Firma Raytheon zavádí nové gallium-nitridové technologie pro radary

9. 9. 2009 / Milan Hlobil

Tato nová informace z 31. 8. 2009 potvrzuje, že navýšení výkonových parametrů u radaru EBR určeného pro Brdy je zcela reálné, včetně rizik z toho vyplývajících tak, jak to uvádím s Dr. Pokorným a Ing. Kauckým v naší společné analýze „Technické a provozní aspekty XBR radaru v Brdech“ z 28.7.2008. ² Pokud by měl radar určený pro Brdy vykazovat deklarované schopnosti, neobešlo by se to bez jeho modernizace a navýšení výkonových parametrů. K podobnému závěru dospěl i profesor Postol v článku „Radar nemá deklarované parametry“ ³ a Ing. Ludvík Nerad, CSc. v článku „Odhad minimálního výkonu a vybraných parametrů radaru“ publikovaném ve Sdělovací technice č. 6/2009. ⁴

Z článku Ludvíka Nerada ⁴ vyjímám některé související výsledky odhadů výpočtů a závěry:

• Pro dosah radaru EBR cca 2000 km a cíl s odraznou plochou 1 m² (při zisku antény 59 dB) je nutný špičkový výkon 0,8 MW a střední výkon 0,2 MW. V případě cíle s odraznou plochou 0,01 m², což odpovídá reálným hlavicím raket by byly nutné výkonové úrovně 100 x vyšší a pro hlavice s technologií STEALTH dokonce 1000 x vyšší.
• Nelze souhlasit s tvrzením v 5 o prokázání dlouhých impulsů čs. skupinou na Kwajaleinu (reálně byl měřen výkon, který kolísal podle režimu plnění signálu a podmínek pozorovatele), nebo o použití nevhodné rovnice v analýze ², neboť autoři ⁵ použili nezdůvodněné vstupní hodnoty a opomenuli systémový přístup k řešení dané problematiky.
• ...problém přesného odhadu výkonu radaru a možných vlivů jeho provozu není zcela vyřešen, neboť neznáme skutečné parametry odrazné plochy cíle pro určitý dosah a hlavně skutečné operační požadavky na systém. Radar Brdy má být teprve vyvíjen a zveřejněné informace o parametrech zjevně neodpovídají výpočtům. Fyzika nelže, takže chyba musí být v obsahu úředních informací pro veřejnost – to je však již záležitost pro odpovědné politiky. Nelze proto vyloučit, že účel instalace může být zcela jiný, než je oficiálně deklarováno.

Pozoruhodný je především postoj profesora Schejbala, který např. uvažuje neodůvodněně efektivní odraznou plochu cíle 5 m² přesto, že mu bylo profesorem Postolem z „Massachusetts Institute of Technology“ velice srozumitelně vysvětleno, že reálná hodnota odrazné plochy hlavic raket je cca 0,01 m² (v případě hlavic vyrobených technologií STEALTH dokonce cca 0,001 m²) a že uvažovaný radar nemá deklarovaný dosah. ⁶ Nekorektní závěry profesora Schejbala a Ing. Šrolla 5 (bez věcných, relevantních výpočtů) byly vřele přijaty a zařazeny „tiskovou a informační službou Min. obrany“ mezi odkazy 7 a použity tak k matení veřejnosti.

V současné době se v médiích objevují zprávy o instalaci protiraketového systému na základně v Izraeli a rozhovorech s Tureckem o případné instalaci systému PRO na bázi radaru TPY-2, jako náhradě za Brdy. V úvahách je také blíže nespecifikovaná oblast na Balkáně. ⁸ Jde o iniciativu firmy Boeing, která kalkuluje s již fungujícím systémem radarů SPY-1 a raketami kratšího dosahu.

Toto by mohlo ze strany USA znamenat přehodnocení systému protiraketové obrany plánovaného do ČR a Polska. Nicméně o umístění radaru v Brdech nebylo definitivně rozhodnuto (není také rozhodnuto o podobě evropského protiraketového systému) a problémy spojené s instalací radaru v Brdech jsou stále aktuální. Nezapomínejme, že ČR již podepsala s USA smlouvu o základně Brdy a instalaci radaru a ve vhodné konstelaci sil v Parlamentu ČR se příslušné síly pokusí smlouvu schválit.

Použitá literatura:

1 Raytheon Company: Investor Relations: News Release, Raytheon's Gallium Nitride Establishes Radar Technology Standard, Aug. 31,2009. Dostupný na stránkách firmy Raytheon

13. 8. 2008, Stanislav Kaucký: Americký systém protiraketové obrany: Vliv nových technologií od počátku roku 2008 ZDE

Vytisknout