Ve vídeňské galerii WestLicht byla zahájena výstava o Che Guevarovi. Snímky z revolučních let od kubánských fotografů jsou vysateny vedle originálů známého kultovního portrétu od Alberto Kordy, který se používá jako symbol vzdoru mládí po celém světě. Syn Che Guevary, Camilo Guevara, přijel do Vídně na vernisáž této výstavy a hovořil s Britskými listy o dědictví svého otce a o situaci na Kubě. Avšak rozhovor přerušil, protože nebyl schopen mít kontrolu nad otázkami, které mu byly pokládány.

Golgo: Bylo vám pouze pět let, když Che Guevara zemřel. Takže ho můžete posuzovat jen z toho, co je o něm známo z lidové kultury a z kubánské oficiální propagandy...

Guevara: Zaprvé, žádná kubánská propaganda neexistuje. V naší zemi máme odpovědné novináře, spisovatele, dokumentaristy a historiky, kteří nám vypovídají o mém otci. Ano, já na něho mám jen málo vzpomínek, jde o věci, o nichž si ani nejsem jist, zda se vůbec staly. Ale moje matka, rodina a přátelé mého otce mi vyprávěli mnoho o jeho osobnosti, o něm jako o člověku, je jako o mýtu.

Malý Camilo s rodiči, má na hlavě slaměný klobouk >

Golgo: Neuvažujete někdy nad tím, jestli váš otec neodešel z Kuby, protože byl hrozbou pro Fidelovu ješitnost? Pro El Comandanta přece muselo být obtížné být svědkem toho, jak se jeho argentinský přítel dostává na světla ramp...

Guevara: To není pravda. Můj otec odcestoval z Kuby, protože to byl revolucionář. S Fidelem žádný spor vůbec neměl. To, že spolu nemohli vyjít, to je prostě lež. Kdyby býval Fidel měl plán zbavit se mého otce, proč by z něho udělal nejviditelnější symbol komunismu na Kubě? Jeho tvář je všude, až dodneška. El Commandante by ho postupně eliminoval, kdyby takový problém existoval. A já bych nebyl jmenován ministrem rybolovu, například, což obyvatelstvu pořád připomíná mého otce.

Golgo: Musí to být hezké být na Kubě synem Che Guevary, dokonce z vás udělali ministra. Jak dobrým jste rybářem?

Guevara: Vy chcete vědět, jestli mám speciální výsady? Děti "symbolu" mají jednu výhodu. Často je mi z toho trapně, ale mnoho Kubánců zaměřuje svůj obdiv pro mého otce na mne i na mou rodinu. V tomto smyslu skutečně máme výsadní postavení.

Golgo: Je podivné, že jste byl ministrem rybolovu. Ryby přece nejsou součástí tradiční kubánské stravy, i když Kuba je ostrov. Kubánci přece považují ryby za potraviny jen pro kočky, že?

Guevara: To je pravda. Ale situace se zlepšuje. V minulosti se skutečně konzumace ryb považovala za něco, co dělají jen chudí lidé. Nyní podporujeme pojídání ryb na trzích a během veřejných slavností. I Fidel jednou o tom natočil pro televizi reklamu. V níž byl v prázdné místnosti prázdný stůl. Fidel pak vstoupil do místnosti a posadil se ke stolu. Podíval se do kamery, ale neřekl jediného slova. Za chvíli vstoupil číšník a přinesl mu talíř rych. Fidel mlčky ryby snědl. Když na talíři zbyly jen rybí kosti, Fidel vstal, podíval se autoritativně do kamery a řekl svému lidu ona historická slova: "A teď, VY!" A tak teď všichni pojídáme ryby.

Golgo: Viděl jsem tuto takzvanou reklamu. Bylo to velmi dlouhé, trvalo to mnoho minut, což je velmi nudné.

Guevara: Protože máte mozek vymytý kapitalismem. Nechápete, že na Kubě nemáme hladovění, nezaměstnanost, negramotnost a bezdomovectví kapitalistických jihoamerických zemí, jako je Brazílie nebo Kolumbie. Naši lidé si jsou vědomi svých povinností, vidí celkový obraz.

Golgo: Ale prosím vás, muset záviset ohledně potravin na vládních lístcích, muset čekat dlouhé týdny na maso nebo dokonce na toaletní papír, to je přece velmi nepříjemný život, ne?

Guevara: Kubáncí jsou spokojeni s tím, jaké to je. A já bych rád ukončil tento rozhovor, který měl být o mém otci a o této výstavě zde ve Vídni.

Golgo: Fidel dříve nebo později zmizí ze scény. Co se stane, až Fidel zemře? Zemře vůbec někdy?

Guevara: Dokonce i Fidel musí zemřít (Smích) Ale proč trváte na těchto otázkách, které nemají nic společného se zdejší výstavou ve Vídni?

Golgo: Jste ve styku s mladou generací Kubánců? Zdá se, že chtějí trochu větší svobodu volby...

Guevara: Kapitalismus dokáže svést mnoho lidí, ano. Ale jenom ty, kdo jsou omezení. Naši lidé jsou plně vzdělaní, vědí, jaké hrůzy způsobuje kapitalismus.

Golgo: Byl jsem na Kubě mnohokrát, mám tam mnoho přátel a všeobecné veřejné mínění je tam toho názoru, že lidi chtějí víc svobody, aby si sami mohli rozhodovat o svém životě, chtějí mít možnost volně cestovat, vyjadřovat své názory beze strachu, stěžovat si otevřeně, když něco není k dostání, a, proč ne, kupovat si lepší výrobky, mnoho z nichž pochází ze Spojených států.

Guevara: Ale to není většina mladých lidí. Vůbec ne! Kubánci vidí, co se například stalo v Československu: před pádem Berlínské zdi vám slibovali nebe, a co jste dostali? Vykořisťování, chaos. My Kubánci nechceme, aby se to stalo nám. Ano, stále ještě existují někteří lidé, kteří nás chtějí zaprodat Spojeným státům. Je to ale mizivá menšina. A tento rozhovor skončil. Je to neplatný rozhovor, protože jste mi lhal, že se chcete dovědět něco o mém otci a nakonec na mě jen vrháte kapitalistickou propagandu. Nedávám vám svolení to vydat. Budete mi předem muset text předložit ke schválení, pokud to chcete zveřejnit.

Golgo: Je mi líto, ale musím vás informovat, že v Evropě je svoboda tisku, takže vydám tento rozhovor bez vaší cenzury. O textu článku budou rozhodovat profesionální editoři, nikoliv osoba, která byla interviewována.

Guevara: Jakou si to myslíte, že máte svobodu? Váš šéfredaktor může vyškrtnout, co chce a je jasné, že se bude rozhodovat na základě mocenských vztahů k vaší vládě, nebo k inzerentům, k americkému velvyslanectví a k celým novinám. Máte jen falešnou svobodu tisku. K veřejnosti se nikdy nedostanou důležité informace, pokud by to ohrozilo samotné noviny. Je to jen zboží, jehož cílem je prodat co největší množství výtisků, a nikoliv veřejná služba, která by informovala obyvatelstvo o to, o co skutečně jde.

Golgo: Aspoň mají každé takové noviny jiného šéfredaktora, na Kubě je jen jeden šéfredaktor: Stát. Je to snad rozumné?

Guevara: Doufám, že se vám bude výstava líbit, pane.