V Afghánistánu začala největší vojenská ofenzíva od počátku americké invaze v roce 2001

15. 2. 2010 / Daniel Veselý

V den zahájení zimních olympijských her (paralela s útokem gruzínské armády na sídelní město Jižní Osetie v den zahájení letních olympijských her v roce 2008 je čistě náhodná) zahájila americká námořní pěchota společně s jednotkami NATO a afghánskými vojáky masivní vojenskou invazi do afghánského okrsku Mardžáh v provincii Hílmand. Jde pravděpodobně o největší eskalací bojů v Afghánistánu od začátku americké invaze na podzim roku 2001 a od navyšování amerických jednotek v zemi o 30.000, jež začalo na přelomu loňského a letošního roku. Cílem NATO je obsadit baštu Talibanu ve městě Mardžáhu a eliminovat producentské centrum opia.

Operace Moštarak -- v jazyce místních Paštúnů "společně" -- se účastní celkem 15.000 jednotek. Aktuální zprávy z pole hovoří o několika desítkách zabitých povstalců a dvou koaličních vojáků. Američané vysazení z bitevních helikoptér již zřejmě obsadili dvě třetiny města, kde žije asi 100 000 lidí, a patrolují v ulicích. Postup útočících jednotek zpomalily bomby nastražené na silnicích a v ulicích města. Avšak boje se neobešly bez civilních ztrát. Agentura Associated Press (AP) uvedla, že v neděli dvě rakety vypálené silami NATO netrefily svůj cíl (sic!), zasáhly dům a usmrtily dvanáct civilistů. Tato úmrtí jsou ale pevnou součástí celé vojenské mašinérie nejen v Afghánistánu, i když nová taktika vedení válečných operací má nyní získávat "srdce a mysli" obyčejných Afghánců. Brad Adams z humanitární organizace Human Rights Watch reagoval na poznámku civilního zástupce NATO, podle níž by lidé, kteří zůstali v bojové zóně, neměli "vystrkovat hlavy" a měli by zůstat ve svých domovech, protože "se neví, jestli půjde o těžké boje, či ne", mimo jiné takto: "Pochybuji o tom, že vládnou schopnostmi odlišit civilisty od bojovníků (...) Cokoliv udělají, mají povinnost chránit civilisty a učinit adekvátní opatření ke zmírnění jakékoliv krize, která nastane. Je to především jejich povinnost."

V podobném duchu zní zpráva otištěná minulý týden ve Wall Street Journal: "Napříč jižním Afghánistánem, včetně oblasti Mardžáh, kde se shromažďují koaliční vojska, aby tu zahájila velkou ofenzivu, je hranice mezi mírumilovným vesničanem a nepřátelským bojovníkem často nezřetelná." Podle jednoho amerického činitele tvoří v místě současných bojů 95% populace Taliban a jeho pomocníci, což vede k jednoduchému závěru, že je nemožné se vyhnout civilním ztrátám na životech. Samotní američtí vojáci si tím ale příliš hlavu nelámou, jak dokazuje ohavný incident, k němuž došlo na přelomu minulého a letošního roku ve východním Afghánistánu, kdy američtí vojáci při noční razii vytáhli osm spících dětí z postelí, některé spoutali a všechny je zastřelili. Tady ani ti největší apologetové afghánského tažení nemohou nebýt zděšeni, i když se podle nich jedná o dalších "pár shnilých jablek".

Právě probíhající boje možná zlikvidují vedle civilistů i řadu talibů, nicméně lidé této země se pravděpodobně jen tak porazit nedají. Své tom ví Alexandr Makedonský, Britové a Rusové. Tato akce snad může být PR představením Obamovy "dobré války", aby případným vítězstvím, byť Pyrrhovým, obhájil svoje rozhodnutí boje v této dekádami válek sužované zemi vyhrotit. Zapomíná ovšem na skutečnost, že je Afghánistán nazýván "pohřebištěm impérií", a to zcela po právu.

Útok na USA, Afghánistán, Irák
Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 15.2. 2010