23. 1. 2009
Arnošt Lustig zaujal ke konfliktu v Gaze krajně vyhrocený postojPane Lustigu, vážím si Vás a hluboce respektuji Vaši nesdělitelnou a traumatizující zkušenost Žida v průběhu Holocaustu, avšak nemohu si pomoci, abych nezareagoval na Váš článek "SVĚT: Izrael nemůže stát se založenýma rukama", který byl zprvu publikován v deníku Právo a posléze na Neviditelném psu. Emotivně zde obhajujete právo Izraele na útok proti Gaze, avšak Vaše argumentace se naprosto rozplývají pod nánosy bolestných proklamací a zoufalých výkřiků "V Izraeli se zase bojuje"... "Moji bratři opět krvácejí a umírají"... |
"Na Izrael spadlo osm set raket, které zabíjejí, mrzačí a straší obyvatele, kteří touží po klidu a míru jako málokdo na tomhle světě. Po dvou tisících letech pronásledování a křivd mají svou staronovou zemi, kde jsou doma a o níž vědí, že už nikdy, nikdy nedopustí, aby beztrestné zabíjení židů, mých bratří, bylo tolerováno, trpěno, nebo dokonce odpuštěno." (...) "Byl jsem v Izraeli v jeho prvních dnech, v obleženém Jeruzalémě s českým reportérem Aškenazym a slovenským Mňačkem." ... "Kličkoval jsem mezi těmito dělostřeleckými výstřely. Měl jsem blízko vědomí a usilování v přítomnosti nedávnou dobu šoa, zkázy, kdy zabít, ponížit žida bylo v Evropě chráněno německými zákony. Zahynulo nevinně šest nebo sedm miliónů lidí, mezi nimi můj tatínek. Mohlo by se to, v jakékoli podobě opakovat? Ano, ano, ano. A zase umírají moji bratři, s jediným, nejdůležitějším rozdílem mezi staršími pokoleními a mými současníky. Brání se,"
píšete. Rád bych věřil tomu, že obyvatelé Izraele touží po míru. Izraelská vláda a armáda sdílí přesně opačný postoj. Jonathan Cook, publicista žijící v izraelském Nazaretu, 20. ledna napsal: "Toto (izraelský útok) je známo jako "Doktrína Dahiya" podle jedné čtvrti v Bejrútu, která byla během izraelského vpádu do Libanonu v létě 2006 téměř srovnána se zemí. Tato doktrína byla stvrzena tehdejším velitelem vojenského štábu Danem Halutzem. Ten prohlásil, že bombardování Libanonu "vrátí čas o 20 let zpět". Yoav Galant, velící důstojník jižní izraelské armády, během prvního dne ofenzivy v Gaze (Kdy bylo během krátké doby zabito na 200 lidí - pozn. aut.) tuto doktrínu oprášil: "Cílem je vrátit Gazu o několik desetiletí zpět do minulosti." ZDE Podobný názor jako Cook vyjádřil historik Norman Finkelstein, potomek rodičů přeživších Holocaust, slovy: "Jedním z cílů agrese bylo vyvolat v Arabech v regionu strach a způsobit tam masivní ztráty." ZDE Noam Chomsky ve své brilantní analýze Gaza 2009 tvrdí, že nejde o výjimky, nýbrž o standardní taktiku izraelské armády: "Nejprominentnější izraelský vojenský analytik Zeev Schiff říká, že izraelská armáda vždycky útočila proti civilistům žijícím ve vesnicích a městech, a to cíleně a vědomě." ZDE Izraelský masakr v Gaze veřejně odsoudila také žena přeživší Holocaust. ZDE Pane Lustigu, ve vší úctě, této ženě vadí, že ti, již v sobě nesou trauma nacistického barbarství, používají podobné metody proti bezbranným lidem. Souhlasím s tím, že Židé coby snad nejpronásledovanější etnikum lidských dějin mají právo na sebeurčení, avšak nemělo by se tak dít za likvidace etnika, jež nemá na jejich utrpení během Holocaustu sebemenší podíl viny, a to na rozdíl od evropské civilizace, která je po staletí vystavovala periodickým pogromům, ghettoizaci, křížové výpravě, démonizaci atd. Dále píšete:
"Izraelci nechtějí vygumovat Persii z mapy jako perský prezident Ahmadínežád Izrael ... Svět, Spojené národy jim to nabídly už v roce 1948, kdy jsem odtamtud posílal do Prahy zprávy. Arabští vůdcové to odmítli. Řekli svým lidem: Vrátíme se na bodácích. Zaženeme židy do moře."
Ať již si o íránském prezidentovi můžeme myslet cokoliv, on opravdu neřekl, že chce "vymazat Izrael z mapy", nýbrž, parafrázuji - sionistický režim okupující Jeruzalém, který jednou zmizí z mapy historie jako zmizel Sovětský svaz. O tom, vedle jiných, psal specialista na Střední východ Juan Cole. ZDE Možná víte, že vzniku státu Izrael a útoku arabských států na něj předcházela plánovaná destrukce (tzv. Plán D -- pozn.aut.) desítek domorodých vesnic sionisty, vyhnání více než statisíce obyvatel z domovů, masakry (Deir Yassin) spáchané teroristy z Irgunu a Sternu. David Ben Gurion několik let předtím, než odjel první vlak z Varšavského ghetta do Treblinky, prohlásil: "Když o Arabech tvrdíme, že jsou agresoři a my se bráníme -- to je jen půlka pravdy. Co se týče naší bezpečnosti a života, tak bráníme sebe...Ale boj je jen jedním z aspektů konfliktu, který je v jádru politický. A z tohohle pohledu jsme agresoři my a oni se brání." ZDE
"Mrzí mě, že český tisk, v znepokojujícím rozsahu, straní té druhé straně, oklamán arabskou propagandou, která je stejně prolhaná jako kdysi nacistická propaganda pana Goebbelse. Arabští vůdci a vedoucí Hamásu lžou. Nedá se jim věřit. Jsou podlí, zlí a prolhaní. Naštěstí jsou i zbabělí. Nechávají se zaštítit ženami a dětmi a jsou šťastni, když český, jako světový tisk, ukazuje zabité děti v kalužích krve. Židé chrání své děti před raketami v krytech. Arabští vedoucí je nechávají na ulicích Gazy jako užitečný kapitál pro svou prolhanou propagandu,"
pokračujete. Ano, český tisk straní vždy nějaké straně, většinou tehdy, není-li tam k mání objektivita. Ale nemůžete popřít svědectví z Gazy, navzdory tomu, že byl novinářům vstup do Pásma Izraelem odepřen, nemůžete strčit hlavu do písku před desítkami zpráv OSN, IPS, Amnesty International, Červeného kříže, organizací jako Al-Mezan nebo Al-Haq, norských lékařů a nakonec i přeživších, z nichž někteří také přišli o celou rodinu... Ano, arabští vůdci lžou, stejně jako ti izraelští. Konstatujete:
"Jsem na straně Izraelců, bez ohledu na to, co píše Frankfurter Allgemeine nebo New York Times. Izraelci jsou důstojný, demokratický a hrdinský lid, který, když nemá na vybranou, vytáhne do boje. Opakoval bych rád v české zemi, kterou mám rád jako sebe, že Izrael vede spravedlivou, třebaže tvrdou, až nelítostnou válku, na té správně straně, jak, o tom jsem přesvědčen, ukáže budoucnost. Nechte Izrael, aby se bránil. Dopřejte Izraelcům konečně klid, klid zbraní, klid pro život, pro který jsme se narodili . Myslím, že onen "klid zbraní" chce v podstatě každý slušný člověk. Problémem je, že každý zaujímáme odlišný pohled na to, jak jej dosáhnout, ať již z jakýchkoliv důvodů. Obávám se ale, že budoucnost dle vašeho přesvědčení by vedla k pravému opaku. |