Jak by o Dni D psala současná média

7. 8. 2009

na internetu našel Lukáš Visingr

6. června 1944, Normandie. Nejméně tři sta francouzských civilistů bylo zabito a další tisíce byly zraněny v prvních hodinách dnešní americké invaze do kontinentální Evropy. Ztráty byly největší mezi ženami a dětmi. Většina francouzských ztrát jde na konto dělostřelecké palby z amerických lodí, snažících se vyřadit z činnosti německé pevnosti před vyloděním stovek tisíc amerických vojáků. Zprávy z narychlo zřízené nemocnice ve francouzském městě St. Mere Eglise říkají, že masakr byl horší, než Francouzi očekávali, a negativní reakce na americkou invazi sílí. "Umíráme bez příčiny," řekl jeden Francouz, který trval na tom, že zůstane v anonymitě. "Američané dokonce ani neumějí střílet přesně. Nikdy bych si nemyslel, že to řeknu, ale život pod Adolfem Hitlerem byl lepší."

Invaze také způsobila mnoho škod na životním prostředí. Američtí vojáci, tanky, nákladní vozy a strojový park zničili mnoho kilometrů zachovalého pobřeží a tisíce arů ekologicky cenné nížinné oblasti s močály. Má se za to, že zde bylo také zcela zničeno životní prostředí francouzského kraba bezobratlého, což hrozí vyhubením celého tohoto druhu.

Mluvčí organizace Greenpeace řekl, že jeho organizace, která se snažila zdržovat invazi více než rok, je tím ničením zděšena, avšak nikoliv překvapena. "Je to jen další příklad, jak vojsko bez rozmyslu ničí prostředí," řekla Christiane Knourava. "A je to všechno o společné chtivosti."

Když jsme v jeho bytě na Manhattanu kontaktovali jednoho člena francouzské exilové vlády, který opustil po Hitlerově vpádu Paříž, řekl nám, že invaze se týká čistě amerických finančních zájmů. "Každý ví, že president Roosevelt se snaží získat monopol ve výrobě piva," řekl Pierre LeSrab. "Jakmile bude dobyt německý pivní průmysl, Rooseveltovi kámoši z kruhů výrobců piva budou kontrolovat světový trh a bohatnout."

Obhájci americké vlády tvrdí, že agresivní americké akce byly vyvolány částečně tvrzením kontroverzního vědce Alberta Einsteina, který poslal Rooseveltovi dopis, v němž spekuluje o tom, že Němci vyrábějí tajnou zbraň, tzv. "atomovou bombu". Taková zbraň by mohla mít za následek nevídané ztráty na životech a mohla by způsobit takové poškození životního prostředí, jež by mohlo trvat tisíce let.

Hitler ovšem kategoricky popřel, že by měl takovou zbraň, a mezinárodní inspektoři žádné takové zbraně nenašli, ačkoliv strávili v Německu dva dlouhé víkendy. Krátce po začátku invaze zpravodajové odhalili, že Američané týrají německé zajatce. Objevily se také jakési zvěsti o tom, že Němci špatně zacházeli se Židy, a o tzv. "koncentračních táborech", ale až dosud nebyly prokázány.

Během prvních hodin invaze zahynulo několik tisíc Američanů a francouzští představitelé mají obavy, že neodklizené mrtvoly představují riziko pro zdraví veřejnosti. "Američané si tohle měli naplánovat předem," prohlašuji. "Je to jejich nepořádek a my to nehodláme uklízet."

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 7.8. 2009