Rozdíl mezi dnešní Británií a Českou republikou je naprosto flagrantní, projeví se hned po příjezdu. Británie je svým způsobem tvrdší než ČR, žije tam šedesát milionů lidí, konkurence je podstatně silnější. Máte-li se uplatnit, musíte něco umět. Princip, že jmenujete do nějaké funkce kamaráda bez kvalifikace, a on už tu práci nějak udělá, se v Británii neuplatňuje. Férovost je přísně dodržována.

Příklad: Chcete-li jmenovat nového profesora na vysoké škole, připravíte seznam asi dvaceti až třiceti kvalifikačních bodů, které uchazeč o nové místo musí splňovat. Po zveřejnění inzerátu hodnotíte každého uchazeče podle těchto bodů - ve formuláři zaškrtnete, který kvalifikační bod daný uchazeč splňuje či nesplňuje. Jen tři uchazeči s největším počtem bodů jsou pak pozváni na přijímací pohovor.

Podle zákona o přístupu k informacím je celá přijímací dokumentace veřejná: každý z uchazečů má právo si ji vyžádat. Pokud by zjistil, že byl k přijímacímu pohovoru pozván uchazeč, který měl méně bodů než on sám, dá odmítnutý uchazeč celou věc k soudu a věc vyhraje.

Jiný příklad: Udělá-li firma úpadek, investorům se ztracený kapitál částečně navrátí daňovými úlevami ve výši 40 procent investované částky. Ředitel firmy, která zbankrotovala, stejně jako zaměstnanci, mají statutární nárok na odškodné od státu, úměrně výši jejich platu. Nucená správa zbankrotovaného podniku ho vede způsobem, aby došlo k co nejefektivnější realizaci a dalšímu rozvoji těch částí podniku, které mají hodnotu.

Je samozřejmě pravda, že hegemonie Západu se především projevuje jednostranným proudem informací. Každý v ČR ví z bulvárních a lifestylových časopisů, co kde kdy řekl Mick Jagger, angosaští čtenáři na Západě neznají jedinou středoevropskou rockovou hvězdu (často i proto, že hudební kultura ve středoevropských zemích je od západní silně odvozená, včera kritizovali v semináři na Glasgow University silně skupinu Buty za její hudbu ve Svěrákově filmu Jízda - odmítli ji jako naprosto nepůvodní a odvozenou z té nejnemyslivější západní komerční hudby. Připsali tomu, že film napodobuje Západ, zajímavé významy, v podstatě komplex méněcennosti ["natáčíme road movie, který vypadá západně, pohleďte na nás, my jsme také legitimní součástí Západu"]. Jenže tvůrce nenapadlo, že podstatou legitimní součástí Západu je originalita, nikoliv napodobování cizích vzorů.)

V Británii nyní žije a pracuje více než 600 000 Poláků a jistě několik tisíc Čechů a Slováků. Média jsou k nim férová: tisk je plný článků o tom, jak dobře - na rozdíl od líných a špatně kvalifikovaných Angličanů - Poláci pracují a jak prosperují, stejně jako článků o polských dětech, které přišly do anglických škol a s překvapením zjistily, že jejich znalosti z polských škol jsou asi o pět tříd výše.

Rozdíl mezi nekritickým přístupem českých sdělovacích prostředků a životem na Západě je v tom, že západní mediální a společenský diskurs do značné míry reflektuje i ty nejproblematičtější aspekty skutečnosti, a většinou je pluralitní a reflektuje je férově.

Navzdory vážným problémům zralých západních demokracií a mnoha aspektům života, které zůstávají neřešeny (v Británii bývá třeba na zoufale nízké úrovni veřejná doprava) je život v západních společnostech férovější, protože je otevřenější, pluralitnější a existuje kritický diskurs. Většinou se nestává, tak, jak je tomu dnes v ČR, aby se země stala obětí komerčních zájmů nadnárodních společností a lidí, kteří mají velké peníze.

Okamžitě skončila kariéra britského poslance, o němž vyšlo najevo, že "zaměstnával" jako svého asistenta svého syna, který však žádnou práci nedělal. Není vyloučeno, že poslanec bude odsouzen za podvod do vězení.

Na americkém kontinentě byl právě odsouzen na šest a půl roku do vězení bývalý tiskový magnát a majitel listu Daily Telegraph Conrad Black, za podvody a rozkrádání peněz ze své firmy. Stalo by se něco takovému někdy v ČR např. Vladimíru Železnému?