23. 6. 2008
Má věda v regionech právo na existenci?Pod tímto názvem uspořádalo Biologické centrum AV ČR 16. června 2008 v Českých Budějovicích tiskovou konferenci, na níž představilo výsledky současných výzkumných projektů a záměry do roku 2013, zejména v oblasti aplikovaného výzkumu. Podnětem k ní byl článek zveřejněný 26. 5. 2008 v Hospodářských novinách -- "Průzkum pro HN: kteří vědci by nejvíce zbohatli". Uvádí se v něm, které školy a ústavy by si finančně polepšily, kdyby již teď byla aplikována nová pravidla rozdělování státních peněz, která nabudou platnosti od roku 2010. Noviny vycházely z údajů Marka Blažky, sekretáře Rady pro výzkum a vývoj, z hodnocení VaV Radou vlády za období 2003 -- 2007. |
Rada vlády pro vědu a výzkum hodnotí pracoviště za posledních pět let výhradně podle počtu publikací v impaktovaných časopisech a patentů realizovaných během pěti let od podání. Každému výstupu je přiřazen určitý počet bodů a jejich součet má určit výši financování. Nová metodika má pomoci vědcům, jejichž výsledky dosahují mezinárodní úrovně. Vědci, kteří žádné výsledky nevykazují, naopak o peníze přijdou. Mezi těmi, kdo by teď na nové metodice nejvíce prodělali, bylo zmíněno Biologické centrum AV ČR, v.v.i (BC), v Českých Budějovicích. Doc. J. Bříza, místopředseda Dozorčí rady BC, považuje údaj v Hospodářských novinách za zavádějící, protože BC vzniklo v roce 2007, takže mu byly přičteny pouze výstupy za rok 2007, hodnocené jako pětileté. Do hodnocení nebyly zahrnuty výstupy z předchozích čtyř let, které byly publikovány pod hlavičkami ústavů, které nyní tvoří BC (Entomologický ústav, Ústav molekulární biologie rostlin, Parazitologický ústav, Hydrobiologický ústav a Ústav půdní biologie). Je 175 publikací, 230 konferenčních příspěvků a 5 knih za rok 2007 dostatečným příspěvkem BC k rozvoji světového poznání při řešení 139 aktivních výzkumných projektů, na nichž se podílelo 487 zaměstnanců? Je namístě označit takové pracoviště za regionální, když je navíc těsně propojeno s Jihočeskou univerzitou (JU) s více než 10 000 studenty? Už proto je záhodno se ptát, jaký je podíl tak kvalitního lidského kapitálu BC a JU na technologickém a výrobním potenciálu nejen Jihočeského kraje, ale celé republiky, zejména v oblasti biologických věd. Vždyť kromě řešení teoretických otázek jsou některé badatelské výstupy zaměřeny na praktické aplikace. Jak jsou využívány teoretické znalosti získané základním výzkumem v oblasti genetiky, ekologie, studia vodních systémů, parazitárních infekcí, entomologie apod. pro zakládání nových spin-off firem, poloprovozů, získávání rizikového kapitálu ("venture capital")? Jsou studenti, doktorandi a mladí vědečtí pracovníci vedeni k získávaní praktických zkušeností, na jejichž základě by se mohli aktivně zapojit do řešení komerčních projektů? Jsou školeni v přípravě podnikatelských plánů, v manažerských dovednostech, ve výběru vhodného sektoru podnikání apod.? Jak se u nich rozvíjí kreativita, kritické myšlení a jiné takzvané měkké dovednosti? S vědomím takového dluhu se vedení BC po dohodě s Jihočeskou univerzitou rozhodlo usilovat o vytvoření "Biologického institutu aplikované ekologie BIOEKO". Jeho základem má být stávající infrastruktura BC, jež dosáhne vyšší úrovně využitím objevů a poznatků základního výzkumu v praxi. Podobně se vyjádřil i předseda Grantové agentury ČR Josef Syka při udělování ceny předsedy GA: "Ocenění se zabývají základním výzkumem, tedy vlastně poznáním podstaty světa kolem nás, ale ukazuje se, že od něj nemusí být daleko k přímému využití v praxi." Náklady na výstavbu nových kapacit, tj. na vybudování pětipodlažní budovy o celkové ploše 9000 m2 , úpravu dvou starších budov a přestavbu zvěřince pro práci s infekčními agens se plánují na 848 milionů a roční provozní výdaje se odhadují na 110 milionů. BC nedisponuje financemi v této výši a připravuje projekt Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace a prioritní osy Evropská centra excelence. Vedení BC nejvíce trápí jak získat pro BIOEKO osmdesát výzkumných a akademických pracovníků. Řešení tohoto problému souvisí nejen s atraktivitou pracoviště, výškou platu apod., ale i s jeho místem (městem). Kreativní lidé a vědci spadají do této kategorie (nejsou to inovátoři!), tvoří specifický druh lidského kapitálu, který se soustřeďuje kolem elitních univerzit. (Otázka první -- je JU elitní univerzitou?) Vzdělaní a kreativní jedinci se stěhují do tzv. kreativních měst s vysokým "bohémským indexem" tvořícím "kulturní zboží", jímž jsou divadla, koncertní síně, galerie apod. (Otázka druhá -- můžeme označit České Budějovice za kreativní město?) Proto se bez podílu města na vytváření takové infrastruktury bude BC stále potýkat s odlivem chytrých doktorandů, ale i absolventů VŠ. V Kodani vědí, že "Nové stavby zatraktivní město pro investory, přitáhnou zajímavé tvůrce všech oborů", ale co v Českých Budějovicích? Na začátku bylo slovo a správně vyřčené slovo podepřené vizí a houževnatostí se snadno mění v čin. |