Dobrou pověst této země po staletí vytvářeli dělníci ve sklárnách, strojírnách, a také montážníci na stavbách po celém světě. Jejich mise v Africe, Asii i jižní Americe většinou skončily bez jakékoli pozornosti ze strany politiků a novinářů. Žel, dnes nám mají mediální renomé spravit žoldáci.

Také výhrady Ladislava Žáka vůči postupu zákonodárců nejsou spravedlivé. Přece „divoké“, a dle Žáka to jedině správné hlasování, dalo na vědomí nejen spoluobčanům, ale i světu, že nemusí vše trvat věčně. Že nejsme hlupáci, kteří nemění názory, jestliže po čase poznají svůj omyl či korigují původní záměr. Že ne každá válka USA je naše válka. Z Iráku už dávno odcestovali vojáci půlky Evropy. Ekonomická krize nutí přehodnocovat i meze možného – rozpočet není nafukovací a českou prioritou určitě není poskytovat podporu doznívajícím americkým dobrodružstvím. Pokud Američané Usámu bin Ládina doteď nechytili, nechytí ho ani příští rok s českou pomocí.

A už vůbec není na místě výtka (kterou přivedl ad absurdum Ivan Langer s jeho „krví“ na rukou opozičního poslance), že demokratické rozhodnutí dolní sněmovny vystaví naše vojáky do smrtelného nebezpečí, že „jejich životy jsou v rukou naprosto neodpovědného a lehce zdivočelého stáda“. Vojáci Armády ČR v Afghánistánu nezůstanou bez nábojů, ale pojedou domů. Pokud by vláda vyhodnotila variantu s intervencí Senátu a schopností Sněmovny najít 101 hlasů pro přehlasování jako průchodnou, je zcela na jejím rozhodnutí, kdy začne se stahováním po zuby ozbrojených jednotek z Afghánistánu i odjinud. Poslance Vidíma stáhla k hlasování v Parlamentu okamžitě (a z bojových pozic) americká helikoptéra. Zpívající ministryně má na to dva měsíce. A ruské či ukrajinské nákladní letouny.