O letošní terezínské tryzně

2. 6. 2009 / Josef Liška

Terezínská tryzna se stala důstojnou akcí se vzpomínkou na umučené a popravené v politické věznici gestapa v Malé pevnosti. Vzpomínkou na uhynulé v terezínském ghettu, v nedalekém koncentračním táboru v Litoměřicích i na další tisíce obětí v mnoha jiných koncentračních táborech a věznicích zřízených nacisty po celé okupované Evropě.

V jednotlivých hrobech je zde pochováno 2.386 umučených vězňů a pod několika pylony jsou pochovány další tisíce mužů, žen i dětí. Mnohé z nich se nepodařilo identifikovat a jejich hroby jsou označeny pouze pořadovým číslem.

Na rozsáhlém pietním místě Národního hřbitova v Terezíně je pohřbeno přes deset tisíc osob. Všichni zahynuli v letech 1942 -- 1945 jako důsledek působení zrůdné nacistické ideologie. Od konce 2. světové války, kdy bylo Německo poraženo uplynulo 64 let. Převážná většina dnešních návštěvníků Terezína, kteří se přišli s úctou poklonit památce umučených byli v době, kdy zde tisíce lidí umíralo ještě malými dětmi nebo se v té době narodili.

Je potěšitelné, že mezi dříve narozenými přicházejí také početné skupiny mladých. Mnozí přicházejí na hroby svých předků, někteří proto, aby se zde poučili z historie.

V posledních několika letech zaznamenávají a signalizují některé složky státu neustále narůstající tendenci v šíření neonacismu v našich zemích. Z nenápadných forem extrémní netolerance a primitivního nacionalizmu, které jsou doprovázené projevy rasizmu a xenofobie přechází postupně ze skryté formy v otevřeně hlásané myšlenky. Na shromážděních občanů je nabízejí v poslední době zejména různá extrémní pravicová uskupení. Veřejnost je ochotná jim naslouchat. Je zde živná půda právě proto, že lidem se nabízejí radikální vyřešení společenských problémů, které by měly, ale uspokojivě neřeší zodpovědné vládní orgány.

Mladá extrémní pravice se velice často svými hesly ztotožňuje s tezemi, které byly doposud provolávány na demonstracích a srazech holých lebek. Jsou neuvěřitelným způsobem podobné a často se shodují s těmi, které byly vyslovovány koncem dvacátých let a ve třicátých letech minulého století v postupně fašizujícím Německu nebo později v Sudetech. Pravděpodobně jedna z mnoha příčin vznikajícího neonacismu je neznalost novodobých dějin, které bývají záměrně mladým lidem zkreslovány.

V průběhu slavnostního pořadu na Terezínské tryzně vystoupil s hlavním projevem předseda Senátu Parlamentu ČR Přemysl Sobotka. Stejně jako jeho předřečníci, upozorňovali na konkrétní projevy vznikajícího neonacismu, také předseda senátu hovořil o sílících projevech extremismu s neonacistickými prvky.

Kdo jiný nežli on, jeden z nejvyšších představitelů zákonodárné moci státu, měl třeba jen náznakem zmínit, co v senátu navrhne a jaká opatření prosadí k zamezí šíření všech zrůdných neonacistických tendencí předváděných stále častěji na obdiv veřejnosti ? Příležitost zde nad hroby tisíců umučených měl, bohužel ji nevyužil, zazněla jen prázdná slova smutečního řečníka.

Mezi těmi, kteří navštívili letošní Terezínskou tryznu, aby uctili a poklonili se památce umučených a zemřelých, byli také členové Vlasteneckého sdružení antifašistů z Prostějova, Olomouce a z Brna. Je škoda, že upřímné pozvání k účasti nepřijali ani členové ČSBS ani ČSSD i když byli pozváni v časovém předstihu prostřednictvím jejich vedení v Prostějově.

Vytisknout