|
23. 6. 2008
Relativita inflaceJan Hošek v článku "Lze v prostředí volného trhu rozdávat?" píše:
"Statistik by nám pak vysvětlil, že ani při inflaci 2 % (což je magická hranice ECB, nikoliv 3 %) nemusí hodnota měny vůči spotřebnímu koši klesat, neboť právě na 2 % ročně odhadují v průměru statistici nepozorovatelný růst hodnoty zboží vlivem průběžného, ale neměřitelného zlepšování jeho kvality. Takže dvouprocentní inflace je z tohoto pohledu vnímána jako cenová stabilita."
K tomu mám jednu podstatnou poznámku. Kvalita zboží ve spotřebním koši se nemusí pouze zlepšovat, ale naopak v některých případech zhoršovat. Kdo si koupil špekáček nebo jogurt před dvaceti lety a dnes, ví, o čem hovořím, píše Stanislav Bláha. |
|
Na druhou stranu je pravda, že televize, kterou jsem si před patnácti lety koupil za dvanáct tisíc, má neporovnatelně vyšší užitnou hodnotu než ta, kterou jsem si letos koupil za šestnáct tisíc korun. Problémem je, že chudší vrstvy obyvatel si kupují spíše ty špekáčky a na elektroniku už jim peníze nezbudou. Sedmiprocentní inflace se tak může jevit jako patnáctiprocentní pro člověka s minimální mzdou a naopak nulová pro člověka s měsíčním příjmem sto padesát tisíc korun . |
