Kč). Studenti ovšem předem či během studia školné zatím neplatí, vznikne jim dluh, který začnou splácet za výhodných podmínek až po absolutoriu, a to až poté, co jejich příjem dosáhne určité úrovně. Ve Skotsku je pregraduální studium zadarmo, a to i pro studenty z EU, včetně České republiky.

V rozhovoru pro deník Guardian uvedl David Willetts, že náklady na vzdělání statisíců studentů jsou "pro daňového poplatníka břemenem, které musí být odstraněno".

Školné jako bonus

9. 6. 2010 / Miloslav Štěrba

Odpovědní chtějí žít bez dluhů? Víc, než si myslíte?

10. 6. 2010

Povídání o dluzích a bankrotu se ve volební vřavě proměnilo v neargumentovaný kolovrátek, který zřejmě dává smysl už jenom `mainstreamovým' ekonomům, především pak těm, kteří se hlásí ke skupině POPR (Platforma osobností na podporu reforem). Značnou zmatenost této `komunikace', která má paradoxně svůj vrchol teprve před sebou - ten přijde v okamžiku, kdy budou muset strany nové vládní koalice proměnit dnešní záměry ve skutečné zákony - dokumentuje jeden z volebních slibů TOP 09 parafrázovaný v nadpisu článku a čerstvé výsledky vyjednávání o reformách v terciárním vzdělávání, píše čtenář Jiří Vyhlídal.

Británie:

Vládní škrty "zvýší nezaměstnanost"

10. 6. 2010

Škrty britské vlády, zaměřené na snížení státního deficitu, zvýší v Británii nezaměstnanost až na tři miliony osob a "zmrazí" jakékoliv oživení na pracovním trhu, varuje nová analýza.

Škrty ve veřejných výdajích znamenají velmi špatné vyhlídky pro jednotlivce i komunity, které už nyní trpí sociální deprivací, varoval Dr. John Philpott, hlavní ekonomický poradce Chartered Institute for Personnel and Development. Institut nyní odhaduje, že se nezaměstnanost v Británii zvýší až na 3 miliony osob, jak tomu bylo za Margaret Thatcherové.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Podle Kalouska zaplatí důchodovou reformu důchodci a lidé s nízkými příjmy

10. 6. 2010 / Václav Adam

Jak vyplývá z vyjádření Miroslava Kalouska, žhavého kandidáta na post ministra financí, podporuje závěry Bezděkovy komise k důchodové reformě. Tedy podporuje řešení, aby se snížilo pojistné z 28% na 23% (tím i základ pro DPFO), povinné spoření ve výši 3%, snížení stropů pro pojistné na polovinu a zvýšení spodní, tzv. sociální, sazby DPH z 10% na 19%. Ve spodní sazbě DPH jsou potraviny, léky, veřejná doprava, teplo, voda, bydlení, kultura, knihy atd. Tedy veškerý spotřební koš důchodců. Bezděkova komise a Miroslav Kalousek si to tedy představují tak, že důchodovou reformu zaplatí důchodci a lidé s nízkými příjmy.

10. 6. 2010 / Michael Marčák

GALERIE

Budíček, vstávat!

10. 6. 2010 / Ondřej Kumsta

Zděšení a zmar, kdo jsou ti mladí, kde se vzali? Jak mohli volit pravici, když mladí lidé přeci přirozeně tíhnou k levici? Prosím, pomozte, jak to udělat aby mí kamarádi byli také levicoví, abych si měl s kým popovídat. Můžou za to novináři, Facebook, marihuana? Myslím, že většina čtenářů už tuší, kdo za to může -- vy jejich rodiče a prarodiče.

Dvacet procent voličských hlasů propadlo. Vydáváme se čínskou cestou?

10. 6. 2010 / Tomáš Bílek

Vyjednávání o pravostředové koalici "rozpočtové odpovědnosti" pokročily, ekonomové a analytici trhů se spokojeně usmívají, česká měna posiluje (byť kolísavě). A možná je to tak správně, uvážíme-li současné neutěšené hospodářské reálie Evropy. Nedá mi však, abych nezmínil aspekt, který ona euforie jaksi upozadila. Ba do té míry, že jsem o něm v povolebních komentářích dodnes nepřečetl ani slovo. A ani nepřečtu, vzhledem k tomu, že volby jsou již nějakých čtrnáct dní minulostí.

Takže počítejte se mnou: Tři politické strany skončily letos těsně pod pětiprocentní hranicí pro vstup do sněmovny (KDU-ČSL, SPOZ a Suverenita). Celkový součet procentních bodů propadlých hlasů se pak pohybuje na 20 procentech (od sametové revoluce jedno z nejvyšších čísel). Pokračujme dále: Kolik lidí volilo tzv.menší zlo v podobě velkých stran, a to ze strachu, že se ta "jejich" strana do parlamentu nedostane, se můžeme jen domnívat. Obávám se však, že toto číslo nebude nikterak nízké. A nakonec, 38 procent občanů s volebním právem nevolilo vůbec. Kdybychom tedy chtěli propočíst, kolik lidí by vlastně zastupovalo onu případnou pohodlnou většinu, dojdeme ke znepokojivému číslu. Za střízlivého předpokladu 20% pragmatických voličů velkých stran (tzv.menšího zla"), 20% propadlých hlasů a 34% voličů KSČM a ČSSD (počítáno z 62% volících občanů), nám vychází, že oněch 118 křesel nereprezentuje 59 % obyvatel ČR (jak by snad někdo mohl bez rozmyslu plácnout), nýbrž 20% občanů, slovy dvacet procent.

Strážná řeč

10. 6. 2010 / Jakub Češka

Vynucená angažovanost? Snad. Konečně literatura roste z potřeby říci si svoje, třebaže z posledních polemik kolem genderové a politické korektnosti zaznívá také obtížně pochopitelný hlas, z něhož jako by mělo plynout, že literatura je tlampačem všech, ke všem ohleduplná, jak se dnes strašidelným slovem říká: korektní. Nakolik již na tomto místě předesílat, že by stálo za to, vytvořit seznam slov, jež by se měla vymýtit?

Anglie: Zákaz kouření ve veřejných místnostech vedl k výraznému poklesu infarktů

9. 6. 2010

V Anglii byl od 1. července 2007 zaveden zákaz kouření ve veřejných místnostech. Vědci, kteří zkoumali statistiky nemocných v následujícím roce, zjistili, že počet osob, přijatých do nemocnice s infartkem, poklesl o 1200.

Výzkum dokazuje, že kromě dlouhodobého poškozování zdraví, které způsobuje kouření, má sekundární kouření vážné krátkodobé důsledky. Je-li člověk vystaven třeba i malému množství kouře v atmosféře, může to mít bezprostřední důsledky na jeho krev, která zhoustne. K zhoustnutí krve dochází do třiceti minut po vystavení kouři. Vznikají tak krevní chuchvalce, které mohou vést k infarktu.

Finanční Chalchyn gol?

9. 6. 2010 / Karel Dolejší

Chalchyn gol je mongolská řeka, u níž na počátku 2. světové války imperiální Japonsko utrpělo první ze svých velkých porážek. Na základě rasistických předsudků a chybného hodnocení schopností sovětské armády napochodovala převážně pěší armáda Nipponu do sporné polopouštní oblasti, aby tam protivníka, který se jí přece v žádném střetu pěchoty s pěchotou nevyrovná, obchvátila a - jak se doufalo - způsobila katastrofální destrukci jeho bojové morálky. Když ofenzívní plány selhaly a Japonci byli nuceni přejít do obrany na místě, přímá i nepřímá dělostřelecká palba a palba tanků protivníka si každodenně vybíraly daň v podobě zraněných a zabitých. Major Kadžikava, velitel elitního pěšího praporu 2/28, v této fázi do válečného deníku každý den zapisoval ztrátu 3-4% svých mužů s poznámkou, že takové ztráty jsou "nevýznamné". Na konci bitvy přesáhly ztráty praporu 2/28 85% původního stavu.

Co se stalo s ČRo6? Poslouchám Vatikán, nebo Tel Aviv?

9. 6. 2010

Poslední dobou, když poslouchám ČRo6, slyším denně např. výklad Odkaz svatých k dnešku, nebo pořad Ekonomika očima Evangelia + pravidelné náboženské pořady.

Zahraniční komentáře vždy proizraelské.

Poslouchám rádio Vatikán nebo Tel Aviv? Tam se něco muselo přihodit, píše Radek Mokrý a dodává: Šestka a myslím i dvojka (tu neposlouchám denně) začaly opravdu makat na návratu do předosvícenských dob.

Greenpeace: Sezóna lovu tuňáka modroploutvého končí. Neměla vůbec začít

10. 6. 2010

Tuňák modroploutvý je o krok blíže úplnému vyhubení. EU se chystá oficiálně ukončit letošní lovnou sezónu ve Středomoří - ta ale především vůbec neměla být zahájena, tvrdí Greenpeace.

Co je státotvornost v ekonomické krizi?

10. 6. 2010

Z posledních zpráv se ukazuje, že ne vítěz, ale pověřený bere vše. Je to nabubřelost, nebo sebevědomí, že strany, které byly zvoleny na druhém, třetím a pátém místě chápou své postavení jako rozhodné vítězství, po kterém následuje nejen válcování opozice, ale i názorů ne malé části občanů, kteří se voleb zúčastnili? ptá se Vladimír Hejnic.

Pánové, kteří chcete vládnout, uvědomte si, že nevratné kroky v politice nelze udělat. Pepa Nos to před léty zpíval a bylo ho hodně slyšet. Tímto způsobem krizi ekonomiky ani mravů nezažehnáte.

Další trapný apel Britských listů o finanční příspěvek od čtenářů

26. 5. 2010

Vážení čtenáři,

je nám to trapné a jsme si vědomi, že napínáme vaši trpělivost k prasknutí, nicméně stav finančních prostředků Občanského sdružení Britských listů je k dnešnímu dni 11 284,73 Kč. Nestačí na běžné provozní náklady listu a musíme se bohužel znovu obrátit na čtenáře, kteří pravidelně finančně nepřispívají, aby svůj list podpořili jakoukoliv minimální částkou. Musíme v blízké budoucnosti uhradit přibližně 30 000 Kč za vypracování účetnictví za rok 2009, máme nezaplacené účty za programování systému (v poslední době především dotazníku o postojích čtenářů k dnešnímu režimu a k režimu před rokem 1989; budeme muset hradit také jeho zpracování; provádíme průběžně i další nutné programátorské práce), zkolaboval nám redakční počítač, který jsme museli nahradit, zatím jsme ho nezaplatili; máme celou řadu dalších běžných provozních nákladů, bez nichž se provoz listu prostě neobejde.

Prosíme tedy čtenáře, kteří nepřispívají, o pravidelnější finanční příspěvek. Bohužel je smutnou skutečností, že se Britské listy úplně bez rozpočtu vydávat nedají.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2.

Pro příznivce v zahraničí: Prosíme, neposílejte příspěvky bankovním převodem, české banky si za to účtují poplatek až 600 Kč. Máte-li úvěrovou kartu, pošlete příspěvek po jednoduché registraci pomocí systému www.paypal.com na adresu redakce@blisty.cz.

Bez finanční podpory čtenářů vycházet prostě nebudeme moci. Říkám vám to otevřeně, jak to je.

Děkujeme.

Jak víte, hospodaření Občanského sdružení Britské listy pravidelně zveřejňujeme.

Jan Čulík, šéfredaktor

Je mi 33 a volím levici

9. 6. 2010

Přidávám svůj příspěvek ke slečnám Kováčikové a Křišťanové, ke kterým touto cestou směřuje můj vděk, podobně jako byl vděčný Livingstone za Stanleye při shledání v džungli Afriky. Mám 33 let, pořád se cítím mlád a chtěl bych vysvětlit, proč jsem volil levici, píše Dušan Horniak.

Voliť či nevoliť?

10. 6. 2010 / Rastislav Kaššák

Už to bude 4. krát, čo sa chystám k "veľkým" voľbám. Ešte pred pol rokom som bol pevne rozhodnutý, že tentokrát už to definitívne vzdám, a nebudem voliť ani tie nezvoliteľné strany ako po minulé voľby, lebo aj to najmenšie zlo je príliš veľké.

Mal som v pláne vhodiť do urny obálku s vloženým vlastným vytlačeným hlasovacím lístkom, kde bude len odkaz, že z tej žumpy som si nemal koho vybrať, ale zároveň nechcem, aby ma hádzali do rovnakého vreca, ako zvyšných odhadovaných už takmer 50% populácie, ktorí na toto právo rezignovali.

Lidé hlasovali pro nové strany, protože jsou zhnuseni dosavadní politikou

10. 6. 2010

Přečetl jsem si Vaše články "V ČR neexistuje pravice" a "Británie je rozrůzněnější a pluralističtější než ČR" a rozhodl jsem se také něco napsat, píše Josef Vogl. Nemám v úmyslu pouštět se do politických diskuzí, dovolím si pouze sdělit jak se já "normalizací ovlivněný šedesátník" dívám na výsledky posledních voleb a jejich "prožívání" mládeží. Pozastavuji se nad neustále používaným dělením na levici a pravici, když víme, že toto dělení pochází historicky z toho jak seděli poslanci v anglickém parlamentu v době, kterou nikdo z nás nepamatuje.

Vzdá se ČSSD spolupráce s komunisty?

10. 6. 2010 / Boris Cvek

Brněnský primátor Onderka, který údajně (podle MF Dnes) patří k "haškovskému" křídlu ČSSD, navrhuje schválit na sjezdu strany zákaz jakékoli spolupráce socialistů s komunisty.

Boris Cvek je zastydlým posttotalitním antikomunistou

10. 6. 2010 / Karel Dolejší

V Norsku žijící politolog a pražský sociální demokrat Lukáš Kraus se prostřednictvím sociální sítě Facebook na své "uvědoměle debolševizující" stranické kolegy právě obrátil textem, který zde rozhodně stojí za to položit vedle aktuálního vyjádření Borise Cveka pro Britské listy.

Proč musí být Čečensko, Jakutsko a Tatarstán součástí ruského impéria?

10. 6. 2010

Jen by mě zajímalo, proč podle nesmí být Indie součástí Spojeného Království, Alžírsko součástí Francie, ale Čečensko, Jakutsko, Tatarstán musí být součástí Ruského impéria dodnes? A proč nepadne v BL jediné slovo o genocidě čečenského národa a jiných neruských národů? ptá se Jan Lánik.

Britské listy se honosí neutralitou a nestranností. Bohužel to není vidět v těchto otázkách. Je úchvatné, že se denně protestuje proti USA a Izraeli a pálí se jejich vlajky. Kdy se začne protestovat proti Rusku a pálit ruské vlajky? Těch protestů levicových intelektuálů na podporu neruských národů v nedekolonizované ruské říši moc není, vlastně žádné nejsou a pokud ano tak je tam lidí jako prstů jedné invalidní ruky.

Zřejmě protesty, kde se nepálí americké vlajky, nejsou zřejmě trendy, in, hop, top ani po tak dlouhé době.

Totalitní režimy jsou zrůdné

9. 6. 2010

Jaroslav Čejka ve svém článku brojí proti černobílému vidění naší minulosti. Pominu, že jeho tvrzení "Protože za socialismu, jak jsme byli zvyklí říkat realitě, ve které jsme žili, my, se také podařilo skoncovat s krizemi z nadvýroby a s nezaměstnaností, uražení a ponížení dělníci a drobní zemědělci se dočkali své lidské důstojnosti." je vysoce diskutabilní. Pominu také citově zabarvená slova "uražení a ponížení", píše student historie Jiří Karen.

V ČR nevládne jen zastydlý antibolševismus

9. 6. 2010

Pane Čulíku,

částečně jste mne předběhl v názoru o české pravici, píše z Německa Peter Škoda. Pokud se charakterizují v českém tisku strany, které se nyní dostaly k moci, mluví se o středopravých stranách. Podle mého názoru se nejedná o žádný pravý střed, jako je to např. v Německu se stranami CDU a CSU, ale je to třeba nazvat otevřeně "neokonservatismus", "neocons" (nikoli tedy jen zastydlý antibolševizmus, jak píšete). Tomu v Německu přibližně odpovídá strana svobodných demokratů FDP. Názory těchto dvou směrů se výrazně liší.

Pokud by u nás zvítězila skutečně středopravá koalice typu CDU, pak se není čeho obávat. Směr neocons znamená tvrdou amerikanizaci. FDP například měla ve svém programu výrazné snížení daní. Koalice CDU a CSU je v tom realističtější a vypadá to tak, že FDP v těchto snahách ubrzdí. V České republice nevidím žádnou takovou brzdu. Následky mohou být po 4 letech úplně jiná republika, jak onehdy psal pan Špidla.

Zadluženost v eurozóně

8. 6. 2010

Čtenáři si stěžují, že pravicové strany straší české občany státní zadlužeností, ale nikdo nehovoří o celkovém evropském kontextu. Internetové stránky BBC zveřejnily přehledné grafy, jak si stojí co do zadluženosti různé země eurozóny ZDE.

Srovnejte se situací v ČR. V ČR je zadluženost 35, 6 procent HDP ZDE. ČR podle Hospodářské komory ČR bez problémů splňuje podmínku EU, že celková zadluženost nesmí být vyšší než 60 procent HDP. Loni stoupl deficit veřejných financí ČR na 5,93 procenta HDP; podmínkou pro přijetí eura jsou tři procenta.

V Řecku dosahuje zadluženost 115,1 procent HDP, v Itálii 115,8 procent, v Německu 73,2, v Belgii 96,7, ve Francii 77,6, v Portugalsku 76,8, ve Španělsku 53,2, na Slovensku 35,7, v Británii 68,1 procent. Pročpak o této situaci neinformovala ČSSD před volbami třeba na svých billboardech a ve svých inzerátech? Když je někdo neschopný, dobře, že prohrál. Nikdo nehájí zadluženost, avšak mnozí ekonomové poukazují na to, že jsou i jiná důležitá měřítka, například růst hospodářství, a přeženou-li se škrty, ekonomika skončí v recesi, což vede k zvýšení zadluženosti. Je nutno najít velmi pečlivou rovnováhu mezi obojím. (JČ)

Spojené národy uvalily další sankce na Írán

9. 6. 2010

Jejich snahou je donutit Írán, abych splnil mezinárodní požadavky týkající se jeho jaderného programu - i když Teherán tvrdí, že sankce nezmění nic.

Rada bezpečnosti OSN schválila rezoluci č. 1292. 12 hlasů bylo pro, dva proti, jeden se zdržel hlasování.

Součástí sankcí jsou finanční omezení, rozšířené zbrojní embargo a varování členským zemím OSN, aby si dávaly pozor na celou řadu íránských aktivit.

Proti černobílému vidění

9. 6. 2010 / Jaroslav Čejka

Reakce na článek Karoliny Křišťanové "Levičáctví je OUT"

Vážená a milá Karolino Křišťanová,

v tomo školním roce, který zanedlouho skončí, jsem učil na jisté soukromé střední škole. Jednou jsem se při svém výkladu zmínil o dobách tzv. normalizace, načež se mě jedna studentka zeptala: "Pane profesore, řekněte nám, jak to tady tenkrát vypadalo? My víme, že strašně, ale kdybyste nám to mohl nějak přiblížit." A víte, jak jsem jí odpověděl? Asi takhle:

"Když jsem já byl ve vašem věku, tzn. v padesátých letech minulého století, vtloukali nám učitelé a noviny do hlavy, že za kapitalismu první republiky byla u nás krize, nezaměstnaní že stávali ve frontách na tzv. žebračenky či polévku pro chudé a že když se bouřili, stříleli do nich četníci... Co myslíte, byla to pravda?"

Že se mají v Británii najít obrovské státní škrty? Zrušte armádu

9. 6. 2010

Zrušte armádu. Veškeré výdaje na obranu, celých 45 miliard liber. Britský ministr financí George Osborne včera apeloval na národ, aby "uvažoval o nemyslitelném", nikoliv jen o škrtech v rámci pár procent, ale zda "vláda musí některé služby poskytovat vůbec".

Co vlastně máme z armády, z námořnictva a z letectva, kromě toho, že vojáci umírají ve vzdálených válkách a občas nám hraje vojenská kutálka? Proč chrání Osborne rozpočet na armádu, když všichni vědí, že rozpočet na obranu je na hranici bankrotu, protože labourističtí ministři nakoupili nevhodné vojenské vybavení pro války, které armádě vnutili? ptá se v Guardianu komentátor deníku Times Simon Jenkins.

Osborne musí vědět, že to, jak je spravována armáda a na základě jakých principů se nakupuje výzbroj a výstroj, je už dlouho urážkou daňového poplatníka. Je zbabělý zřejmě jen proto, že se, stejně jako David Cameron, bojí starých generálů.

Proč nevládne v Británii monopolně pravice jako v ČR?

9. 6. 2010

Vážená redakce,

po přečtení velmi pesimisticky laděného článku studentky Karoliny Křišťanové mne napadlo srovnat naší současnou politickou situaci se situací obyvatel Velké Británie. Zdá se, že naše tzv. pravice má velmi ulehčenou situaci a prakticky jí nelze dostat ze sedla. Podle všeho může naše pravice vládnout na věčné časy. Jedním z důvodů je zřejmě i to, že drtivá většina našich sdělovacích prostředků je v rukou přívrženců ODS a jejich spojenců (s výjimkou spíše neutrálního deníku Právo a stranického listu KSČM Halo noviny), píše Jan Novotný.

Británie je rozrůzněnější a pluralističtější než ČR

9. 6. 2010 / Jan Čulík

Reakce na článek čtenáře Jana Novotného "Proč nevládne v Británii monopolně pravice jako v ČR?"

Ač bych si situaci v Británii neidealizoval, někteří lidé jsou tam podstatně chudší a ubožejší než lidé v ČR, Česká republika stále ještě trpí ve srovnání se západoevropskými zeměmi obrovskou kulturní homogenitou, tedy vlastně jakousi stádovitostí, která bezpochyby vznikla během devatenáctého století v době národního obrození, kdy se slabá česká národní komunita negativně vymezila vůči "cizosti" a "jinakosti", a tu homogenitu bezpochyby posílilo především normalizační poinvazní dvacetiletí v letech 1969-1989.

Ďáblovi advokáti

8. 6. 2010 / Ghassan Khaled

Pan Topolánek se před dvěma roky vyjádřil, že Izrael je obklopen barbarstvím a terorem, tím měl na mysli arabský svět. V té době jsem si jako Palestinec položil otázku.

Z čeho pramení nenávist a nepřátelský duch oficiální české politiky vůči Palestincům a vůči našemu spravedlivému boji proti okupaci? Dodnes neúspěšně hledám odpověď.

Po masakru na lodi Flotily svobody, po protestech celého světa proti nehumánnímu způsobu řešení, který Izrael zvolil a po reakcích českých politiků, které neustále vyjadřují podporu Izraeli navzdory tomu všemu, znovu pokládám staronovou otázku. Proč?

An English version of this article is in

Novinář musí mít přesnost

8. 6. 2010 / Alice Valkarová

Na rozdíl od našich politiků a médii sympatizuji s Palestinci v jejich úsilí o získání vlastního státu. Co si mám ale myslet o novináři, který píše, že "poslední pogrom v režii Čechů se odehrál až v prosinci roku 1918 v Holešově a jeho následkem byl pokles počtu původního židovského obyvatelstva na území Československa skoro o polovinu". To tvrzení mi připadalo tak neuvěřitelné, že jsem si o tom něco přečetla na webu. Politováníhodný čin se odehrál v prosinci 1918, byli zabiti dva lidé, vydrancováno 26 obchodů a 51 domů. Jak ale dospěl GK k tomu, že následkem toho poklesl počet židovského obyvatelstva na polovinu?

Skoro to tak vypadá, jako by byla ta polovina židů vyvražděna nebo vystěhována, což je vzhledem k předešlému zcela absurdní (ostatně tabulky zastoupení náboženského vyznání v Čechách viz např. ZDE

Obávám se, že nepřináší-li novinář zcela korektní informace a já, jako čtenář, to zjistím, dívám se s jistým podezřením pak na všechno, co napsal. A to si snad Palestinci ani nezaslouží.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za duben 2010

2. 5. 2010

V dubnu 2010 přispělo finančně na Britské listy 202 osob celkovou částkou 38 685.45 Kč. Příjem z reklamy byl 8750 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30.4 2010 částku 15 861.28 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 608.13 eur a 883.67 GBP. Jsme plni uznání vůči čtenářům Britských listů, že umožnili další provoz našeho časopisu nedávným financováním nových serverů. Mnohokrát děkujeme a prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.