Metropolis a sovy, které nejsou tím, čím se zdají být

7. 8. 2009 / Petr Baubín

Na tom, že film bezesporu patří do zlatého fondu světové kinematografie se mnozí shodneme. Ovšem s dalšími odvážnými tvrzeními a závěry Petra Nachtmana se ztotožnit nemohu.

V osmdesátých letech minulého století se v Československu příznivci žánrů sci-fi a fantasy sdružovali v desítkách klubů a jejich počty šly do tisíců. V rámci československého fandomu se pořádaly desítky setkání. Promítání filmu Metropolis patřilo k pravidelným a opakovaně vyhledávaným zážitkům na nich. Kromě toho byl film Metropolis v oné době čas od času promítán i v klubových kinech.

Jednalo se zřejmě o rekonstrukci jedné z původních hollywoodských kopií. Jde tedy o dílo dobře známé alespoň u určité skupiny fanoušků. Zde je ovšem zakopán onen pes. Ani jinde ve světě nepatří tento film k trhákům posledních let... Soudcům kulturní úrovně českého národa bych doporučil vzít do ruky třeba žebříček top 100 filmů dle AFI (Amerického filmového institutu) a jít se, náhodně vybraných lidí na ulici v USA či Velké Británii, zeptat, kolik z nich viděli. A ještě ke všeobecné znalosti filmu Metropolis. Kolik procent dnešních německých třicátníků ho opravdu vidělo? Nechám se poučit - třeba z žebříčků návštěvnosti německých kin. Pak bych jen doporučil sestoupit z věží ze slonoviny mezi obyčejné lidi.

Dále co se týká vztahu filmů Blade Runner a Metropolis. Autorem předlohy pro ten prvně jmenovaný byla oceňovaná a kontroverzní osobnost americké sci-fi Philip K. Dick. Jedná se o novelu Do androids dream about electronic sheep? (Sní androidi o elektronických ovečkách?). Obávám se ale, že ani film ani knižní předloha nemají s filmem Metropolis mnoho společného. Konec konců ani kniha nemá mnoho společného s filmem. Navíc v případě filmu rozhodně doporučuji jeho pozdější či spíše původní verzi (tzv. directors cut), kterou distribuční firma nepustila do kin. Kromě motivu androidů jsou paralely minimální. To už má k Metropolis daleko blíže třeba Čapkovo RUR.

Mimochodem roboti vystupující v této hře jsou - dle dnešní definice - vlastně androidi. Zatímco to, co si dnes představujeme pod pojmem robot, definoval daleko později americký spisovatel Isaac Asimov. Rozdíl mezi robotem a androidem se dá krásně pochopit z bohužel ne příliš povedeného filmu Bicentennial Man (Dvousetletý člověk) s Robinem Williamsem v hlavní roli. Hlavní hrdina se v něm postupně mění/vyvíjí od robota přes androida až k člověku.

Na závěr ještě jeden kratičký příběh - pro další potvrzení skutečnosti, že sovy nejsou vždy tím, čím se zdají být (cit. agent Cooper, Městečko Twin Peaks). V encyklopediích se hrdě tvrdí, že když nic jiného, tak jsme dali ústy Karla Čapka světu všeobecně známé slovo robot. Ovšem o jeho vzniku se traduje následující historka. Původně měl pro umělé lidi ve své hře Čapek připravený název laboři. To se mu však příliš nelíbilo. Hra byla již téměř hotová a tak se obrátil s problémem na svého bratra Josefa. Ten zrovna maloval a jen tak vzhlédl od plátna a prý pronesl: „A co takhle roboti?“.

Jak to bylo doopravdy, se už nikdy nedozvíme.

Nicméně dost často si na výše uvedené vzpomenu, zvlášť když mám vyslovit či napsat kategorický soud na základě „všeobecně známých“ faktů a skutečností.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 7.8. 2009