Nejde přitom jen o nějakou dobrou vůli soudu, který takto může, ale také by takto eventuálně postupovat nemusel. Žádá to i zákon (např. exekuční řád, možná i jinde). Je sice fakt, že není nikde - ani v tom exekučním řádu - přímo napsáno jaká relace mezi dluhem a cenou nemovitosti musí být, aby se nemovitost prodat nesměla, ale rozhodování vyšších orgánů a opravné prostředky ustálily praxi, která se opírá o § 47, odst. 1 exekuč.řádu ("Exekutor je povinen v exekučním příkazu zvolit takový způsob exekuce, který není zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše závazků povinného a ceny předmětu, z něhož má být splnění závazků povinného dosaženo.") a nedovolí prodat někomu střechu nad hlavou kvůli několika desítkám tisíc korun.

Takže paní Pomajblíkovou popisovaný průběh občanské neposlušnosti by maximálně vedl k zápisu tzv. exekutorské plomby v katastru - pokud člověk jen bydlí, tak by to ani nezaregistroval, potíž by nastala, kdyby chtěl nemovitost převádět.

Občanská neposlušnost lidí, které by nebylo možno nalézt, v kombinací se solidárním odmítáním těch, po kterých soudy budou chtít, aby dělali takovým lidem opatrovníky (např. obce atd.), by celý proces občanské neposlušnosti třeba mohly udělat účinnějším (nebo jiné postupy). Ale to by musela být věc promyšlené strategie a ne okamžité reakce na jeden článek.