Jako člověk, který se domnívá, že zavedení všeobecného základního příjmu má smysl, Brabec samozřejmě ví, že na Aljašce byl takový příjem zaveden. Podle něho je tam ročne vypláceno 1680 dolarů. Ten příjem je podle něho financován z určitého ekologického zdanění například firem, které provádějí těžbu dřeva a ropy.

A protože jsem se neptal jen na to, kdo by takový příjem financoval, ale také na to, co by takový příjem znamenal pro systém práce a sociálního zajištění, nejprve musím upozornit, že podle mých informací právě na Aljašce zavedení základního příjmu nevedlo k tomu, aby tamější občané začali víc pracovat a víc se starat o své živobytí. Naopak více lidí přestalo pracovat a k radosti obchodníků vzrostl konzum alkoholu. Tyto informace byly alespoň obsaženy v jedné německé televizní reportáži.

Tuhle poznámku ale nepíšu kvůli těm lidem na Aljašce, ale kvůli illuzi, že mimořádné daně v tržním hospodářství by pro firmy nebyly normálními náklady, které každá firma musí stejně jako ostatní náklady prostřednictvím cen získat od svých zákazníků, když nechce prodělat na tom, čím chce vydělávat. Nevěříte tomu? No, podívejte se na cenu benzínu v Německu. Velká část ceny je daň z ropy. A kdo tu daň platí? Ne ropné firmy, ne majitelé benzínových čerpadel, ale zákazníci, kteří kupují benzín. A tohle funguje tak dlouho, dokud je konečný zákazník nucen přijímat tu cenu, v níž jsou obsaženy daně. A kdyby tu cenu všichni zákazníci odmítli akceptovat, tak se to zdaněné zboží přestane vyrábět.

Kdo je ale nakonec konečným zákazníkem? Ano, to jste Vy a lidé ve vašem okolí. A proto onen sociálně škodlivý všeobecný základní příjem nehradí nějaké firmy nebo stát, hradí ho normální lidi. A proto se stále ještě ptám, proč se má rozdávat všem, když by přece mělo jít o to dávat jen tomu, kdo si sám nemůže pomoci. Brabec na to zatím neodpověděl.