Problémy českých občanů na hranicích s Německem, aneb pro nás neplatí Schengen?

24. 2. 2010 / Daniel Strož

Českou veřejnost čím dál víc znepokojuje, jakým způsobem je již po nějakou dobu zacházeno s mnoha českými občany nejenom přímo na česko-bavorských a česko-saských hranicích, ale dokonce i po ujetí několika desítek kilometrů v německém vnitrozemí. Bývají velmi často a hlavně bezdůvodně obtěžováni potupnými kontrolami a nezáleží přitom, cestují-li hromadnými dopravními prostředky nebo individuálně, vlastními automobily. Kontroly navíc většinou neprovádějí ani uniformovaní policisté nebo celníci, ale převážně muži v civilu, bez jakéhokoli zřetelného označení.

V roce 2006 jsem patřil k těm europoslancům, kteří v Evropském parlamentu vystupovali proti pokusům odložit termín přistoupení tehdy deseti nových členských států, včetně naší republiky, k takzvanému Schengenskému informačnímu systému (SIS I for all). Napojením na tento systém, který se nám nakonec podařilo prosadit bez odkladu a začal platit od 21. prosince 2007, měl být i našim občanům umožněn volný pohyb na území Evropské unie. Napřed vše probíhalo bezproblémově; než se ale rok s rokem sešel, vystaly první potíže. Hned po několika prvních stížnostech lidí popisujících mi hrubé zacházení ze strany německých orgánů obrátil jsem se na tehdejšího českého ministra vnitra Ivana Langera s návrhem, aby podal žádost o vysvětlení evropské instituci. Pokud vím, Langer se situaci pokoušel řešit, ale Brusel se mu (a ani dodnes jeho nástupcům) k těmto případům nikdy oficiálně nevyjádřil. Šikana českých občanů pokračuje mezitím ve zvýšené míře a Němci si k jejímu ospravedlnění vymýšlejí neustále nové důvody. Tím nejnovějším je prý údajná liberální drogová politika v České republice.

Koncem  dubna 2009 jsem nezávisle na snaze domácích politiků na toto téma vystoupil před Evropským parlamentem ve Štrasburku. Využil jsem k tomu rozpravy na téma práv cestujících v autobusové a autokarové dopravě, jinam se mi můj příspěvek nepodařilo zařadit. Plénu EP jsem sdělil následující (přepisuji to z parlamentního záznamu):

"V souvislosti s projednáváním zprávy o právech cestujících v dopravě chci upozornit na skutečnost, která se ani tak netýká ochrany zájmu spotřebitelů, jako porušování zásady volného pohybu osob v rámci schengenského prostoru. Konkrétně jde o pohyb osob přes česko-německou hranici. Nejen já osobně, ale i představitelé regionálních a komunálních orgánů v česko-německém pohraničí jsou konfrontováni se stále častějšími stížnostmi občanů České republiky na své šikanování německou policií poté, co buď prostředky hromadné dopravy, nebo osobními vozidly přejedou česko-německou hranici. Občané si stěžují na to, že jsou bezdůvodně při jízdě zastavováni policisty v civilu, kontrolováni a dokonce vyslýcháni ohledně cíle a účelu cesty do Německa. Počínání německé policie je v pravém slova smyslu šikanováním a její činnost je v příkrém rozporu se zásadami volného pohybu osob v rámci EU. Zdůrazňuji znovu, že takové případy jsou čím dál častější a důrazně žádám, aby byla ze strany orgánů EU zjednána náprava tohoto nepřijatelného stavu."

Jelikož jsem svou europarlamentní činnost v minulém roce ukončil, nezbyl mi už čas, abych celou záležitost nadále sledoval. Apeluji tedy na současné české europoslance (máme jich přece celkem dvaadvacet!), aby si alespoň někteří z nich -- ačkoli by byla nejvhodnější společná akce -- vzali toto téma za své. Nelze přece nečinně přihlížet tomu, že se v tomto ohledu ocitáme v unijním prostředí v roli jakési druhořadé země, se kterou lze nakládat a třeba ji i diskriminovat, jak se komu zachce.

Schengenský prostor volného pohybu osob
Vytisknout

Obsah vydání | Středa 24.2. 2010