Jak hodnotíte nynější postavení Ruska ve světě a jak by se Rusko mělo chovat k Západu?

Především silně prosazuji multipolární přístup ke světu. Myslím, že nárok Spojených států na roli jediného světového pólu... je zcela pochybená, nemorální a pro další velké centra moci nepřijatelná.

Podporujeme vytvoření velmocenského prostoru, několika velmocenských prostorů, namísto rozhodování pouze v jediném bodě, namísto rozhodování Spojených států. Máme zato, že Rusko by mělo být průkopníkem tohoto procesu.

Máme za to -- nejen já sám pro sebe, ale naši političtí představitelé - máme za to, že Saakašvili se v Gruzii nedopustil jen morálního zločinu, ale že také testoval, co je za ruskými prohlášeními, za ruskými protesty proti americké dominanci. Chtěli vyzkoušet, do jaké míry jde jen o slovíčka a do jaké míry je Rusko s to klást skutečný odpor konkrétními činy.

Na Západě mnozí věří, že Moskva záměrně vyprovokovala konfrontaci kvůli gruzínským separatistickým republikám. Kdo podle vás nese zodpovědnost za propuknutí ozbrojeného konfliktu?

Pro nás bylo příliš riskantní s tím začít. A myslím také, že jak znám Putina a Medveděva, dali by přednost odvrácení přímé konfrontace s USA za jakoukoliv cenu.

Jejich záměrem bylo získat čas k přípravě Ruska na útok nebo odolat možnému útoku Spojených států, a k tomu potřebovali deset let. Reakce Putina -- Putina i Medveděva -- byla taková, jaká byla, jen proto, že to považovali za nepřístojnou, nemožnou a nepřijatelnou provokaci Gruzínů. A byla to reakce, nikoliv plánovaná strategická ofenzíva... [Putin a Medveděv] nebyli připraveni vstoupit sami a z vlastní vůle do této obtížné situace a obtížné války, jejíž konec nebyl v dohledu. My političtí analytici jsme viděli, že bychom tuto válku měli začít, ale nebylo v našich silách ji ukončit.

A ona ještě zdaleka neskončila. Je to jenom začátek skutečné, a možná velmi vážné a velmi nebezpečné konfrontace mezi námi a Američany -- vážné a nebezpečné pro obě strany.

Jaký strategický cíl sleduje uznání nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie? Rusko je zatím ve věci uznání zcela izolováno.

Rusko tímto krokem především potvrdilo, že v tomto konfliktu vydrží až do konce... Šlo o demonstraci naší vážné a opravdové vůle pokračovat.

Za druhé, potřebovali jsme právní explikaci toho, co ruské ozbrojené síly na gruzínském území dělaly -- a nyní ji máme. Teď je to víceméně jasné...

Pokud jde o uznání, myslím, že pokud Rusko v této konfrontaci vydrží, pokud bude dál ukazovat rozhodnost a sílu, ostatní země pomalu a postupně náš přístup k Jižní Osetii a Abcházii akceptují.

Není ovšem žádným pravidlem, že Rusko od nynějška uzná všechna separatistická území. To je absolutně vyloučeno. Uznáme taková separatistická území, která z geopolitického hlediska stojí na naší straně -- na straně nás samých nebo našich přátel -- a oponují Spojeným státům.

Téhle dvojí morálce jsme se naučili od Spojených států. Ony uznaly proamerické Kosovo a neuznaly protiamerickou a proruskou Jižní Osetii a Abcházii. Neuznávají integritu Srbska, ale uznávají integritu Gruzie.

Jak Rusko hodnotí vývoj přátelských vztahů mezi Spojenými státy a bývalými sovětskými republikami jako je Ukrajina a Gruzie?

Jako vyhlášení války. Jako vyhlášení psychologické, geopolitické, hospodářské a otevřené války.

Putin byl zpočátku prozápadní. Byl proamerický. To bylo důvodem naší kritiky jeho chování. Například po 11. září jsme byli proti jeho pomoci Spojeným státům a vstřícným krokům směrem k nim.

Avšak postupně byl konfrontován s úplným ignorováním ruských zájmů... Teprve postupně jsme v hospodářství a obchodu s energetickými zdroji nalezli sílu a vůli odpovědět na tuto válku. Protože my jsme si tuhle válku nepřáli. Byla to velká výzva. Byla na nás uvalena Spojenými státy.

Považujeme celý postsovětský prostor -- s výjimkou Pobaltí -- za náležející k eurasijské civilizaci. Nikoliv k Evropě nebo k Západu. A snahy vyjmout tato území z pod naší kontroly, s dialogu s námi, nebo ukončit naše historicky založené zvláštní vztahy k nim -- to byla forma útoku, vyhlášení války. To není soupeření, jak to chápou Američané... Bylo to považováno nikoliv za soupeření, ale za akt agrese, jako za Napoleona nebo Hitlera, a za nic jiného.

Když Rusko čelilo separatistickému hnutí v Čečensku, reagovalo rozsáhlým vojenským útokem a nálety, které Groznyj změnily v trosky. Teď si Moskva pospíšila s kritikou Tbilisi za to, že zahájilo vojenskou operaci ve své odtržené republice. Tady nejde o dvojí standard?

Ano. Ano... Byla to reakce na dvojí standard v podobě dvojího standardu, souhlasím.

Pokud to je reakce na dvojí standard v podobě jiného dvojího standardu, kde tenhle cyklus skončí?

Spojené státy se chovají jako jediný pól, který smí definovat, co je dobré a co špatné... To nikdy neskončí, dokud někdo neřekne "nechte toho"... Proto je třeba ukázat "musíte přestat, nebo budete litovat". Možná, že my budeme litovat rovněž, ale budete litovat. Přestaňte.

Zakázali Vám návštěvu Ukrajiny. Věříte, že Ukrajina vstoupí do NATO, a pokud se tak stane, jak bude Rusko reagovat?

Myslím, že ruskou reakcí bude podpora povstání ve východních částech země a na Krymu a nemohu vyloučit ani vstup ozbrojených sil, stejně jako v osetském scénáři.

Avšak rozdíl je v tom, že polovina ukrajinského obyvatelstva je ruská, jsou to skuteční Rusové, a tato polovina obyvatelstva se cítí utlačena hodnotami a jazykem, geopolitickými záležitostmi, které jdou zcela proti její vůli. Proto si nemyslím, že v tomto případě bude třeba přímé intervence ruských ozbrojených sil. Mám za to, že v předvečer vstupu do NATO vzniknou veřejné nepokoje a země se rozdělí na dvě části.

Co si myslíte, že by způsobilo případné ukrajinské vypovězení ruské Černomořské flotily ze Sevastopolu?

Myslím, že by to mohl být ozbrojený konflikt, protože cítíme, že se nám tak či onak rozvázaly ruce.

V Gruzii jsme připraveni jít dál. Avšak současně jsme tam ještě neskončili. Situace tam má daleko k rozuzlení. Potřebujeme Saakašviliho hlavu. Považujeme ho za agresora a válečného zločince.

Myslím, že po morální stránce jsou naše armáda a politici připraveni na tvrdou hru, na drsnou hru s ukrajinským lídrem, protože ho považujeme za Saakašviliho komplice.

Mluvil jste o Íránu jako o alternativě k americké moci. Stále ještě pohlížíte na Teherán touto optikou?

Mám za to, že Írán může být a měl by být ruským spojencem... Spoluprací s Íránem, výměnou zbraní a možnostmi vyplývajícími ze zdrojů a základny pro transport přírodních zdrojů z Eurasie a Íránu, spojeným úsilím v oblasti strategie, vojenství, hospodářství a energetiky -- můžeme vytvořit skutečnou sílu schopnou ovlivnit celý Střední Východ...

S Íránci máme společné zájmy... protože považuji ukončení americké unipolarity za tu nejdůležitější věc, za věc absolutního významu... Zapadnici v ruské vládě trvají na tom, že fundamentalistický Írán se proti nám jednou dopustí agrese. Avšak... to byla protiíránská propaganda proamerických a prozápadních sil v Moskvě.

Názory na Vladimira Putina jste často měnil.

Velmi si cením jeho konkrétních kroků směrem k posílení politického řádu v Rusku, odstranění oligarchů, omezení vlivu Západu a záchrany ruské teritoriální integrity v čečenské krizi.

Ale viděl jsem také, jak je obklopen zapadniky, proliberálními politiky a poradci a experty... a to byl hlavní důvod mé kritiky.

Nicméně myslím že teď, po 8. srpnu, se Putin a Medveděv dostali do bodu, odkud není návratu. Ukázali, že vůle a rozhodnutí proměnit slova v činy jsou fakticky nezvratné. Proto je nyní má podpora Putinovi a Medveděvovi absolutní.

Byl jsem těmito kruhy obelháván, avšak možná, že současně obelhávaly i Západ.

A Medveděv také! Považoval jsem Medveděva za úlitbu liberálům a protestoval jsem. Mám za to, že Washington i Brusel to viděly stejně a všichni jsme byli podvedeni. Medveděv se ukázal být zarytým ruským vlastencem a státníkem. Proto si tohoto klamání cením -- i když jsem byl jeho obětí.

Nehraje Moskva příliš vysokou hru? Mnozí analytici se ptají, zda Rusko má dostatečnou vojenskou sílu a hospodářskou stabilitu, aby mohlo riskovat izolaci.

Rusko nebude izolováno -- ani od Evropy, ani od Asie. Možná ze strany Spojených států, ale to pro nás nic neznamená.

LATimes: Russian nationalist advocates Eurasian alliance against the U.S. ZDE