Domovníci se vracejí...

25. 2. 2010 / Ladislav Žák

V sousedním Rakousku došlo dokonce už i odpovědným činitelům, že kroky pravicové vlády z roku přelomu tisíciletí, které vedly ke zrušení domovníků a jejich nahrazením nejrůznějšími dodávkami anonymních služeb, nebyly tak úplně v souladu se zdravým rozumem, byť se jejich argumentace jen hemžila slovy jako úspory, facility management a outsourcing. Výsledkem je spousta zbytečně vyhozených peněz, chátrající domy, nepořádek, nespokojení nájemníci a široko daleko nikdo odpovědný. A tak se domovníci budou vracet a dokonce se chystá i jejich odborná a profesní příprava. Jen těžko bychom u nás spočítali, kolik organizací a jiných subjektů přestalo fungovat, když se spolehly na cizí služby. Kromě toho, že to byl velmi populární mechanismus na odčerpávání především veřejných peněz - klasickým případem je, jak náš stát outsorcuje státní maturity nebo naše státní lesy prodávají státní dřevo soukromníkům, protože je nemohou samy těžit, neboť by se přišlo na to, že by si 80procent zakázek dokázaly udělat samy, levněji a hlavně s daleko větším ziskem. Takhle se musí nechat prostě "osoutěžit." Model je vždy stejný - outsourcing je výhodný přesně do momentu, kdy už outsorcující ztratí schopnost si pomoci sám. Pak už následuje jen a jen vydírání a zvyšování cen dodávaných služeb a postupné ovládnutí původního objednavatele obsluhujícím.

V Německu se zase zdá, že se německý průmysl už konečně přestane honit v Evropě i ve světě za levnou pracovní silou, protože mu došlo, že by ztratil díky rozpadu domácího pracovního trhu přirozenou schopnost produkovat technické inovace. Tato schopnost na rozdíl od výsledků základního, ale i aplikovaného výzkumu vždy vyrůstá ze široké technické základny šikovných dělníků, mistrů a toho, čemu staré časy říkaly střední technické kádry. Schopnost dosáhnout technických inovací se nedá koupit za jakékoliv peníze a nezajistí ji ani jakákoliv imigrace nebo cizí management. A tak se v Německu, kde se vzal, tu se vzal, objevil nový model dlouhodobé kolektivní smlouvy, který na rozdíl od dřívějšího modelu každoročního a skoro permanentního perského trhu smlouvání o mzdách vsadil na dlouhodobější stabilitu a jistotu pracovního uplatnění. "Budoucnost v práci" se to jmenuje a už ten název by si zasloužil u nás zkoumání Žáčkovým, nyní Pernesovým ústavem. Z Německa se stále častěji ozývají hlasy průmyslových špiček, že je to i velký počet a objem subdodávek, které ničí konkurenceschopnost německého průmyslu. Takže nejen nájemníci a majitelé domů ve Vídni, ale už i Siemens, Volkswagen a další a další němečtí zaměstnavatelé i zaměstnanci si myslí, že vlastní je prostě vlastní...

To my v Čechách na Moravě a ve Slezsku víme své. Nemusíme dělat nic a počkáme si, až nás zase budou Němci potřebovat. Maximálně obviníme Němce z ohrožování svobodného trhu a demokracie. Skončí to tak, že až si to dá Němec zase doma a v Rakousku trochu do pořádku, tak budou ti schopnější z nás mít možnost v Německu a Rakousku pracovat. Ostatně jejich pracovní trh se brzo otevře i pro nás. Představa, že Němci budou v dalších pěti letech zásobovat náš pracovní trh zakázkami a budou vyvážet práci, je nereálná a může se zrodit jen v hlavě lidí, kteří nikdy práci ani neviděli, což je příklad většiny našich politiků a ekonomických analytiků. Opravdu nezbude, než začít pracovat na svém. Zůstává jenom otázka, kolik nám toho po tom outsourcingu zbylo...

Ale vraťme se na začátek - k tomu počasí. Mráz do České republiky dnes přichází z Malé Strany...

Vytisknout