Patentová ochrana

6. 8. 2009 / Petr Wagner

Vzhledem k tomu, že chudých je víc je diskutováno permanentně na poli medicíny zda má patentová ochrana smysl. A to i ekonomicky pro výrobce léků.

Nicméně v uvedeném článku je dosti nepřesností. Základní molekula léku vzniká leckde. Nevím zda si laik umí představit její vznik. Syntetizují se jich tisíce a na myškách se zkouší, zda by mohly mít nějaký (jakýkoliv) efekt. 99% z nich se octne jenom v nějakých chemických sbornících. Pokud se podaří nějakou skutečně účinnou látku syntetizovat, je to skoro zázrak.

Tyto účinné látky nakupují farmaceutické firmy. Velmi často třeba tak že si koupí celou společnost, která tu molekulu vyrobila.To je ještě relativně levná záležitost. Nejdražší na vývoji léků je dvojitě slepá studie ve třetí fázi testování. Dnes při nutnosti dodržet zásady "evidence based medicine" - na důkazech založené medicíně se jedná o testování v desítkách center po celém světě a na tisících pacientů. To je nejdražší část vývoje.

Zcela otevřeně například v Čechách neexistuje společnost schopná jí zaplatit. I ty největší farmaceutické koncerny žijí skutečně z několika málo molekul. Jejich patentová ochrana je limitována časem. Většinou se jedná o čas okolo deseti let.

Přitom část z tohoto času jde na vývoj a testování. Druhý aspekt je ten, že generika využívají sice velké studie původních léků, ale je třeba si uvědomit, že lék není jenom účinná molekula, ale řada dalších látek. Ovlivňujících vstřebávání, nežádoucí efekty i jiné aspekty metabolismu. Přičemž evtl. nežádoucí účinky by zcela logicky byly vztaženy k původní molekule.

Vlastní výroba léku je již ve srovnání s předchozím procesem levná, a to někdy velmi podstatně. Tento, skutečně velmi diskutovaný problém jistě své řešení najde.

Změna cenové politiky farmaceutických firem v rozvojových zemích je možnost. Ovšem naráží na riziko reexportu (pašování).

Ten problém jednoduchý není. Ale generika, ač jsou obrovským obchodem, jeho řešením nejsou.

Vytisknout