Podpis nové rusko-americké smlouvy o strategických zbraních v prvním termínu je již prakticky vyloučen

4. 12. 2009

KD│ Bojím se, že se stanu Kassandrou, ale navzdory tvrzením ministra zahraničí Sergeje Lavrova a dalších vysoce postavených představitelů vlády jsem si prakticky jist, že 5. prosince nedojde k podpisu nové rusko-americké smlouvy o omezení strategických útočných zbraní, která má nahradit starou smlouvu START, napsal analytik NVO Viktor Litovkin pro Nězavisimuju gazetu. Smlouva nebude podepsána ani 10. prosince - v době, kdy americký prezident Barack Obama vystoupí v Oslo na ceremonii, při níž převezme Nobelovu cenu míru. Není vyloučeno, že k podpisu nedojde ani před Novým rokem. A tam už vzniká nebezpečí, že bezvýsledné rozhovory se mohou promítnout i do květnové mezinárodní konference o nešíření jaderných zbraní. A to už by byla katastrofa. Pokud se Moskva a Washington nedokážou shodnout na omezení těchto systémů, velmi mnoho států zatouží je vlastnit.

Proč takové pesimistické předtuchy? Vyplývají z mnoha faktorů. Z dost podivné tajemnosti, jíž jsou obklopeny dvoustranné rozhovory v Ženevě. Z toho, že z účasti v diskusi jsou vyloučeni přední experti v oblasti odzbrojení, a to i na americké straně. Za osm let vlády administrativy Bushe mladšího, která se nechtěla s Moskvou dohodnout na ničem právně závazném, řady specialistů na takové rozhovory silně prořídly.

Ani Rada bezpečnosti Ruské federace, ani Rada federace, ale ani Duma nikdy veřejně nevysvětlily svou pozici v této věci. Zdá se, že politické elity na úspěchu rozhovorů nemají zájem.

A co více, zdá se, úspěch smlouvy elita ani nepotřebuje. 608 nosičů a 2683 jaderných hlavic, které teď máme, znamenají o dost lepší stav než prezidenty oznámená redukce na 500-1100 raket a 1500-1675 hlavic. Nikoho přitom netrápí, že na udržení tohoto potenciálu je už v současnosti vynakládán každý čvrtý rubl věnovaný na obranu.

Přitom je zajímavé, že na nové smlouvě nemá zájem ani americká politická elita. Má totiž za to, že Rusko nakonec tak jako tak sníží počty svých útočných zbraní; jeho rakety vybavené mnohonásobnými samostatně naváděnými hlavicemi (SS-18 Satan и SS-17 Spanker) stárnou a v každém případě je bude nutno vyřadit. Takže proč vlastně spojovat toto omezování výzbroje s vlastním? Americká ekonomika, i když zasažená krizí, dokáže ufinancovat uchování stávajícího jaderného potenciálu.

Jediné, na čem je establishment USA vážně zainteresován, je trvalá a důkladná kontrola nad ruskými strategickými zbraněmi. A tato kontrola by byla smlouvou omezena, protože Pentagon by ztratil monopolní právo na inspekci Votkinského závodu, který vyrábí rakety Topol-M a Bulava, zatímco ruští inspektoři nemají možnost podobné kontroly na území Spojených států. Američané dokonce chtějí dostávat i nezašifrované telemetrické údaje o výzkumných letech našich nových raket, ale pro nás je to také nevýhodné, protože Američané nové mezikontinentální rakety nevyvíjejí.

Kromě osobního zájmu obou prezidentů na omezení strategických útočných sil neexistují další vysoce postavené vlivné osoby, které by toto úsilí podporovaly. A to samo je tou nejvážnější známkou možného zablokování podpisu nové smlouvy.

Celý článek v ruštině: ZDE

Americká protiraketová základna v České republice | Barack Obama a jeho politika
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 4.12. 2009