UKÁZKA

Andrea Máslová, redaktorka: Jedním z hlasitých odpůrců radaru je starosta obce Trokavec ležící nedaleko kóty sedm set osmnáct, tedy místa, kde by měl americký radar stát. Zastihli jsme ho během našeho prvního dne natáčení reportáže v březnu letošního roku na demonstraci hnutí NE základnám.
Proč jste vůbec proti stavbě amerického radaru v Brdech.

Jan Neoral, starosta obce Trokavec: Ze dvou důvodů, tím vážnějším důvodem pro nás a pro všechny obyvatele Brd jsou zdravotní problémy, které samozřejmě tento radar bez ohledu na to, co vláda tvrdí, tak přináší a druhá věc, do které sice nevidím tak hluboko, ale která je rovněž nebezpečná, to je hledisko mezinárodního dopadu na umístění amerického radaru do středu Evropy.

Andrea Máslová, redaktorka: Když se vrátím k těm zdravotním rizikům, co o nich víte?

Jan Neoral, starosta obce Trokavec: Tak tenhle, tento radar je jednak, jak prohlašovalo ministerstvo obrany už v únoru loňského roku, nejvýkonnější a největší na světě.

UKÁZKA

Jiří Šedivý, bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky - záběry z vládního materiálu "Proti raketám": Celý systém protiraketové obrany se spouští v okamžiku odpálení balistické rakety. Po několika minutách letu rakety, ať už směrem na Evropu, anebo Spojené státy americké, je spouštěn radar, který by byl umístěn pravděpodobně v České republice, a jehož paprsek by směřoval do předem vypočtené dráhy letu balistické rakety. Jeho výpočet je předáván do centra pravděpodobně ve Spojených státech pro odpálení protiraket, které by ho zničily v prostoru střední dráhy letu, které v případě evropského pilíře budou umístěny pravděpodobně v Polsku.

Andrea Máslová, redaktorka: Na rozdíl od klasických přehledových radarů například na letištích, které se otáčejí o tři sta šedesát stupňů a snímají prostor kolem sebe nepřetržitě, je snímání plánovaného radaru v Brdech soustředěno do velmi úzkého paprsku, takzvaného hlavního svazku. Ten má snímat na základě informací z družic pouze velmi malý prostor ve směru předpokládané nepřátelské rakety a denně by měl být v provozu nanejvýš několik hodin. S podrobnějšími informacemi se zájemci mohli seznámit během vládní kampaně, která skončila na jaře. Výsledek? Přibližně dvě třetiny občanů zůstávají dlouhodobě proti umístění amerického radaru v České republice.

Tomáš Klvaňa, bývalý koordinátor vládní kampaně "Proti raketám": Já zdůrazňuji, že někteří kritikové, takoví ti nejhlasitější, používají parametry, používají údaje, které se prostě nezakládají na pravdě, nejsou to údaje tohoto radaru.

Andrea Máslová, redaktorka: A bude tam stát tedy jaký radar a s jakými parametry.

Tomáš Klvaňa, bývalý koordinátor vládní kampaně "Proti raketám": Bude tam stát radar, který, který, o kterém mluvíme už rok, který má ty parametry, které jsou zveřejněny na naší webové stránce, jsou zveřejněny na všech našich informačních materiálech a můžeme si, můžeme se na ni podívat, jako kdykoliv budete chtít.

Andrea Máslová, redaktorka: Když v roce 2007 vydali odborníci pověření vládou předběžné posouzení zdravotních rizik spojených s americkým radarem, který by měl být přestěhován z Marshallových ostrovů do České republiky, objevili se kritici některých nepřesností vládní správy.

Zbyněk Raida, vedoucí Ústavu radioelektroniky Vysokého učení technického v Brně: Bylo to na zakázku společnosti "Pro referendum" a když jsme posoudili zprávu a srovnali s diplomovými pracemi, bakalářskými pracemi, které se vypracovávají u nás na fakultě, tak z našeho pohledu ta zpráva byla mizerná.

Andrea Máslová, redaktorka: V jakém ohledu?

Zbyněk Raida, vedoucí Ústavu radioelektroniky Vysokého učení technického v Brně: V první verzi zprávy byly formální chyby, metodické chyby, chyby v jednotkách, obsahovala strašně málo faktických údajů, takže z našeho pohledu se z dané zprávy, z daných podkladů nedaly formulovat žádné relevantní závěry.

Andrea Máslová, redaktorka: Za celkovou vládní zprávu zodpovídá jeden z jejích autorů, docent Pekárek ze Státního zdravotního ústavu.

Luděk Pekárek, vědec, Státní zdravotní ústav: Po straně malinkými písmeny mi vypadla minus před dvojkou, jak bylo watt krát metr na dvě, tak to minus jim vypadlo a tam si z toho udělali, že teda oni asi vůbec nevědí, co je to za jednotku, není to pravda. To jsou skutečně odborníci zase na tu vojenskou část a mimochodem takhle, co napsali ti dva, pan profesor /nesrozumitelné/ a ten druhý jeho kolega, takhle se mezi odborníky nebo vědci vůbec nejedná, tak upozorním na to, vypadla vám tam, vypadlo vám tam minus, ano.

Andrea Máslová, redaktorka: Oficiální zpráva Státního zdravotního ústavu následně dospěla k závěru, že obyvatelům v souvislosti s radarem žádná zdravotní rizika nehrozí. Odborníci svá tvrzení podpořili měřením přímo na atolu Kwajalein, kde zjistili, že na žádném z měřených míst nepřekročila úroveň elektromagnetického záření normu, tedy deset wattů na metr čtvereční.

Peter Bednarčík, lékař, Fakulta vojenského zdravotnictví UO Hradec Králové: Je to trošku rozhozený, ale snad to pochopíme. Měřilo se na padesát metrů od radiolokátoru a maximální vzdálenost byla dva tisíce šest set šedesát šest metrů, ten diák to trošku rozhodil. Na tý hodnotě padesát metrů od radiolokátoru při nejnižším sklonu a maximálním výkonu byla naměřena hodnota, ale v maximu, v peaku, prosím, v impulsu, pět set celých sedm wattů na metr čtvereční, norma pro obyvatele, ne pro zaměstnance, pro obyvatele je deset wattů, pro zaměstnance padesát.

Andrea Máslová, redaktorka: Pochybnosti v řadách odpůrců radaru vyvolal fakt, že v oficiální zprávě zaměřené na zdravotní rizika se změnila hodnota nejvyššího výkonu radaru. Zatímco původně byla hodnota sto sedmdesát kilowatt udávaná pro průměrný výkon radaru, nyní je to výkon maximální.

Luděk Pekárek, vědec, Státní zdravotní ústav: Dlouho jaksi nešla ven informace, jestli je to průměrná hodnota toho vysílání nebo jenom hodnota v impulsu, dneska oficielně víme od února, že to je hodnota v impulsu a že ta průměrná je, dejme tomu, třikrát až čtyřikrát menší, poněvadž ten radar vyšle dlouhý pulz, on to skoro ani není pulz, ale dlouhá, dlouhé takové vysílání, několik milisekund minimálně a pak čeká, až se mu vrátí odezva, takže nemůže vysílat, ano. Takže ten průměrný výkon je ještě menší a ten rozhoduje právě o dodržování té normy, poněvadž ta norma je založená na tom, že vás to nesmí ohřát.

Andrea Máslová, redaktorka: S udávanými parametry amerického radaru nesouhlasí mezi jinými inženýr Hlobil, bývalý pedagog na Univerzitě obrany v Brně. Radar podle něj bude mít mnohem vyšší výkon, než udávaných sto sedmdesát kilowatt a v takovém případě by například bezletová zóna neměla být kolem devíti, ani třinácti, ale nejméně kolem padesáti kilometrů, což vládní odborníci odmítají jako nesmyslné. Právě výkon radaru se stal hlavním bodem sporu. Kdyby totiž skutečně byl vyšší, pak by oficiální zpráva o případných zdravotních rizicích zřejmě neplatila.

Milan Hlobil, radiolog, bývalý pedagog Univerzity obrany v Brně: Na rozdíl od klasických radarů, které zde máme, tento radar má velice vysoké výkony a tyto výkony přináší určitá zdravotní rizika, která podle mého názoru zde existují a je nutno je řešit. Autoři se dopouští základní chyby nebo zásadní chyby, a to je to, že se zabývají pouze problematikou vyzařování z bočních smyček směrové charakteristiky a nezabývají se odrazy energie hlavního svazku. Hlavní svazek, jestliže přirovnáme radar například k baterce, tak víme, že baterka má hlavní kužel, ale že také svítí do bočních směrů, ale už v podstatě s menší intenzitou.

Andrea Máslová, redaktorka: Na tom ostrově Kwajalein jste neměřili ten hlavní svazek...

Luděk Pekárek, vědec, Státní zdravotní ústav: Ne, to bysme byli museli být v helikoptéře, ale to, podívejte se, kdybyste, kdyby ta, kdybyste tu otázku směřovala tak, že, a co když tam je desetinásobný výkon, ano, tak vám řeknu, že být nemůže, poněvadž je tam sedmnáct tisíc zářičů a jeden nevydá víc než deset wattů, ano, tak si to spočtu a zjistím, že je to sto sedmdesát kilowattů a ještě jenom nějakou dobu, poněvadž se to pak vypne a musí se čekat, až se vrátí ten signál. Čili my to máme jištěné z několika stran.

Andrea Máslová, redaktorka: Radar, který má být umístěn v Brdech, má mít při maximálním výkonu sto sedmdesát kilowatt dosah přes dva tisíce kilometrů. Jeho anténa obsahuje přibližně sedmnáct tisíc součástek, tedy vysílačů a přijímačů ústících do zářičů, které soustřeďují energii do úzkého paprsku. Ten má být schopen odhalit a vyhodnotit vlastnosti nepřátelské rakety o velikosti baseballového míčku a s těmito informacemi se vrátit zpět do přijímačů umístěných v anténě. Podle inženýra Hlobila dnes výrobci radarů dokáží vyrobit nikoliv deseti, ale nejméně čtyřicetiwattové součástky a snaží se vyvíjet stále silnější. Tím by se výkon radaru mohl zvýšit.

Luděk Pekárek, vědec, Státní zdravotní ústav: Pan Hlobil to trochu na konci jako, to zřejmě, on to opravdu to ovládá, ale tak tam napsal, že jsou dneska i zprávy o tom, že, že do čtyřiceti wattů, ano, to si můžete najít úplně na konci. No, taková zařízení tam nejsou a pochybuju, to jsem se radil i s lidma, který dělají polovodičové prvky, že na tuhle tu vlnovou délku, to je velice krátká vlnová délka, už se to nad těch deset wattů moc nedostane.

Andrea Máslová, redaktorka: Inženýr Hlobil zůstává přesvědčen o tom, že radar v Brdech bude mít mnohem vyšší výkon, než je udávaných sto sedmdesát kilowatt. Vychází ze svého výpočtu, podle kterého by dosah radaru při takovém výkonu byl nanejvýš šest set šedesát kilometrů, nikoliv oficiálních více než dva tisíce kilometrů. Půl roku jsme se marně snažili výpočet ověřit u některé z nezávislých institucí, například na univerzitách v Oxfordu, v Cambridgi nebo Harvardské univerzitě. Nakonec výpočet sám za svou osobu potvrdil doktor Pokorný z Fyzikálního ústavu Akademie věd, který se z osobních důvodů odmítl vyjádřit na kameru. Vládní odborníci nepovažují podobné závěry za relevantní. S vládou souhlasí také profesor Schejbal z Univerzity v Pardubicích, který se kromě jiného podílel na vývoji radiolokátoru Tamara. Podle něj lze dosah radaru zvýšit, aniž by se zvyšoval jeho výkon.
Podle vás ten výkon sto sedmdesát kilowatt, který je teďka ten maximální, stačí na dosah těch udávaných dvou tisíc sto kilometrů?

Vladimír Schejbal, vedoucí Katedry elektrotechniky Univerzity Pardubice: Nevím, proč, proč bych o tomhle měl pochybovat, je to, to udává výrobce, já nevidím nejmenší důvod, proč bych o tomto měl pochybovat.

Andrea Máslová, redaktorka: Protože třeba ten pan doktor Pokorný z Akademie věd spočítal, že to dosáhne jenom do šest set šedesáti kilometrů.

Vladimír Schejbal, vedoucí Katedry elektrotechniky Univerzity Pardubice: Prosím vás, je to možný, že tohle spočítal, ale není to pravda. Nikde není řečeno, jaká má být citlivost.

Andrea Máslová, redaktorka: Podle profesora Schejbala je možné snadno zvýšit dosah radaru tak, že se zvýší citlivost přijímacího zařízení, tedy zařízení, které přijímá odražený paprsek. Radar o výkonu sto sedmdesát kilowatt by tak mohl mít, jak říká, desetkrát větší dosah.
Jak oni přišli na tuhle tu citlivost přijímacího zařízení?

Vladimír Schejbal, vedoucí Katedry elektrotechniky Univerzity Pardubice: Deset na minus třináctou? No, vymysleli si ji.

Andrea Máslová, redaktorka: Ačkoliv se profesor Schejbal podle svých slov nepovažuje za odborníka na zpracování signálu, dosah radaru lze, jak říká, zvýšit třemi způsoby. Ten, o kterém uvažují kritici vlády, a sice navýšením výkonu vysílacího systému, považuje za nejméně ekonomicky vhodný. Opozice naproti tomu tvrdí, že způsob navrhovaný profesorem Schejbalem současný přijímací systém nezvládne. Pochybnosti ohledně parametrů radaru budou zřejmě pokračovat, protože řada informací potřebná k výpočtům musí ze strategických důvodů zůstat utajená, a proto o nich opozice může jen spekulovat.

Zbyněk Raida, vedoucí Ústavu radioelektroniky Vysokého učení technického v Brně: Pokud se plánuje stavba, která ovlivní velkou spoustu lidí a která v podstatě může nést nějaká potenciální rizika, tak v téhle té situaci si myslím, že případné posouzení, případné modelování celých těch elektronických systémů v daném prostředí by mělo dělat několik nezávislých týmů.

Redaktorka ČT na tiskové konferenci vlády: Uvažujete o nějaké nezávislé oponentuře zprávy, která se týká možných zdravotních rizik radaru v Brdech?

Mirek Topolánek, premiér České republiky: Já neznám nezávislejší orgán, než ten, který zpracovává tu poslední zprávu, já se vůbec nedomnívám, že toto je tím hlavním důvodem protestu. Ta nezávislá zpráva je pro mě dostatečně nezávislá, já neznám nezávislejší orgán než, nebo než ty, které zpracovávají tuhle zprávu.

Petr Nečas, ministr práce a sociálních věcí: Není kompetentnější instituce v této zemi na posouzení zdravotních vlivů, než je Státní zdravotní ústav, já neznám žádnou jinou, která by měla náležité experty, přístrojové vybavení, metodiku, zkušenosti, nikdo jiný ...

Mirek Topolánek, premiér České republiky: Vy někoho takového znáte?

Redaktorka ČT na tiskové konferenci vlády: Já určitě ne, ale nejsem premiér.

Mirek Topolánek, premiér České republiky: Takže ne, já si nemyslím, že je nutné dělat další posuzování v tomto směru.

Andrea Máslová, redaktorka: A jak nám nyní doplnil ministr životního prostředí Martin Bursík, vláda má ohledně parametrů radaru jasno.
Vy jste se vyjádřil v tom smyslu, cituji: "Vláda nemá technické detaily, nelze tedy vyvodit, jaký dopad bude mít radar na živou přírodu." Co jste tím myslel?

Martin Bursík, ministr životního prostředí: No, předně je důležité říci, že jsem komentoval výsledek biologického hodnocení, který, které si objednalo ministerstvo obrany před rokem, a v té době skutečně povědomí o tom, jaký bude rozsah té stavby, bylo velmi chabé, takže to, co jsem řekl, to teď bývá často zneužíváno těmi lidmi, kterým ten radar tak velmi leží na srdci.

Andrea Máslová, redaktorka: To znamená, v této fázi vláda podle vás má všechny technické detaily, které potřebuje, a jsou nezpochybnitelné.

Martin Bursík, ministr životního prostředí: Úvahy o tom, že by vlastně vláda jednala a nevěděla přesně o čem a že vlastně není jasné, jaký tam radar bude, to je nesmysl.

Andrea Máslová, redaktorka: Dá se potom, pokud by tu ten radar byl, ještě dál zjišťovat, jakou má skutečný, jaký má skutečný výkon?

Peter Bednarčík, lékař, Fakulta vojenského zdravotnictví UO Hradec Králové: Musí se zjišťovat, to žádný, žádné technické zařízení, ať je to americký, nebo český radar, se neuvádí do provozu, dokud neprojde schvalovacím řízením, hygienická služba musí dát povolení k jeho provozu. To znamená, musí se vejít při daném typu provozu do českých norem podle naší vyhlášky.

Andrea Máslová, redaktorka: O tom, zda v Brdech bude, či nebude stát americký radar, rozhodne hlasování Parlamentu České republiky. Z oficiální zprávy Státního zdravotního ústavu, do které se v nejnovější verzi dostaly také informace související s hlavním svazkem, vyplývá, že pokud bude maximální výkon radaru sto sedmdesát kilowatt, zdravotní stav obyvatel to neovlivní. Je možná škoda, že v česko-americké dohodě z 8. července 2008 není explicitně uveden alespoň tento maximální výkon radaru.

Marek Wollner, moderátor: Pro dnešek je to všechno, za týden tu budeme zase, tak se nezapomeňte dívat. Na shledanou a pokud možno hezké dny.

zdroj: mediální monitor Newton IT