Většina Vietnamců, kteří k nám přicházejí, myslí, že skutečně jdou do ekonomického ráje. Jazyková a kulturní bariéra, o niž se opírá jak praxe zprostředkovatelů na straně jedné, tak vízová praxe české vlády (a praxe na české ambasádě v Hanoji zvlášť) není pro zemi, jež se deklaruje jako demokratická, výzvou. Pokud se v ČR činí legislativní kroky, tak jen k tomu, aby se cizincům život co nejvíce zproblematizoval. Ohledy na lidská práva prakticky neexistují, o snaze pochopit situaci těch chudáků ani nemluvě. Ta děvčata zaplatila za víza do ČR kolem sedmi tisíc dolarů, což jsou pro Vietnamce astronomické peníze. Dluh budou splácet léta - budou-li mít štěstí. Když ho mít nebudou, mohou také za legislativní tvrdost "demokratického" státu zaplatit nucenou prostitucí.

Ministerstvo zahraničí má jistě možnosti k tomu, aby uchazečům o víza popsalo reálnou situaci u nás a na pracovním trhu zvlášť. Krajané Vietnamců, kteří se u nás uchytili a přijíždějí domů, rozhodně nejsou vhodnou referenční skupinou. Ve Vietnamu jsou to úspěšní "zápaďáci", přestože tady prodávají na stáncích od božího rána do tmy, nebo šroubují v českých montovnách zahraničních vlastníků. O tom, proč to MZV neudělá, si lze myslet ledacos a přímá korupce to být rozhodně nemusí. Stačí obyčejný nezájem. Jenže subjektů, které z neinformovanosti a závislosti těch chudáků prachsprostě těží a - s odpuštěním - je obchodují, je tolik, že "obchodní" zájmy ční z tématu dost zřetelně.

Mimochodem - ten komentář jsem nabídl Právu a Lidovkám. Myslíte, že je to zajímalo?