Myslím si ovšem, že v tom podstata věci zdaleka není. Pro mne leží klíčová otázka v tom, proč se mi dnes v době volného pohybu osob, kapitálu, zboží, myšlenek a všeho možného, ať již legálního, ilegálního nebo extralegálního, někdo snaží zabránit v tom, abych se mohl ve své vlasti setkat s Davidem Dukem nebo Greetem Wildersem?!? Uvidět je a vyslechnout v řádném klidném a normálním prostředí. Proč se ho nemohu na nic osobně zeptat nebo mu říci do očí, že nemá pravdu?!? Kdo se toho tak strašně bojí?!? To jsou neonacismus, rasismus, xenofobie tak strašně přitažlivé, že bychom mohli takovému věrozvěstovi skupinově podlehnout a vydat se na scestí a sejít z cesty pravé, jediné spravedlivé?!? Bojí se zase někdo, že bychom mohli zbloudit?!? Tak jako se bála církev kacířů, staré mocnářství sociálů, první republika komunistů a posléze komunisté disidentů?!? Koho se to teď bojí demokraté?!? Sebe sama a svých názorů?!? Samotné demokracie?!? Nejde už spíše o jakousi "reálnou" demokracii nebo o "suverénní" demokracii, jak ji nazývají v Rusku?!?

Podstatou podobných mocenských aktů státu vůči jednotlivcům je strach vládnoucích elit z toho, že by se jim mohli poplašit ovce připravené ke stříhání. Je lhostejné, zda je to v České republice, Velké Británii, Rusku, Číně nebo kdekoliv jinde na světě. Všude jde o totéž. Ostatně, kdyby záleželo na Spojeném království, tak prý nemáme ani Spojené státy americké...