Všichni pracovníci měli ze mne ohromnou legraci, jako by se jim to nikdy nestalo. Typicky česká povaha! Každý ví, že psích výkalů přirůstá úměrně s budováním vyspělé demokracie. Závislost je jasná. Lidi nemá čím dále tím více nikdo rád. Proto bezdomovců přibývá. Občané si místo toho pořizují domácí mazlíčky, hlavně kočky a psy. Psi jsou lepší z toho hlediska, neboť donutí jejich páníčka a pečovatele, aby neshnil u televize, a je chodil ven vyvenčit. Množství psích výkalů a bezdomovců na ulicích tím narůstá.

Ta nenávist k lidem je zcela zákonitá. Neodsuzoval bych ji. Je to daň svobodě a demokracii, a především ekonomickému růstu! Chceme-li se mít dobře, požadujeme-li aby naše ekonomika rostla, musíme se více nenávidět. Pokud možno trvale udržitelným růstem. Všechny naše vztahy potom musí být zprostředkovány penězi a hrubý národní produkt vzrůstá. Kdo by to nechtěl? Byli bychom přece proti svému štěstí!

Do té práce chodím pozdě schválně. Mám jako zažranou špínu silně zažité přesvědčení z dob červené totality, že včasným příchodem do práce zasadíme zdrcující úder americkým agresorům. Protože nejsem mstivý a proti válce a imperializmu vůbec nic nemám, vymínil jsem si v zaměstnání pozdní příchod, který samozřejmě po oficiální pracovní době nadělávám. Nechcete-li zničit USA, choďte prosím pozdě do práce!

Tou zašpiněnou botou jsem bohužel přešel i koberec v naší pracovně. Začal jsem tedy za všeobecného veselí celý nešťastný čistit tu složitě a hluboce rýhovanou podrážku u boty. Vůbec to nešlo. Teprve kolega zubní lékař, když viděl, jak se s lapálií beznadějně dlouho potýkám, mi s pochopením pomohl. Dělám totiž technika ve zdravotnickém zařízení a on zřejmě něco podobného již také zažil.

Půjčil mi s úsměvem takové ocelové zubní párátko, které používá při prohlídkách a ošetřování zubů svých pacientů. Šlo to pak rychle. Horší to bylo s kobercem. Ačkoliv jsem jej očistil, přesto v něm zůstala hluboce zašlápnutá skvrna. Jsem totiž těžší postavy. Nyní budeme muset ty výkalové, mikroskopické a makroskopické součásti pozůstalé v naší pracovně i na našich ulicích vydýchat. Ale co s těmi bezdomovci? Kdo rozdýchá tu šlamastiku s nimi?