|
27. 4. 2009
Václav Cílek, člověk
Pro stromy nevidí občas člověk les; a kvůli zahleděnosti do minulosti mu uniká, že vzdělaní, skromní a moudří lidé se mezi námi pohybují i dnes. A nemusejí být, jak to diktuje současné české sebemrskačství, odněkud ze zahraničí. Příležitostí setkat se s osobnostmi daleko převyšujícími standard českého mediálního mainstreamu jsou Ekologické dny Olomouc (EDO) každoročně pořádané obecně prospěšnou společností Sluňákov. |
|
Konají se vždy na přelomu dubna a května a díky úctyhodnému nasazení ředitele Sluňákova Michala Bartoše a jeho spolupracovníků se návštěvníci EDO mohou setkat s takovými lidmi, jako jsou Stanislav Komárek, Erazim Kohák, Martin Škabraha, Cyril Höshl či Václav Bělohradský. Součástí EDO jsou rovněž ornitologické procházky a nechybí bohatý kulturní program zahrnující varhanní koncert i nejrůznější vystoupení současných hudebních skupin.
Program EDO je vždy velmi bohatý a návštěvník mnohdy váhá, kterou z tolika zajímavých přednášek a akcí navštívit. Jako přírodovědce mne nejvíce zajímalo vystoupení geologa Václava Cílka. Znalce nepřekvapí, že jsem nebyl a ani nemohl být zklamán: Václav Cílek je vzdělaný a sečtělý člověk ohromujícího přehledu a mimořádného nadhledu. Svou přednášku věnoval koptské minoritě v Egyptě, kde před nedávnem pobýval. Ono ale, po pravdě řečeno, není příliš důležité, jakému tématu se Václav Cílek věnuje. Má totiž vždy co říci a jeho vystoupení pokaždé zaujme, poučí a inspiruje. Posluchači Českého rozhlasu to vědí a tak bývá Václav Cílek docela často zván, aby do éteru promluvil. Po několika ne příliš zdařilých vystoupeních se ovšem -- na rozdíl od mnoha "celebrit" potěšených již jen tím, že mohou chaos ve své hlavě nechat zaznít v rozhlasovém vysílání -- naučil, jak se s pitomostí redaktorů vypořádat. Budete-li mi klást hloupé otázky, dostanete hloupé odpovědi, varuje Václav Cílek a téma pořadu posouvá tam, kde je on -- nikoliv redaktor -- chce mít. Zvláštní pozornost si zaslouží Cílkův přístup ke světu. V přednášce věnované Koptům si všímal toho, co nazval "radostností" v koptské komunitě a v koptské církvi. Ano, krize (energetická, potravinová ad.) zde jsou a budou. Systém ale jako jednotlivci nezměníme. Můžeme ovšem některým věcem předcházet (pořídit si vlastní zahrádku, což je způsob, jímž se Kubánci vypořádali s krizí na počátku 90. let minulého století), ale to hlavní jsou takové prosté věci, jako např. dobré vztahy v rodině. "Pozitivní přístup", dalo by se o postojích Václava Cílka říci, kdyby to sousloví nebylo zprofanováno přílišným nadužíváním. V případě Václava Cílka to však lze sotva říci trefněji. Proč však mluvit za něj, když on sám se umí vyjádřit nejlépe? V brožurce s programem EDO píše: "Stále se toho děje tolik, že v době přípravy Ekologických dnů nevím co bude v dubnu. Přednášku budu tedy sestavovat na poslední chvíli podle toho, jaká nová situace mezitím nastane. Slovo i diskuse se bude spirálně vracet k tématům jako je energetika a společnost, potravinová nejistota, sociální neklid, radost ze života. Základním motivem je konstatování, že současné laciné ceny ropy zadělávají na velký problém, kterým je nedostatečné financování těžebního a zpracovatelského průmyslu. To musí vést k opětovnému zvýšení cen fosilních paliv, které se časem projeví zvýšením cen potravin. Pokud by tento scénář měl platit, pak současná finanční krize je jen návěští dalších dvou krizí, tedy energetické a potravinové. Obojí, ropa i jídlo, bude, ale drahé. Za této situace doporučuji uchovat si veselou a zvídavou mysl." |
