To, že Británie v únoru nevpustila do země ultrapravicového holandského poslance není zajímavé, jak mylně usuzuje Ladislav Žák, proto, že je to Británie, a že bych měli následovat britského příkladu snad proto, že je Británie "velká" (?), nebo snad "důležitá" (?), ale proto, že je to precedens, z něhož lze prakticky usoudit, že zákazem vstupu holandskému poslanci do jedné země se nestalo nic, jeho jméno je zapomenuto a reklamu mu to neudělalo.

Nemyslím si, že motivací zákazu je "strach"; ani že vlády nechtějí, aby jim extremisté "čeřili náladu" mezi "poslušnými ovcemi". (Konec konců, například v Británii, je společnost natolik rozrůzněná a víceméně anarchická, že přízvisko "poslušných ovcí" asi moc nesedí.)

Ať už je tomu jakkoliv, vlády nemají povinnost do země vpustit kohokoliv. Zvlášť ne osoby, potenciálně vyzývající k násilí. Nemusí se nám to líbit, ale je to fakt.