Immanuel Wallerstein: Obamovy velmi omezené možnosti

1. 7. 2009 / Immanuel Wallerstein

Zdá se, že současně dostává opačné doporučení z Pekingu. M. K. Bhadrakumar (indický publicista, předtím kariérní diplomat –pozn. překl.) informuje, že Peking varoval Obamu před „vypuštěním džina lidových nepokojů z lahve ve vysoce nestálém regionu, který jen čeká na výbuch“. Pro Peking je špatným příkladem Thajsko, země, které si většina amerických komentátorů a politiků příliš nevšímá.

V každém případě není doopravdy jasné, co znamená zaujmout „tvrdší“ postoj, ale je zřejmé, že se Obama ve svých veřejných vyjádřeních drží úmyslně zpátky. Všimněme si, co se dělo v tomtéž období. Bílý dům 24. června oznámil, že plánuje návrat svého velvyslance do Sýrie, čím by se zrušilo čtyři roky staré rozhodnutí prezidenta Bushe. A 25. června oznámil venezuelský prezident Hugo Chávez, že si Venezuela a USA opět vymění velvyslance, přesně tytéž, kteří byli vyhlášeni persona non grata v posledních dnech Bushovy administrativy.

Člověk by rád znal Obamovy pocity při čtení záznamů prezidenta Nixona, které byly uvolněny 23. června. V přepisech pásků je také Nixonova konverzace s ministrem zahraničí Henrym Kissingerem ze dne 30. ledna 1973 o urovnání, na němž se Spojené státy měly zakrátko dohodnout s vládou Severního Vietnamu. Nixon a Kissinger ho viděli jako dohodu k zachování vlastní tváře, která umožní Spojeným státům, aby odešly z války „se ctí“, přičemž oba věděli, že tato dohoda povede po „slušném časovém odstupu“ k vojenskému vítězství Viet Minhu.

Měli jeden malý problém. Proti dohodě byl ze zřejmých důvodů Nguyen Van Thieu, prezident Jižního Vietnamu. Předmětem Nixonovy a Kissingerovy diskuse bylo, co s tím. Kissinger řekl, že problém je v tom, jestli Thieu „se s námi shodne v tom, že nás nechá parafovat“ dohodu. Nixon reagoval: „Nechá nás...ha ha.“ A pak Kissingerovi řekl, aby dal Thieuovi vědět, že pokud nebude souhlasit, USA „přeruší svou pomoc“. A dodal: „Nevím, jestli tato hrozba nejde příliš daleko, ale udělám sakra cokoliv ... useknu mu hlavu, jestli bude potřeba.“

Jednu věc ví Obama určitě – že prezident Spojených států už nemůže useknout hlavu nikomu, kdo se postaví USA, ať je nepřítel nebo spojenec. Že chápe tuto novou realitu, dal Obama najevo už v červenci 2007, když odpověděl v prezidentské kampani na otázku položenou prostřednictvím videa. Otázka zněla: „Budete ochoten setkat se odděleně a bez předběžných podmínek, v průběhu prvního roku vaší administrativy, ve Washingtonu nebo kdekoli jinde, s vůdci Íránu, Sýrie, Venezuely, Kuby a Severní Koreje? Odpověď: „Budu.“ Okamžitě byl napaden svou demokratickou soupeřkou v primárkách Hillary Clintonovou jako „naivní“. Nyní Hillary Clintonová jako Obamova ministryně zahraničí uskutečňuje to, co slíbil.

Realitou je, že Obama nemá mnoho na výběr. Patrně neexistuje praktický způsob, jak by mohl „useknout hlavu“ Ahmadžínedádovi, Chávezovi, Asádovi, Castrovi nebo Kim Čong-ilovi. A to nejsou jediné hlavy, které nemůže srazit. Nemůže odstranit z úřadu izraelského premiéra Netanjahua. Nemůže způsobit, aby Hamás zmizel z Gazy. Jak Sarkozy, tak Merkelová, Putin a Hu Jintao vypadají ve svých funkcích hodně bezpečně. A navíc Obama zakrátko zjistí, pokud to už neví, že nemůže moc dělat ani s premiérem Nuri al-Malikim v Iráku, i když si Maliki bude pravděpodobně vytvářet stále větší odstup od politiky USA.

Tak co má chudák prezident dělat? Najde útočiště ve slavném citátu prezidenta Johna F. Kennedyho, na nějž se už Obama nejednou odvolával: „Nesmíme nikdy vyjednávat ze strachu, ale nikdy se nesmíme bát vyjednávat.“ To neznamená, že prezident Spojených států je bezmocný. Znamená to jednoduše, že nejlepší, co může udělat, je vyjednávat a přitom uhýbat cihlám, které po něm házejí doma.

Koneckonců má Obama tentýž zájem jako Peking – nevypustit z lahve džina lidových nepokojů, protože svět je dnes doopravdy vysoce „nestálý“ – a žádná vláda si není jistá, co se stane. Vlády všech barev mohou dělat ústupky lidové nespokojenosti. Ale vlády žádných barev nejsou doopravdy ochotny podřídit svou politiku a moc lidovým požadavkům.

Zdroj ve všech jazycích: FERNAND BRAUDEL CENTER
Binghamton University, USA
© Immanuel Wallerstein 2009

© Immanuel Wallerstein, distribuuje Agence Global. Pokud jde o autorská práva a povolení, včetně překladů a umísťování v nekomerčních médiích, kontaktujte rights@agenceglobal.com, 1.336.686.9002 nebo 1.336.286.6606. Je povoleno stahování komentářů a jejich zasílání elektronicky nebo e-mailem třetím osobám za podmínky, že nedojde k zásahům do textu a bude zveřejněna informace o copyrightu. Autora můžete kontaktovat na immanuel.wallerstein@yale.edu.

Tyto komentáře, publikované dvakrát za měsíc, jsou zamýšleny jako reflexe současné světové scény, nahlížené ne z pohledu novinových titulků, ale z dlouhodobé perspektivy.

Vytisknout