27. 5. 2008
NYT: Mnoho Čechů vidí zdravotnictví zdarma jako věc principuV ČR vás nyní stojí návštěva u lékaře asi dolar osmdesát pět. Den v nemocnici může stát čtyři dolary. To není důvod k oslavám, píše americký list New York Times.ZDE U Čechů, kteří navštěvují lékaře častěji než kdokoliv jiný v Evropě, vyvolalo zavedení poplatků za návštěvu lékaře množství hněvu. Představa, že by člověk měl něco platit za cokoliv, spojeného se zdravotnictvím, může vyvolat zde a v ostatních středoevropských zemích velkou kontroverzi, nemluvě o náhlé změně politiky. |
V Maďarsku byly poplatky ve zdravotnictví důrazně odmítnuty referendem, které se konalu v březnu. To vedlo k odvolání ministra zdravotnictví. Zde v ČR, která zavedla mírné poplatky začátkem roku, byl donucen sám premiér vystoupit u Ústavního soudu v Brně, který zvažuje, zda je má zrušit. Jeho verdikt má být zveřejněn ve středu. V České republice vládne pocit zrady, protože stát se dosud o občany staral, ale také existuje ospravedlnitelný strach těch, kteří zůstali pozadu v nedávných letech růstu a změn. I v Praze, ve zlatém městě, znamená nové bohatství pro některé - a jejich stoupající očekávání, že dostanou jen tu nejlepší péči - jen stále vyšší ceny pro ty, kdo žijí v pasti malých platů či neměnících se důchodů. "Musím šetřit, abych měla na jídlo," říká Květa Lachoutová, 78, statistička v důchodu. Snaží se vyžít z důchodu ve výši asi 600 dolarů a asi 400 dolarů platí za činži a poplatky. "Nic jiného nekupuju," konstatuje. Pro zdravé lidi, kteří mají zaměstnání, jsou zdravotnické poplatky doslova jen drobnými. Bohatí Češi soukromě přiznávají, že vydávají víc peněz u veterináře na péči pro své psy a kočky než na vlastní zdravotnickou péči, i když musejí na některé léky doplácet. Avšak mnoho Čechů to považuje za věc principu, že zdravotnictví má být zadarmo - i když systém je částečně financován jejich dávkami na pojištění. Mají také silný pocit solidarity s chudými. "Jedinou analogii, kterou vidím v americké politické kultuře je otázka základních škol," konstatuje Marc J. Roberts, profesor politické ekonomie na Harvardu, který pracoval ve střední Evropě. "Většina lidí v USA je také přesvědčena, že základní školství by mělo být zadarmo a přístupné všem a nemělo by být podrobováno tržním principům." Střední Evropa se stala v posledních letech laboratoří pro zdravotnickou reformu. V popředí úsilí stojí stoupenci volného trhu z kvetoucího Slovenska, které zavedlo rovnou daň a má raketový hospodářský růst, loni více než 10 procent. Slovensko zavedlo mírné poplatky za zdravotnictví r. 2003, avšak levicová vláda, která přišla k moci r. 2006, je zase zrušila. "Chceme ve zdravotnictví dosáhnout vyšší odpovědnosti jednotlivce, spotřebitelé musejí být víc odpovědni za to, co spotřebovávají," konstatuje Peter Pažitný, zakladatel Ústavu pro zdravotnickou politiku v Bratislavě a bývalý poradce slovenského ministerstva zdravotnictví. Pažitný tvrdí, že zdravotnictví ve střední Evropě se musí zreformovat. Podle statistik z OECD jsou české, slovenské a maďarské zdravotnictví na dolních stupních žebříčku všech členských zemí, co se týče délky života i úmrtnosti na infarkty, srdeční choroby a rakovinu. Česká vláda jeho argumentaci naslouchala a dokonce zaměstnává některé partnery Pažitného v Praze. Ale opozice požaduje, aby je Slováci a jejich zdravotnictví nechali na pokoji. Česká ústava konstatuje, že "občané mají na základě veřejného pojištění právo na zdravotní péči nadarmo a na zdravotní pomůcky zadarmo, podle podmínek definovaných zákonem". Nové poplatky jsou podle ČSSD neústavní a také v určité části populace vyvolaly skutečné problémy. Oponenti a bulvární tisk učinily nedonošená nemluvňata v inkubátorech, za něž musejí rodiče platit, symbolem nového systému. Experti se neshodují ohledně toho, zda poplatky v hotovosti vybírané u lékaře jsou z hlediska veřejného zdravotnictví dobrý nápad, a také zpochybňují, zda to ve zdravotnictví vůbec může vést k úsporám. "O nejdražší, zbytečné služby totiž nežádají pacienti, ale lékaři, aby si tak víc vydělali," vysvětluje Peter Gaal, profesor veřejné politiky na Semmelweisově univerzitě v Budapešti. Zavedení lékařských poplatků za návštěvu u lékaře a za pobyt v nemocnici zjevně ovlivnilo chování Čechů. Podle českého ministerstva zdravotnictví poklesl počet předpisů v prvních čtvrtletí o 40 procent, i když to částečně může být důsledkem rezerv z konce minulého roku. Vláda odhaduje, že veřejné pojišťovny ušetřily v prvním čtvrtletí více než 100 milionů dolarů ve srovnání s předchozím rokem a poskytovatelé nasbírali 62 milionů dolarů na poplatcích. Kompletní článek v angličtině ZDE |