Adopce dětí homosexuálními páry se ve světě považuje za zcela normální

15. 2. 2010 / Petr Tomeš

Ministr pro lidská práva a národnostní menšiny Michael Kocáb svolal na 11. 2. odborné kolokvium, které se zabývalo podnětem Rady vlády pro lidská práva ke zrušení zákazu individuálních adopcí dětí registrovanými partnery. Kolokvium bylo složeno z odborníků z řad psychologů, právníků, teologů a z dalších osobností veřejného života.

Dnes může o adopci zažádat jakákoli fyzická osoba (bez ohledu na sexuální orientaci), s výjimkou homosexuálů, žijících v registrovaném partnerství. Rada vlády pro lidská práva shledala takové ustanovení za diskriminační a vyzvala ministra pro lidská práva, aby předložil vládě návrh na nápravu tohoto stavu, který je v rozporu s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod i s ústavním pořádkem České republiky.

Podnět byl vložen do vnějšího připomínkového řízení, aby byl znám názor jednotlivých resortů na tuto materii. Připomínky resortů byly vypořádány a podnět by tedy mohl být na jednání vlády předložen bez rozporu.

Účastníci kolokvia se shodli, že princip rovnosti práv je pilířem demokratické společnosti a proto v mírné většině doporučili ministrovi podnět vládě předložit tak, jak ho v usnesení vyzvala Rady pro lidská práva.

Bude tedy Česká republika následovat demokraticky vyspělejší státy jak v rámci Evropské unie (Švédsko, Nizozemsko, Dánsko, Španělsko a další) tak mimo ni (Norsko, Island, většina Kanady a další) umožnující adopce stejnopohlavním párům?

Ministr Kocáb byl překvapen nesouhlasným názorem psychologů a psychiatrů, kteří se kolokvia zúčastnili. Chce svolat ještě jedno odborné kolokvium složené pouze z psychologů a psychiatrů a bude se pravděpodobně orientovat podle jejich názoru.

Jenže odborné diskuse a rozhodnutí o důležitých tématech by se neměly opírat o nepodložené domněnky jednotlivců neseznámených s odbornou literaturou, jež vyvrací široký vědecko-odborný mainstream vycházející z faktů a mnoha empirických důkazů.

Judith Stacey z New York University v roce 2006 prohlásila:

"Výjimečně existuje taková shoda v jakékoliv oblasti sociálních věd jako v případě rodičovství homosexuálů, a proto Americká akademie pediatrů a všechny další hlavní odborné organizace specializující se na blaho dětí vydaly zprávy a rezoluce podporujících rodičovských práva gayů a leseb."

Americká akademie pediatrů publikovala v roce 2006 analýzu komplexních záležitostí týkajících se stejnopohlavních párů a jejich dětí ve svém oficiálním odborně recenzovaném akademickém žurnálu Pediatrics, který patří mezi 2 % nejcitovanějších vědeckých a medicínských žurnálů a je zároveň nejcitovanějším pediatrickým žurnálem na světě. Představenstvo AAP schválilo širokou distribuci této zprávy, v níž se uvádí:

"Existuje dostatek důkazů o tom, že děti vychovávané rodiči stejného pohlaví si vedou stejně dobře jako děti vychovávané heterosexuálními rodiči. Více než 25 let výzkumů zdokumentovalo, že neexistuje vztah mezi sexuální orientací rodičů a zdravým emočním, psychosociálním a behaviorálním vývojem dítěte. Tato data neukázala žádné riziko pro děti v důsledku výchovy v rodině s 1 nebo více homosexuálními rodiči. Svědomití a pečující dospělí, muži i ženy, heterosexuální nebo homosexuální mohou být vynikajícími rodiči. Práva, výhody a ochrany civilního manželství mohou tyto rodiny ještě více posílit."

Gregory M. Herek, profesor psychologie na University of California at Davis, editor řady akademických žurnálů, soudní znalec a mezinárodně uznávaná autorita v oblasti výzkumu sexuální orientace, publikoval v roce 2006 v American Psychologist, oficiálním odborně recenzovaném akademickém žurnálu Americké asociace psychologů, vědecké důkazy týkající se politické debaty ohledně uznání stejnopohlavních partnerství.

"Navzdory značně různé kvalitě vzorků, návrhům výzkumů, způsobům měření a technikám pro analýzu dat, dosavadní výsledky byly pozoruhodně shodné. Empirické výzkumy dosud shodně nezjistily spojitost mezi prospěchem dětí a sexuální orientací jejich rodičů. Pokud by gayové, lesby nebo bisexuálové byly přirozeně méně schopnými rodiči než jinak srovnatelní heterosexuálové, jejich děti by vykazovaly problémy nezávisle na typu vzorku. To zcela jasně nebylo zjištěno. Kvůli vytrvalému neúspěchu vyvrátit nulovou hypotézu v této výzkumné literatuře leží důkazní empirické břemeno na těch, kteří tvrdí, že se dětem rodičů sexuální menšiny vede hůře než dětem heterosexuálních rodičů."

Timothy J. Biblarz, profesor a vedoucí katedry sociologie University of Southern California, a Judith Stacey, profesorka sociální a kulturní analýzy a vedoucí vysokoškolského studia New York University, publikovali v lednu 2010 v předním odborně recenzovaném žurnálu zabývajícího se rodinou Journal of Marriage and Family metaanalýzu 81 studií od roku 1990 porovnávající výchovu dětí homosexuálními a heterosexuálními rodiči. Konstatovali:

"Žádný výzkum nepodporuje široce zastoupené přesvědčení, že prospěch dětí je ovlivněn pohlavím rodičů."

Americká asociace psychologů, Americká asociace psychiatrů a (americká) Národní asociace sociálních pracovníků, přední organizace odborníků na duševní zdraví a behaviorálních vědců, v roce 2007 podaly z pozice institutu přátel soudu odbornou zprávu pro Nejvyšší soud státu Kalifornie obsahující komplexní a vyvážený přehled vědecké a odborné literatury, v níž uvedly:

"Neexistuje žádný vědecký základ pro názor, že gayové a lesby jsou jakkoliv méně vhodnými či schopnými rodiči než heterosexuální rodiče nebo že jsou jejich děti jakkoliv méně psychologicky zdravé a adjustované. Při porovnání výsledků mnoha různých forem rodičovství je kriticky důležité dělat odpovídající srovnání. Například rozdíly v důsledku počtu rodičů v domácnosti nemohou být připisovány pohlaví nebo sexuální orientaci rodiče. Výzkum v domácnostech s heterosexuálními rodiči obvykle ukazuje - pokud nejsou jiné rozdíly - že dětem se daří lépe u dvou rodičů než u jednoho. Obvykle citované výzkumné studie v tomto ohledu ale nezkoumají sexuální orientaci rodiče, a proto neumožňují vyvozovat jakékoliv závěry ohledně důsledků toho mít heterosexuální nebo jiné rodiče, případně rodiče stejného nebo různého pohlaví. Ve skutečnosti vědecké výzkumy, který přímo srovnal výsledky dětí mající rodiče gaye a lesby s výsledky dětí mající heterosexuální rodiče, byly pozoruhodně shodné ve vykazování úplně stejné vhodnosti a schopností rodičů leseb a gayů jako heterosexuálních rodičů, a jejich dětí stejně psychologicky zdravých a dobře adjustovaných jako u heterosexuálních rodičů. Přátelé soudu zdůrazňují, že rodičovské schopnosti gayů a leseb a pozitivních důsledků pro jejich děti nejsou oblastí, v níž se důvěryhodní vědečtí výzkumníci rozcházejí. Prohlášení předních organizací expertů v této oblasti reflektují profesionální shodu na tom, že děti vychovávané lesbami nebo gayi se neliší v žádném podstatném ohledu od těch vychovávaných heterosexuálními rodiči. Žádný důvěryhodný empirický výzkum nenaznačuje opak. Umožnění stejnopohlavním párům se legálně oženit nebude mít žádný škodlivý vliv na děti vychovávané v hterosexuálních domácnostech, ale přinesou prospěch dětem vychovávaných stejnopohlavními páry."

Kanadská asociace psychologů v roce 2005 uvedla:

"Názory, že dospělí gayové a lesby nejsou vhodnými rodiči, nebo že je narušen psychosociální vývoj dětí gayů a leseb, nemají žádný vědecký základ. Naše pozice vychází z přezkumu reprerezentujícím na 50 empirických studií a nejméně dalších 50 článků a knižních kapitol a nezávisí na výsledcích jedné studie."

zdroj ZDE

Kanadská asociace psychologů v roce 2006 uvedla:

"Přezkum psychologicého výzkumu zaměřeného na prospěch dětí vychovávaných rodiči stejného a různého pohlaví nadále ukazuje, že neexistují žádné spolehlivé rozdíly v jejich psychickém zdraví nebo sociální adjustaci a že matky lesby a otci gayové nejsou méně vhodnými rodiči než jejich heterosexuální protějšky."

Přezkum literatury připravený pro Australskou společnost psychologů v roce 2007 uvádí:

"Literatura studující rodiny ukazuje, že předurčení prospěchu dětí přispívají rodinné procesy (jako kvalita rodičovství a rodinné vztahy) a nikoliv rodinná struktura sama o sobě jako je počet, pohlaví, sexualita nebo stav soužití rodičů. Výzkum ukazuje, že rodičovství a vývoj dětí v rodinách, kde jsou rodiči lesby nebo gayové, jsou pravděpodobně přinejmenším stejně tak vhodné jako v rodinách s heterosexuálními rodiči, navzdory tomu, že značná právní diskriminace a nerovnost nadále představuje pro tyto rodiny důležité výzvy. Hlavní důvod uváděný (zákonodárci) neumožňujícím svatbu se svobodně vybranou osobou pokud je stejného pohlaví je neplatné tvrzení že je to v nejlepším zájmu dětí, a že děti 'potřebují' nebo že si 'vedou lépe' v rodinách s rodiči s různým pohlavím. Jak ukazují přezkumy, prohlášení a doporučení napsaná mnoha experty a odbornými orgány, tento názor není podložen výzkumem rodin a ve skutečnosti je prosazování tohoto názoru a zákonů a veřejných programů, které jej ztělesňují, nepochybně v rozporu s prospěchem dětí."

Hlavní odborné organizace podporující výchovu dětí homosexuálními páry:


American Academy of Child and Adolescent Psychiatry
založena 1953; 7,5 tisíce členů

American Academy of Family Physicians
založena 1947; 94,5 tisíce členů

American Academy of Pediatrics
založena v roce 1930; 60 tisíc členů

American Medical Association
1847; 245 tisíc členů

American Psychiatric Association
založena v roce 1844, 38 tisíc členů

American Psychoanalytic Association
založena 1911; 3,5 tisíce členů

American Psychological Association
založena v roce 1892, 150 tisíc členů

American Sociological Association
založena 1905; 14 tisíc členů

Canadian Psychological Association
založena v roce 1939, 5 tisíc členů

Child Welfare League of America
založena 1920

National Association of Social Workers
založena v roce 1955, 150 tisíc členů

North American Council on Adoptable Children
založena 1974; 1,5 tisíc členů

Royal College of Psychiatrists
založena 1841; 13,5 tisíce členů

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 15.2. 2010