Pravda skrytá za zisky farmaceutických koncernů

6. 8. 2009

KD│ Jedním z největších skandálů naší doby je fakt, že chudým státům ve Třetím světě je bráněno ve výrobě preventivních léků. Továrny v chudých zemích jsou připraveny vyrábět pro vlastní obyvatelstvo levnější verzi léku Tamiflu - ale protože bohaté farmaceutické společnosti ze Západu chtějí své patenty a zisky, je jim v tom bráněno. Existuje sice právní možnost vyrábět generika pod jiným názvem, ale dokonce i Světová zdravotnická organizace (WHO) byla zlobbována, aby tomu bránila, napsal Johann Hari pro The Independent.

Vývoj nových léků je z větší části dílem univerzitních laboratoří financovaných z veřejných rozpočtů. Farmaceutické firmy obvykle vstupují do hry v závěru celého procesu a platí část nákladů za drahé, ale z větší části nekreativní závěrečné testy. Za odměnu však získávají patentová práva na nové léky na mnoho let dopředu a nikdo jiný nesmí produkt vyrábět.

Když jihoafrická vláda začala vyrábět léky proti AIDS s náklady 100 dolarů na jednoho umírajícího pacienta, majitel licence u soudu požadoval uhrazení celkových nákladů ve výši 10 000 dolarů za značkovou verzi a nesouhlasil s výrobou. Lék se stal pro chudé lidi zcela nedostupným. A velmi podobné je to nyní s Tamiflu, který navíc možná může zachránit životy mnoha lidí.

Po skandálu s léky proti AIDS si veřejné mínění na Západě vymohlo výjimku z ochrany patentových práv pro chudé rozvojové země pro případ mimořádných situací ohrožujících veřejné zdraví. Za takových okolností mohou chudé země vyrábět generické kopie západních léků pod jinou značkou. V případě Tamiflu existují indické nebo čínské společnosti připravené lék vyrábět, avšak společnost Roche, která vlastní patentová práva, s tím nesouhlasí. Některé firmy v rozvojovém světě sice licenci získaly, ale ty nedokážou pokrýt současnou poptávku. A WHO stojí za Roche.

James Love, ředitel Knowledge Economy International, která vede kampaň proti současné patentové úpravě, tvrdí, že v důsledku stávajícího systému nejsou chudé země na možnou pandemii prasečí chřipky připraveny tak, jak by mohly být, kdyby bylo možno vyrábět levná generika. Pravděpodobným výsledkem této situace bude podle něj mnohem větší úmrtnost.

Velké firmy argumentují potřebou financovat vývoj nových léků, ale detailní studie Marcie Angellové v časopise New England Journal of Medicine ukazuje, že farmaceutické firmy ve skutečnosti do vývoje investují pouhých 14% svých výdajů, zbytek tvoří náklady na marketing a zisky. Navíc se často vyvíjejí léky prakticky identické s těmi, které již existují, ale patent vlastní někdo jiný. Podle americké GAO trh s léčivy ve skutečnosti stagnuje a inovace jsou nečetné. Do vývoje antimalarik, která by mohla zachránit miliony lidí, se prakticky neinvestuje, protože oběti jsou většinou chudé a nekouká z toho žádný zisk.

Podle evropské komisařky pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesové Evropané dnes kvůli nespravedlivému patentovému systému za léky platí až o 40% více než by museli. Avšak farmaceutické firmy v minulé dekádě jen v USA utratily za lobbying přes 3 miliardy dolarů, takže politici se starají o ochranu jejich zájmů.

Nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz navrhuje poměrně jednoduchou reformu stávajícího systému, která je technicky proveditelná, chybí však politická vůle k jejímu prosazení. Západní vlády by zřídily fond financující vědecký výzkum léků nebo vakcín, přičemž nejvyšší odměny by byly vypláceny za léky proti nejvíce smrtícím chorobám jako je malárie. Patentová práva by pak byla veřejně přístupná a každý by mohl léky vyrábět. Podle Stiglitze by se to vše dalo pořídit za 0,6% HDP vyspělých zemí, přičemž by zároveň došlo k úsporám vlastních nákladů na zdravotní péči, protože léky by díky úsporám na ziscích farmaceutických společností zlevnily. Mnoho milionů chudých lidí by si mohlo poprvé v životě dovolit lékařskou péči.

Stiglitzův návrh blokuje armáda farmaceutických lobbyistů, která se stará o to, aby výroba léků prospívala akcionářům koncernů, které je platí, nikoliv veřejnému zdraví. Je však nutné to změnit. Jedině tak může být globalizován přístup velkého vědce Jonase Salka, který vyvinul vakcínu proti obrně, ale odmítl si ji patentovat se slovy: "Bylo by to stejné jako patentovat si sluneční svit."

Celý článek v angličtině:ZDE

Vědecký výzkum, Akademie věd a společnost
Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 6.8. 2009