Obamův projev: Klišé, výhružky, status quo

4. 12. 2009 / Daniel Veselý

Americký kongresman Dennis Kucinich v pořadu Democracy Now! o Obamově rozhodnutí vyslat do Afghánistánu další desítky tisíc vojáků uvedl, že tento krok nebyl rozhodně proveden v zájmu afghánského lidu. Afghánci podle Kuciniche nechtějí být osvobozeni Spojenými státy, nýbrž od Spojených států. "Celkový počet našich jednotek bude činit 100 000. To znamená 100 miliard dolarů ročně, nepočítaje soukromé kontraktory. Dohromady půjde zhruba o 160 miliard dolarů ročně vynaložených na okupaci. "To nás nutí položit si otázku, zda by tyto finance nebyly rozumněji vynaloženy na přestavbu naší země; tedy na vytváření nových pracovních míst či na opravu infrastruktury... Člověk by si pomyslel, že doma není dostatek práce. Jako bychom neměli 47 milionů Američanů, kteří uléhají do postele hladoví, 47 milionů lidí, kteří nemají zdravotní pojištění, 15 milionů nezaměstnaných a 10 milionů osob, jejichž domovy jsou ohroženy konfiskací," řekl Kucinich a dodal, že se Spojené státy chovají jako Římská říše v pozdní fázi, jež se snaží impérium udržet, zatímco vevnitř hnije.

Postmoderní demiurg Al-Kajda coby existenční hrozba pro Spojené státy, již ve své řeči Obama neopomněl akcentovat, představuje ve skutečnosti mýtickou chiméru. Sám duchovní otec irácké surge generál Petraeus souhlasil s tvrzením afghánského prezidenta Karzáího o tom, že v jeho zemi Al-Kajda neoperuje. Novinář Nir Rosen, jenž dlouhodobě působil v Afghánistánu, prohlásil, že hlavní motivy ideologického boje Al-Kajdy proti Západu představují indická okupace Kašmíru a americko-izraelská okupace Palestiny. "Pokud je cílem oslabit Al-Kajdu, proč útočit proti Talibanu?" ptá se oprávněně Rosen. Talibanští bojovníci se v Afghánistánu rekrutují především z domácího odporu, zejména pak z paštúnské populace, která tvoří 40% afghánského obyvatelstva. Talibové tradičně bojují na domácí frontě proti cizím okupantům, nemají ale ambice bojovat za celosvětový kalifát jako Al-Kajda. "Al --Kajda ve větším počtu operuje hlavně v Pákistánu, proč tedy Američané potřebují více vojáků v Afghánistánu? Přitom v Pákistánu nemá Washington žádné pozemní síly... Pokud zmizí problémy týkající se Kašmíru a Palestiny, bude Al-Kajdu ve světě podporovat daleko méně lidí. Avšak Američané novou eskalací konfliktu jen více prohlubují okupaci muslimské země," míní Rosen.

Projev Baracka Obamy ve West Pointu byl plný rétorických klišé, ideologického balastu, nakadeřených lží, polopravd a jestřábí rétoriky, za niž by se nemusel stydět ani Ronald Reagan, když počátkem 80.let minulého století vyhlašoval první válku proti "terorismu" v centrální Americe.

uvedl ve svém projevu prezident Obama. Ve skutečnosti se útok Washingtonu na Afghánistán uskutečnil, aniž by splnil požadavky OSN, mezinárodní standardní kritéria pro oprávněnou obranu, a byl proveden bez racionální debaty v RB OSN. Prominentní právní expertka Marjorie Cohnová loni prohlásila, že invaze do Afghánistánu byla stejně ilegální jako invaze do Iráku. Charta OSN zavazuje členské státy řešit mezinárodní spory mírovými prostředky. Národy mohou použít silová řešení pouze v sebeobraně nebo po autorizaci Rady bezpečnosti. Po 11/9 vydala RB OSN dvě rezoluce, ale ani jedna neautorizovala použití vojenské síly v Afghánistánu. Spojené státy také nebyly napadeny vládou suverénní země, proti níž by eventuelně mohly zakročit. Další lež se týká prezidentova tvrzení, že se svět sešikoval za Spojenými státy a podpořil vojenský útok na zbídačenou asijskou zemi. Průzkum veřejného mínění provedený Gallupovým ústavem a pořádaný ve 34 zemích poté, co vzdušná kampaň skončila, ukázal, že většina dotázaných vyslovila nesouhlas s tímto řešením a preferovala kriminální vyšetřování zločinu z 11/9.

To je naprostá lež. Ve skutečnosti Bushova vláda zametla pod stůl požadavek afghánské vlády, aby předložila důkaz o tom, že se pod její ochranou bin Ládin nachází. Tím bylo podkopána premisa "řešit mezinárodní spory mírovými prostředky."

Barack Obama mluví o úspěchu v Iráku. Až na to, že zde v důsledku invaze jeho předchůdce zahynul milion lidí, tedy přibližně stejný počet osob, které zemřely v důsledku sovětské invaze do Afghánistánu v 80. letech minulého století. Představme si, že by potupné stažení Rusů z Afghánistánu koncem 80.let Gorbačov považoval za "zodpovědné ukončení" války. Co se stane s obří ambasádou a americkými základnami v Iráku? Komu vedle koncernů Exxon-Mobil nebo Royal Dutch Shell bude irácká ropa říkat pane?

Ano, slyšíme dobře? Co jste tu tedy dělali posledních osm let? Co zde budete dělat další dva roky? Po bleskovém nasazení desítek tisíc vojáků hodlají Spojené státy z Afghánistánu stahovat své ozbrojené síly již od července roku 2011. Bude ono stahování stejně rychlé a efektivní jako v Iráku, kde budou ještě v roce 2011 americké "reziduální síly", o kontraktorech nemluvě?

Washington v uplynulých 30 letech naopak podporoval vojenské diktátory a podílel se na zhoubné militarizaci a destabilizaci země. Atd.

Na konci své řeči prezident Obama pohrozil dvěma potenciálním obětem amerického tažení ke své zkáze -- Somálsku a Jemenu. Somálsko má tragické zkušenosti s krutým diktátorem, kterého Bílý dům dlouho podporoval, a Clintonovými "humanitárními intervencemi" v 90. letech minulého století, jež za sebou zanechaly 10.000 mrtvých. Není snad alarmující fakt, že výhružek ze strany amerického predátora neubývá, ba naopak?

Celý Obamův projev v angličtině: ZDE

Vytisknout