Protentokrát...

23. 2. 2010 / Pavel Kopecký

Expremiér Topolánek, za ČSSR snaživý student střední vojenské školy, stárne. V médiích vystupuje zásadně nevrle, ublíženě, agresivně. Permanentně se špatně ovládá (zřejmě pro nedostatečné preference ODS a osobní problémy), ale v nedělní televizní besídce, při potlachu na růžku "U Moravce", to tak jednoznačné nebylo. Pojednou si i dosti notoval s jiným odkecaným politikem. (Levicově) populistickým Milošem Zemanem, který, zmítán závistmi a nenávistmi, též předstírá, že ve věcech veřejných neskončil. Prostořeký poživačný muž z lidu zkrátka našel cestu k hubatému poživačnému (pseudo)intelektuálovi. Koneckonců, vždyť nepřítel je oběma stejný.

Tentýž den sdělil předseda Topolánek na Staroměstském náměstí hloučku skautíků a "modrých svazáků" čili Mladých konzervativců (toto spojení jsem v Čechách, přes všechna vysvětlení znalců, chápal vždy jako contradictio in adiecto) lakonickou větičku: "Je nás tady málo" . Nemínil samozřejmě klesající počet obyvatelstva milované vlasti, nemoralizoval vlastním příkladem, po zapuzené manželce synem Nicolasem v náručí. Až nechtěně věcně reagoval na nesouhlas přítomných s postupnou legitimizací domácích komunistů. Přeloženo z češtiny do češtiny na neochotu zaznamenat realitu, tj. vyčpění předvolebně licoměrného antikomunismu. Přitom právě tato jeho zřetelná ukázka dokládá způsob přežívání pseudohodnot obecně, "udržováním na přístrojích". Ačkoli marginální, také setkání s mladými aktivisty proběhlo celostátními médii...

Ale nechme na hlavě, třebas se Topolánek se Zemanem spolem useberou. Profesionální důchodce svou stále silnou rétorikou ubere Paroubkovi nějaké to procento a chasník z Valašska namísto agitačního odvaru připomene Protentokrát (staré lidové označení Protektorátu Čechy a Morava) novou nacistickou reálií. Plakátovým antibolševictvím: "Zachvátí-li tě, zahyneš!" Zkrátka sám nad sebou udělá (normální) kříž. Napořád.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 23.2. 2010